Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  BepiColombo - přípravy zahájeny

BepiColombo - přípravy zahájeny

sonda BepiColombo
sonda BepiColombo
Evropská kosmická agentura ve spolupráci s Japonskem připravují společnou kosmickou sondu s názvem BepiColombo, určenou k výzkumu planety Merkur. ESA rozhodla o realizaci projektu 13. 10. 2000. Vývoj sondy je zatím ve stadiu příprav. Japonský Institut kosmických výzkumů (ISAS) informoval 25. 7. 2003 o zahájení nové etapy vývoje japonské části společného projektu ESA a ISAS. Japonsko se k projektu připojilo počátkem roku 2002, práce na vývoji japonské části sondy budou zahájeny v roce 2004.

Cílem expedice je komplexní detailní průzkum povrchu (chemické a mineralogické složení), vnitřní stavby, magnetického pole a magnetosféry planety Merkur. Podle nedávných představ se měla sonda BepiColombo skládat ze tří samostatných částí: dvou umělých družic planety a jednoho přistávacího modulu. MMO (Mercury Magnetospheric Orbiter) je příspěvkem Japonska, MPO (Mercury Planetary Orbiter) a přistávací modul MSE (Mercury Surface Element) vyvíjí organizace ESA. Bohužel, přistávací modul byl počátkem listopadu 2003 z vybavení sondy BepiColombo vyškrtnut z finančních důvodů.

Vědeckou aparaturu budou vyvíjet evropští a japonští vědci společně. Jak informovala tisková služba ISAS, úkolem japonského orbitálního modulu bude globální výzkum stavby magnetického pole planety Merkur s vysokým rozlišením a jeho srovnání s magnetickým polem Země.

Start je naplánován na červen 2011 z kosmodromu Bajkonur pomocí nosné rakety Sojuz-Fregat. Do blízkosti planety Merkur budou sondy dopraveny pomocí evropského iontového motoru. Přelet bude trvat asi 3,5 roku. Pomocí klasických raketových motorů bude sonda MMO navedena na eliptickou oběžnou dráhu kolem Merkura ve výšce 400 až 11 800 km. Evropská část MPO "zaparkuje" na polární kruhové dráze ve výšce 1 500 km. Po dobu jednoho roku budou obě sondy provádět výzkum planety Merkur.

Bepi Colombo-a.jpg
Sonda byla pojmenována na počest italského průkopníka kosmického výzkumu Giuseppe Colomba (1920 - 1984).

V Japonsku mezitím došlo k restrukturalizaci kosmických organizací. Ke dni 1. 10. 2003 byla vytvořena nová organizace JAXA (Japan Aerospace Exploration Agency) sloučením tří dosavadních institucí: ISAS (Institute of Space and Astronautical Science), NAL (National Aerospace Laboratory) a NASDA (National Space Development Agency).Ještě před vypuštěním sondy BepiColombo odstartuje k Merkuru americká sonda MESSENGER (start je naplánován na 10. 3. 2004). Výzkum planety bude zahájen v dubnu 2009, životnost sondy je plánována na 1 rok.

Zdroj: Novosti kosmonavtiki 10/2003 a další zdroje




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »