Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  AURA bude studovat zemskou atmosféru

AURA bude studovat zemskou atmosféru

AURA_spacecraft.jpg
Družice NASA s názvem AURA je poslední ze série družic programu sledování povrchu Země a její atmosféry EOS (Earth Observing System). Dalšími družicemi z této série byly AQUA a TERRA. Start družice AURA, původně plánovaný na 29. 1. 2004, byl několikrát odložen a nyní je naplánován na 17. června. Na oběžnou dráhu kolem Země ji vynese nosná raketa Delta II, která odstartuje z kosmodromu Vandenberg v Kalifornii. Družice zde byla nedávno dopravena k předstartovním přípravám.

Jedná se o poměrně velkou družici o výšce přibližně 7 metrů a hmotnosti 2967 kg. Bude fungovat jako jakási chemická laboratoř, která bude mj. sledovat parametry ozónové vrstvy, určovat chemické složení atmosféry, zjišťovat charakter a stupeň znečištění ovzduší, a také vliv atmosférických procesů na zemské klima. Jedná se o první družici, která bude schopna zjišťovat komplexní informace o koncentracích a přemísťování plynů ve spodní vrstvě atmosféry, tzv. troposféře (sahající do výšky 8 až 15 km), tj. té vrstvy atmosféry, která má největší vliv na počasí a na veškerý život člověka.

Aura-spacecraft_big.jpg
Družice AURA bude mít za úkol doplnit výzkumy Země jako globálního systému. Na výzkumech se podílejí také družice TERRA (sledování pevnin) a AQUA (sledování koloběhu vody v přírodě). Družice bude vypuštěna na polární heliosynchronní dráhu ve výšce 705 km s dobou oběhu přibližně 100 minut. Nad stejnou oblastí Země bude prolétávat jednou za 16 dnů.

Družici postavila společnost TRW Inc. (Redondo Beach, Kalifornie, USA). Na její palubě se nacházejí 4 vědecké přístroje:

  • HIRDLS (High Resolution Dynamics Limb Sounder) - infračervený skenovací radiometr, který bude zkoumat horní vrstvy troposféry, stratosféru a mezosféru za účelem zjištění teploty a koncentrací O3, H2O, CH4, N2O, NO2, HNO3, N2O5, CFC11, CFC12, ClONO2 a aerosolů. Na základě měření budou vytvářeny trojrozměrné modely rozložení sloučenin v atmosféře.
  • MLS (Microwave Limb Sounder) - bude určovat chemické složení atmosféry na rozhraní troposféry a stratosféry. Měřit bude především koncentrace H2O, O3, ClO, BrO, HCl, OH, HNO3, HCN, N2O a jejich vliv na úbytek ozónu.
  • OMI (Ozone Monitoring Instrument) - průběžně bude zaznamenávat údaje o celkovém množství ozónu a dalších atmosférických veličinách, které ovlivňují obsah ozónu a zemské klima.
  • TES (Tropospheric Emission Spectrometer) - infračervený zobrazovací spektrometr s vysokým rozlišením, pracující na vlnových délkách 3,2 až 15,4 mikrometru. Bude pořizovat infračervená spektra atmosféry.
  • Aura-eoschemchart_big.jpg
    Na připojeném grafu jsou shrnuty atmosférické parametry, které budou studovat přístroje HIRDLS, MLS, OMI a TES. Na svislé ose jsou vyznačeny výšky v zemské atmosféře, kde budou tyto parametry zjišťovány. Barevně jsou rozlišeny oblasti, kde budou data "sbírat" jednotlivé přístroje.

    Zdroj: aura.gsfc.nasa.gov




    O autorovi

    František Martinek

    František Martinek

    Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



    18. vesmírný týden 2024

    18. vesmírný týden 2024

    Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

    Další informace »

    Česká astrofotografie měsíce

    ic2087

    Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

    Další informace »

    Poslední čtenářská fotografie

    Messier 106

    Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

    Další informace »