Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  „Vedlejšák“ evropské sondy ROSETTA

„Vedlejšák“ evropské sondy ROSETTA

Snímek části povrchu Marsu při gravitačním manévru sondy ROSETTA.
Snímek části povrchu Marsu při gravitačním manévru sondy ROSETTA.
V neděli 25. února 2007, v 03:15 SEČ, prolétla evropská kosmická sonda ROSETTA ve výšce 240 km nad povrchem planety Mars rychlostí 36 200 km/h. Astronomové si nemohli nechat ujít takovou příležitost ke krátkodobému výzkumu rudé planety, ale především k prověření vědeckého vybavení jak na samotné sondě, tak na přistávacím modulu Philae, který je součástí projektu.

Kosmická sonda ROSETTA byla vypuštěna 2. 3. 2004 a jejím hlavním cílem je dlouhodobý průzkum komety 67P/Chyuryumov-Gerasimenko. Počítá se rovněž s přistáním průzkumného modulu na povrchu jádra komety. Ale tento cíl je ještě daleko. ROSETTA bude navedena na oběžnou dráhu kolem komety v srpnu 2014, v listopadu téhož roku by měl modul Philae na kometě přistát.

V březnu 2005 sonda prolétla kolem Země. Tento gravitační manévr ji navedl do blízkosti planety Mars. V důsledku průletu kolem Marsu došlo k další změně dráhy sondy, která ji opět přivede do blízkosti Země. Po průletech kolem naší planety 13. listopadu 2007 a v listopadu 2009 sonda již definitivně zamíří ke svému cíli. Při průletu kolem Marsu došlo ke snížení rychlosti sondy o 4887 km/h vzhledem ke Slunci, což způsobilo takovou změnu dráhy sondy, že plánovaně zamířila do blízkosti Země.

Ještě před nejtěsnějším průletem sondy kolem Marsu byla zapojena většina vědeckých přístrojů, které pořídily několik mimořádně zajímavých fotografií a dalších údajů, které částečně přispějí k výzkumu Marsu, ale především byla potvrzena jejich bezchybná funkce. A to je dobrá zpráva, byť do příletu ke kometě zbývá ještě více než 7 roků.

Zajímavá fotografie v úvodu článku byla pořízena pomocí aparatury CIVA (Comet Nucleus Infrared and Visible Analyser – kamera pro pořizování snímků ve viditelném světle a v oblasti infračerveného záření) na modulu Philae. Snímek byl pořízen 4 minuty před největším přiblížením sondy k povrchu Marsu, ze vzdálenosti necelých 1000 km. V pěkném detailu je vidět kromě povrchu Marsu také část tělesa sondy a jeden panel slunečních baterií. Sonda právě přelétává nad terénem v blízkosti oblasti Syrtis.

Další fotografie Marsu, pořízené sondou ROSETTA, si můžete prohlédnout například na adrese http://www.esa.int/esaCP/SEMUDT70LYE_index_0.html.

Zdroj: spaceflightnow
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »