Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Zrodila se nová dvojhvězda

Zrodila se nová dvojhvězda

binary_IRAS.jpg
Obrázek vlevo není nějaká abstraktní kresba. Jedná se o fotografii dvou nově zrozených hvězd, které se nacházejí v souhvězdí Labutě, ve vzdálenosti více než 5 000 světelných let od Země.

Katalogové označení objektu je IRAS 20126+4104. Jedná se o fotografii velmi mladých hvězd. Získání takovéto fotografie je velice obtížné, protože dvojhvězda se ukrývá ve velkých hustých oblacích prachu. Proto byl tento snímek pořízen v oboru infračerveného záření pomocí dalekohledu UKIRT, který se nachází na vrcholu vyhaslé sopky Mauna Kea (Havajské ostrovy).

Během několika výjimečně jasných nocí byli astronomové schopni pořídit detailní snímky. Ukázalo se, že objekt IRAS 20126+4104 není jedna hvězda, ale ve skutečnosti se jedná o dvojhvězdu, ale také o tmavý prachový pás ve vnitřní části disku, známý již dříve z pozorování v radiovém oboru.Barvy na obrázku neodpovídají skutečnosti - jedná se o počítačové zpracování dat v tzv. nepravých (nebo-li falešných) barvách. Narůžovělá skvrna uprostřed obrázku odpovídá dlouhovlnnému infračervenému záření. V tomto místě se nachází velice hmotná hvězda - hlavní složka nově zrozené dvojhvězdy. Poněkud níže vpravo od růžové oblasti je vidět zelená skvrna. Zde se nachází méně hmotná hvězda, druhá složka dvojhvězdy. Je však třeba dodat, že obě hvězdy jsou velice hmotné; jejich společná hmotnost 10krát přesahuje hmotnost Slunce. Jasné bílo-modré skvrny vlevo a vpravo nahoře - to jsou bubliny, vytvořené v prachoplynném disku vlivem intenzivního záření mladých hvězd.

"Mnoho lidí již vidělo fotografie cirkumstelárních disků kolem méně hmotných hvězd, které pořídil Hubblův kosmický dalekohled (HST). V tomto případě se jedná o disk kolem masívních hvězd," říká T. K. Sridharan z Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics.

Podle výpočtu astronomů dosahuje hmotnost prachoplynného disku minimálně 1/10 hmotnosti Slunce, což je dostatečné pro zformování stovky planet velikosti Jupitera. Pokud se týká vlastních rozměrů disku, rozkládá se do vzdálenosti přinejmenším 850 AU (1 AU je vzdálenost Země od Slunce, tj. 150 miliónů km), což je přibližně 20krát více, než činí vzdálenost Pluta od Slunce. Přítomnost disku naznačuje, že masivní vícenásobné hvězdné systémy vznikají stejným způsobem jako naše Slunce, tj. postupnou akrecí materiálu z plynného disku.

Astronomové určili také stáří obou hvězd. Jedná se o velice mladé hvězdy, které vznikly teprve před 100 tisíci roky. Jedná se o nejmladší hmotnou dvojhvězdu, jaká kdy byla zatím vyfotografována.

Credit: T.K. Sridharan (CfA), S.J. Williams & G.A Fuller (UMIST).

Zdroj: cfa.harvard a spacenews.ru
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »