Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Zběsilý tanec dvojhvězdy

Zběsilý tanec dvojhvězdy

Dvojhvězda, složená ze dvou bílých trpaslíků, s nejkratší oběžnou periodou
Dvojhvězda, složená ze dvou bílých trpaslíků, s nejkratší oběžnou periodou
Mezinárodní tým astronomů, jehož členy jsou i profesor Tom Marsh a Dr. Danny Steeghs (University of Warwick, Velká Británie), zjistil, že dvě hvězdy v binárním systému HM Cancri (v souhvězdí Raka) oběhnou navzájem kolem sebe jednou za 5,4 minuty. To znamená, že se jedná o dvojhvězdu s nejkratší oběžnou periodou. Je to rovněž nejmenší známá dvojhvězda. Binární systém není větší než 8 průměrů Země, což odpovídá zhruba čtvrtině vzdálenosti Měsíce.

Dvojhvězda se skládá ze dvou bílých trpaslíků. Jedná se již o vyhořelé hvězdy, které se dříve podobaly Slunci. Nyní obsahují velmi nahuštěné vrstvy hélia, uhlíku a kyslíku. Dva bílí trpaslíci HM Cancri obíhají tak blízko sebe, že jejich materiál může proudit z jedné (hmotnější) hvězdy na druhou. Soustava byla poprvé popsána v roce 1999 jako zdroj rentgenového záření (RX J0806.3+1527, zkráceně J0806), vykazující periodu 5,4 minuty. Dlouhou dobu však nebylo jasné, zda tato perioda představuje skutečnou oběžnou periodu objektů v tomto systému. Perioda je tak krátká, že astronomové se zdráhali připustit tuto možnost bez nezvratných důkazů.

Tým astronomů, jehož vedoucím byl Dr. Gijs Roelofs (Harvard-Smithsonian Center of Astrophysics), nyní použil největší dalekohled světa - Keck Telescope na Havajských ostrovech - k ověření, zda perioda v délce 5,4 minuty je skutečně oběžnou periodou těles v binárním systému. Výzkum byl proveden na základě určení změn radiálních rychlostí z posunu spektrálních čar ve spektru soustavy HM Cancri. Tyto změny rychlosti jsou způsobovány Dopplerovým jevem, vyvolaným oběžným pohybem dvou hvězd, kroužících navzájem jedna kolem druhé (respektive kolem společného těžiště). Dopplerův efekt způsobuje, že se jednotlivé spektrální čáry posouvají střídavě směrem do modré či červené části spektra.

Pozorování soustavy HM Cancri byla obrovskou výzvou k potvrzení mimořádně krátké periody v tomto velmi slabě zářícím binárním systému. Ze vzdálenosti téměř 16 000 světelných roků od Země svítí tato dvojhvězda miliónkrát méně než hvězdy, viditelné pouhým okem.

Profesor Tom Marsh (University of Warwick) říká: "Toto je zajímavý systém hned z několika důvodů: má mimořádně krátkou oběžnou periodu; hmota přetéká z jedné hvězdy na druhou a dopadá v místě rovníku do oblasti o rozměru srovnatelném s anglickým hrabstvím, kde dochází ke vzniku intenzivnějšího rentgenového záření než na povrchu Slunce. Soustava může být rovněž silným zdrojem gravitačních vln, které jednoho dne budeme schopni detekovat."

Dr. Danny Steeghs (University of Warwick) říká: "Před několika roky jsme navrhli, že soustava HM Cancri může být ve skutečnosti navzájem se ovlivňující dvojhvězdný systém, skládající se ze dvou bílých trpaslíků a že pozorovaná perioda 5,4 minuty je jejich oběžnou periodou. Je velmi potěšitelné, že nový výzkum potvrdil naše pozorování."

"Dvojhvězda HM Cancri je opravdovou výzvou pro pochopení vývoje hvězd a dvojhvězd," dodává Dr. Gijs Nelemans (Radboud University). "Víme, že systém musel vzniknout ze dvou obyčejných hvězd, které se přiblížily k sobě, přičemž došlo k epizodám přenosu hmoty, avšak fyzika těchto procesů je prozkoumána jen zběžně. Tato soustava je také velkou příležitostí k ověření platnosti obecné teorie relativity. Rovněž musí být velmi vydatným zdrojem gravitačních vln. Tyto deformace prostoročasu snad budeme schopni detekovat pomocí připravované družice LISA a dvojhvězda HM Cancri se tak může stát úhelným kamenem pro tuto misi."

Na závěr ještě dodejme několik číselných informací. Bílí trpaslíci v soustavě HM Cancri mají hmotnosti 0,55 a 0,27 hmotnosti Slunce, přičemž jejich velikosti odpovídají zhruba průměru Země. Kolem společného těžiště krouží doslova závratnou rychlostí - jeden oběh vykonají za 5 minut a 21 sekund. Méně hmotný bílý trpaslík se pohybuje rychlostí až 800 km/s.

Zdroj: warwick.ac.uk
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »