Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Vznikající planetární soustava kolem dvojhvězdy

Vznikající planetární soustava kolem dvojhvězdy

Molekulární disk kolem dvojhvězdy V4046
Molekulární disk kolem dvojhvězdy V4046
Astronomové nedávno oznámili, že sekvence snímků zhotovená pomocí radioteleskopu SMA (Submillimeter Array) zřetelně ukázala přítomnost kruhového molekulárního disku, obklopujícího mladou dvojhvězdnou soustavu V4046 Sagittarii. Soustava radioteleskopů SMA poskytuje nezvykle ostrý pohled na průběh postupného vzniku obřích planet, komet a těles podobných Plutu. Výsledky pozorování rovněž potvrzují, že takovéto objekty se mohou stejně snadno zformovat kolem dvojhvězdy jako u osamělé hvězdy podobné Slunci.

Tato zjištění publikoval David Rodriguez, postgraduální student UCLA (University of California, Los Angeles), na tiskové konferenci při zasedání Americké astronomické společnosti v Pasadeně (Kalifornie).

"Máme k dispozici první důkaz existence disku u objektu V4046 Sagittarii, získaný při pozorování radioteleskopy, a to od léta minulého roku. Avšak v tomto stadiu výzkumu jsme měli molekulární spektra, která bylo možno interpretovat různým způsobem. Jakmile jsme spatřili snímky z radioteleskopu SMA, nebylo pochyb, že obě hvězdy jsou obklopeny diskem," říká Joel Kastner, Rochester (NY) Institute of Technology, hlavní vedoucí skupiny výzkumníků.

Spoluautor studie David Wilner (Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics, CfA) dodává: "Toto je přesvědčivý důkaz, že planety mohou vznikat i kolem dvojhvězd, což značně rozšiřuje počet míst ve vesmíru, kde můžeme pátrat po exoplanetách. Kdesi v naší Galaxii si možná obyvatelé cizích planet vychutnávají východ a západ dvou sluncí."

David Wilner je jedním ze světových odborníků na radiointerferometrii - techniku využívanou k vytváření snímků pomocí několika radioteleskopů. Dalším spolupracovníkem při výzkumu objektu V4046 byl Ben Zuckerman (UCLA).

Podle Rodrigueze snímky jasně ukazují, že molekulární disk obklopuje binární systém V4046, přičemž jeho vnitřní hranice leží přibližně ve vzdálenosti dráhy Neptunu kolem Slunce a rozprostírá se do vzdálenosti až 10krát větší. Tato oblast odpovídá zóně, kde kolem Slunce obíhají obří plynné planety a kde se vytvořila tělesa podobná Plutu a dalším objektům Kuiperova pásu.

"Domníváme se, že V4046 Sagittarii poskytuje jeden z nejzřetelnějších příkladů doposud objevených disků kolem mladých hvězd, kde mohou vznikat planety," říká David Wilner. "Tento specifický systém vznikl podobně jako velmi mnoho jiných. Za povšimnutí však stojí ta skutečnost, že se skládá ze dvou hvězd podobných Slunci, jejichž stáří je přibližně 12 miliónů roků a jsou od sebe vzdáleny pouhých 5 průměrů Slunce (tj. asi 7 miliónů km)."

Důkaz existence molekulárního disku kolem této dvojice mladých hvězd v souhvězdí Střelce napovídá astronomům, že velké množství takovýchto binárních systémů může být obklopeno doposud neobjevenými planetami.

"Nejúspěšnější technika, doposud použitá k objevování exoplanet - která s vysokou přesností měří radiální rychlosti hvězd - je mimořádně obtížně použitelná pro tak těsné dvojhvězdy, jako je systém V4046 Sagittarii. Takže tato rádiová pozorování jsou jakousi zkouškou nové možnosti objevování extrasolárních planet," říká Rodriguez.

"Ve vzdálenosti pouhých 240 světelných let od Slunce se nacházející dvojhvězdná soustava V4046 je nejméně dvakrát blíže k Zemi než téměř všechny ostatní známé hvězdné systémy se vznikajícími planetami, obklopené protoplanetárními disky, což nám dává dobrou příležitost zobrazit případné planety, které se již zformovaly a nyní obíhají kolem hvězd," dodává Rodriguez.

Kastner se spolupracovníky dříve použili radioteleskop o průměru 30 m institutu IRAM (Institut de Radio Astronomie Millimetrique) k rádiovému studiu molekulového spektra, emitovaného v okolí dvojhvězdy. Astronomové použili tato data k identifikaci surového materiálu pro vznik planet v okolí objektu V4046 Sagittarii - oxidu uhelnatého a kyanovodíku - v cirkumstelárním plynném oblaku.

Radioteleskop SMA (Submillimeter Array)
Radioteleskop SMA (Submillimeter Array)
Submilimetrový radioteleskop SMA je společným projektem Smithsonian Astrophysical Observatory a Academia Sinica Institute of Astronomy and Astrophysics, který je financován Smithsonian Institution a Academia Sinica. Skládá se z osmi antén o průměru 6 m. Při společném pozorování s radioteleskopem JCMT (James Clerk Maxwell Telescope) o průměru 15 m a radioteleskopem CSO (Caltech Submillimeter Observatory) o průměru 10 m, které jsou spojeny optickými vlákny, vznikne virtuální radioteleskop (eSMA) o průměru 782 m s doslova "orlím zrakem", jak je tento radioteleskop někdy nazýván.

Zdroj: cfa.harvard
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »