Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Vznikající planetární soustava AU Mic

Vznikající planetární soustava AU Mic

AU Mic.jpg
V současné době je známo více než 100 tzv. exoplanet, tj. planet mimo naši sluneční soustavu. Daří se také objevovat vznikající planetární soustavy kolem mladých hvězd. Od objevu prvního protoplanetárního disku u hvězdy Beta Pictoris uplynulo již 20 let. Nejnovější objev se podařil týmu astronomů University of Hawaii, používající dalekohled o průměru 2.2 m.

Cirkumstelární disk byl objeven u blízké mladé hvězdy AU Mic v souhvězdí Mikroskopu (Microscopium). Na přiloženém obrázku ve viditelném světle je patrno, že disk je k Zemi natočen "bokem". Byl odhalen díky rozptylu světla na malých prachových zrníčkách. Okraj disku se rozprostírá do vzdálenosti přibližně 210 astronomických jednotek AU (1 AU = 150 000 000 km).

Intenzívní záření hvězdy je odstíněno neprůhlednou maskou na čtyřech držácích (viz tmavé plochy na obrázku - kotouček a kříž). Jedná se v podstatě o obdobu koronografu, který umožňuje pozorování slunečních protuberancí. To umožnilo detekovat slabě zářící disk. Detailní analýza záření hvězdy AU Mic naznačuje, že vnitřní část disku je "vyčištěna" od prachu, což je možno považovat za nepřímý důkaz vzniku planet poblíž hvězdy.

Hvězda AU Mic je vzdálena od Země 33 světelné roky. Jedná se o slabou červenou hvězdu, jejíž hmotnost dosahuje pouze 50% hmotnosti našeho Slunce. Množství vyzářené energie činí pouze 10% svítivosti Slunce. Hvězda tedy patří mezi tzv. červené trpaslíky. Jsou to velmi rozšířené hvězdy ve vesmíru, představující asi 85% všech hvězd. Dřívější výzkumy vedly k závěru, že stáří hvězdy je pouze 12 miliónů roků (pro srovnání stáří Slunce je 4.6 miliardy let).

Při pozorování hvězdy AU Mic se astronomové obrazně řečeno "přenesli v čase" do minulosti - podobně patrně vznikala i naše sluneční soustava. Pozorování naznačují, že prachová zrníčka se nacházejí pouze ve velkých vzdálenostech od hvězdy; v prostoru do vzdálenosti 17 AU zcela chybí. Pro porovnání: planeta Uran obíhá kolem Slunce ve vzdálenosti 19 AU. Předpokládají se další výzkumy, mj. i pomocí Hubblova kosmického teleskopu (HST).

Zdroj: spaceref.com




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »