Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Vznikající hvězdy v galaxii M 83

Vznikající hvězdy v galaxii M 83

Detailní snímek části spirální galaxie M 83
Detailní snímek části spirální galaxie M 83
Skvělá nová kamera, nainstalovaná na Hubblův kosmický dalekohled HST v průběhu servisní mise v květnu 2009, pořídila doposud nejdetailnější fotografie rodících se hvězd ve vybrané části spirálního ramene blízké galaxie M 83.

Galaxie přezdívaná též "Jižní větrník" je známá mnohem intenzivnější tvorbou hvězd než například naše Galaxie, především v oblasti jejího jádra. Neobyčejně ostré "oko" kamery WFC3 (Wide Field Camera 3) zachytilo stovky mladých hvězdokup, pradávných shluků kulových hvězdokup a stovky tisíc individuálních hvězd, ponejvíce modrých a červených veleobrů.

V pravé části obrázku je detailní pohled Hubblova dalekohledu na bezpočet hvězd v blízkosti galaktického jádra - viz jasná bělavá oblast v pravé části snímku. Fotografie celé galaxie, pořízená širokoúhlou kamerou na dalekohledu o průměru 2,2 m (Evropská jižní observatoř ESO, La Silla, Chile), je vidět na levém snímku. Bílý čtverec zde vyznačuje oblast, vyfotografovanou pomocí kamery na HST.

Široký rozsah vlnových délek, na nichž pracuje kamera WFC3 (od ultrafialového až po blízké infračervené záření), umožnil odhalit hvězdy na nejrůznějších stupních vývoje, což dovolilo astronomům analyzovat historii formování hvězd v této galaxii.

Fotografie odhalila v nevídaném detailu současnou intenzivní tvorbu hvězd v této proslulé spirální galaxii. Nejnovější generace hvězd vznikaly převážně ve hvězdokupách na okrajích proudů tmavého prachu, kopírujících spirální ramena. Tyto nejmladší hvězdy, jejichž věk je pouhých několik miliónů roků, "protrhly" své prachové obálky (tzv. kokony) a vytvořily bubliny červeně zářícího plynného vodíku.

Takto vytvořené oblasti dodávají spirálním ramenům vzezření barevného ementálu. Postupně prudký hvězdný vítr (proud nabitých částic), unikající z mladých hvězd, odfouknul plyn do větší vzdálenosti a odhalil tak modré hvězdokupy. Stáří těchto hvězd je 1 až 10 miliónů roků. Starší hvězdy nejsou tak modré.

Proud plynu a prachu, rozdělující galaktické jádro napříč, může podněcovat tvorbu hvězd v jádru galaxie. Materiál je usměrňován do galaktického centra, kde se nachází nejaktivnější místo, pokud se týká vzniku hvězd. Nejzářivější hvězdokupy jsou rozmístěny podél spirálních ramen v blízkosti jádra galaxie.

Pomocí kamery WFC3 byly v galaxii rovněž identifikovány četné pozůstatky explodovaných hvězd. Na fotografii lze spatřit zhruba 60 pozůstatků po explozi supernovy (zániku hmotné hvězdy), což je 5krát více, než bylo v této oblasti známo dříve. Studiem těchto pozůstatků mohou astronomové lépe porozumět vlastnostem předchůdců supernov, které jsou zodpovědné za produkci a rozptýlení většiny těžkých kovů uvnitř galaxie.

Galaxie M 83, která se nachází na jižní polokouli, je často srovnávána s galaxií M 51, přezdívanou Vírová galaxie, nacházející se na severní polokouli. Promítá se do souhvězdí Hydry a od Země je vzdálena 15 miliónů světelných roků (je tedy dvakrát blíže než galaxie M 51).

Zdroj: hubblesite.org
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »