Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Tau Ceti - život se nepředpokládá

Tau Ceti - život se nepředpokládá

Tau Ceti.jpg
Hvězda Tau Ceti ze souhvězdí Velryby (Cetus) se nachází ve vzdálenosti pouhých 12 světelných let od Země a na obloze ji můžete spatřit pouhým okem. Jedná se o nejbližší hvězdu, která se nejvíce podobá našemu Slunci. Stala se také první hvězdou, u níž byl objeven cirkumstelární disk, složený z prachu, komet a asteroidů, jehož rozměr je srovnatelný s analogickým diskem kolem Slunce.

Tím zřejmě veškerá podobnost se Sluncem končí. A předpoklad, že kolem Tau Ceti obíhá planeta podobná Zemi, nemá téměř žádné opodstatnění. Jak ukázaly výzkumy anglických astronomů, množství komet a asteroidů, obíhajících kolem Tau Ceti, více než 10krát převyšuje počet těchto těles v naší sluneční soustavě. Pokud u hvězdy Tau Ceti existuje jedna nebo více planet, pak musí být neustále podrobovány mohutným srážkám s velkými kosmickými tělesy podobnými planetce, která, jak vědci předpokládají, před 65 milióny roků vyhubila na Zemi dinosaury. To znamená, že pokud se na planetách u Tau Ceti objevil život, nemohl v žádném případě projít dlouhou cestu evolučního vývoje jako na naší Zemi.

Astronomové musí přehodnotit svoje názory na to, kde a jak hledat život za hranicemi sluneční soustavy. Na vzdálených planetách musí existovat nejen vhodná atmosféra a teplota, ale také příznivé "asteroido-kometární" podmínky.

Příčiny toho, že u Tau Ceti existuje tak velké množství planetek a komet, vědci zatím neznají. Je však také možné, že to je "normální" situace a že naše sluneční soustava je výjimečným jevem. Možná se naše Slunce někdy v minulosti přiblížilo na malou vzdálenost k jiné hvězdě, která mu přitom svojí gravitací "ukradla" značné množství planetek a komet. A proto se životu v blízkosti Slunce tak daří (alespoň doposud).

Výzkum hvězdy Tau Ceti probíhal pomocí mimořádně citlivé kamery SCUBA, pracující v submilimetrové oblasti spektra, která je nainstalována na dalekohledu James Clerk Maxwell Telescope na Havajských ostrovech. Na fotografiích, pořízených touto kamerou, byl kolem hvězdy Tau Ceti objeven disk z velmi chladného prachu o teplotě -210 °C, který vznikl v důsledku častých vzájemných srážek četných planetek a komet, obíhajících kolem hvězdy, které se tak rozpadají na stále menší a menší kousky.

Zdroj: spaceref.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »