Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Superrychlý pulsar opouští naši Galaxii

Superrychlý pulsar opouští naši Galaxii

pulsarpath.jpg
Mimořádně rychle se pohybující pulsar B1508+55 míří ven z naší Galaxie. Obrovskou rychlost kolem 1100 km/s získal s největší pravděpodobností při svém zrodu před 2,5 milióny roků. V současné době je od Země vzdálen 7700 světelných let.

O objev tohoto "emigrujícího" pulsaru se zasloužil James Cardes, profesor astronomie na Cornell University, jeho bývalý student Shami Chatterjee, nyní pracující na Harvard-Smithsonian Center for Astrophysisc a další spolupracovníci, když se zaměřili na výzkum pulsaru (rychle rotující neutronové hvězdy) B1508+55. K pozorování pulsaru použili soustavu radioteleskopů s dlouhou základnou VLBA (Very Long Baseline Array). Díky "ostrému zraku" soustavy radioteleskopů se jim podařilo velice přesně změřit vzdálenost pulsaru a jeho rychlost.

Následně tým astronomů "vystopoval" zpětně dráhu pulsaru až do místa jeho vzniku. Zjistili, že pulsar B1508+55 se zrodil ve skupině obřích hvězd v souhvězdí Labutě, kde se nachází tak hmotné hvězdy, které musí nevyhnutelně explodovat jako supernovy. Měřením pomocí VLBA bylo zjištěno, že se pulsar pohybuje rychlostí kolem 1100 km/s. To je tak vysoká rychlost, kterou byste vzdálenost z Londýna do New Yorku překonali za 5 sekund.

Předpokládané místo zrodu pulsaru leží v rovině Galaxie. Nová pozorování pomocí VLBA napovídají, že pulsar se pohybuje značnou rychlostí, dostačující k opuštění Galaxie. Od okamžiku exploze supernovy se pulsar přesunul přes jednu třetinu noční oblohy (při pohledu ze Země).

"Astronomové se již nějakou dobu domnívají, že exploze supernovy může udělit mocný impuls vzniklé neutronové hvězdě, avšak nejnovější počítačové modely tohoto procesu nepotvrdily tak vysokou rychlost, která by se blížila pozorovaným hodnotám u pulsaru B1508+55," říká Chatterjee. "To znamená, že tyto modely musíme překontrolovat a možná i opravit, abychom byli schopni vysvětlit naše pozorování," dodává Chatterjee.

VLBA_1.jpg

Toto pozorování pulsaru B1508+55 je jen částí rozsáhlého projektu, jehož cílem je změřit pomocí radioteleskopu VLBA vzdálenosti a rychlosti pohybu pulsarů. Zařízení VLBA se skládá z 10 antén o průměru 25 m, přičemž hmotnost každého radioteleskopu dosahuje 240 tun. Jednotlivé radioteleskopy systému VLBA jsou rozmístěny po celém území USA, od Havajských ostrovů na západě až po Virgin Islands na východě. Pozorování pulsarů probíhá na radiových frekvencích 1,4 a 1,7 GHz.

Zdroj: spaceflightnow a www.nrao.edu
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »