Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Spirálovitá struktura disku potvrzuje vznik planet

Spirálovitá struktura disku potvrzuje vznik planet

Umělecké ztvárnění spirální struktury disku kolem hvězdy Elias 2-27
Autor: Institute of Astronomy - Amanda Smith & Farzana Meru

Skupina astrofyziků na University of Cambridge, jejíž vedoucími byli Farzana Meru a Attila Juhász, použila teoretické modely k určení původu nápadných velkorozměrových spirálních útvarů obklopujících blízkou hvězdu. Mladé hvězdy jsou obklopeny hustými protoplanetárními disky z plynů a prachu a uvnitř těchto disků vznikají planety. Jak planety vznikají, je obtížné určit na základě samotných pozorování, neboť z našeho pohledu jsou přesné detaily procesu ukryté.

V uplynulém roce astronomové použili mimořádně citlivý radioteleskop ALMA (Atacama Large Millimetre/submillimeter Array), umístěný v Chile k pozorování mladé hvězdy Elias 2-27, staré pouhý jeden milión roků. Pozorování vedla přímo k rozlišení disku kolem mladé hvězdy a ukázala něco velmi překvapujícího – spíše než existenci hladkého disku obrázek ukázal dvě nápadná spirální ramena, každé rozvinuté do délky přibližně desetkrát větší, než je vzdálenost mezi Sluncem a Neptunem v naší Sluneční soustavě.

Tato obdivuhodná pozorování hvězdy Elias 2-27 okamžitě zažehla četné diskuse v našem vědeckém týmu o tom, co mohlo způsobit vznik spirálních ramen,“ říká Farzana Meru z Institute of Astronomy. Farzana Meru a její spolupracovníci diskutovali o použití teoretických modelů k výzkumu, co se může dít v okolí hvězdy Elias 2-27.

Nicméně to nebyl tak snadný úkol. Výzkum zahrnoval uskutečnění mnoha počítačových simulací k vyřešení složitých výpočtů, jak plyn obíhá v disku a jak je zahříván zářením centrální hvězdy. „Provedení simulací by zabralo tisíce hodin na vašich průměrných přenosných počítačích, ale naštěstí jsme byli schopni použít vyhrazené superpočítače a několik chytrých triků k urychlení výpočtů,“ říká Attila Juhász, rovněž z Institute of Astronomy.

Snímek z počítačové simulace protoplanetárního disku se vznikající planetou Autor: Institute of Astronomy - Farzana Meru
Snímek z počítačové simulace protoplanetárního disku se vznikající planetou
Autor: Institute of Astronomy - Farzana Meru
Farzana Meru se svými spolupracovníky ukázala dvě možnosti původu spirálních struktur; obě mají bezprostřední důsledky. První je, že disk kolem hvězdy Elias 2-27 může být tak hmotný, že jeho vlastní gravitace přirozeně způsobuje vytváření spirál. Tyto disky nikdy nebyly pozorované dříve a Elias 2-27 může být prvním takovým pozorováním. Nicméně astronomové objevili, že spirály mohou být vytvořeny i jiným způsobem – působením planet ve vnější části disku.

Za prvé jsme byli poněkud zklamáni zjištěním, že žádný jednoduchý mechanismus nebyl schopen vytvořit spirální strukturu,“ říká John Ilee, spoluautor studie. „Ale potom jsme objevili, že hmotnost planety požadovaná k vytváření spirál byla obrovská – téměř 10 hmotností planety Jupiter – a že bylo velmi nepravděpodobné, aby tradiční metody vzniku planet byly schopny vytvořit takto hmotný objekt.“

Tyto „tradiční metody“ vzniku planet vyžadují pomalé pozvolné kolize a srážky malinkých prachových zrníček uvnitř disku. Slepením dostatečného množství prachových zrníček do podoby oblázků, následně do velkých balvanů, a jak proces pokračuje, nakonec se zformují objekty velikosti planet postupným procesem známým jako akrece.

Mladá hvězda Elias 2-27 prostě neměla dostatek času k vytvoření planet požadované hmotnosti prostřednictvím klasické akrece,“ říká Farzana Meru. „Jedna z možností vytvoření takové planety tak rychle by byla, že určitá oblast disku se smršťuje v důsledku gravitačního hroucení a vytváří tímto způsobem jednu nebo více planet.“

Zdá se, že za vysvětlením spirál u hvězdy Elias 2-27 může být vznik planet prostřednictvím procesu, který se dříve zdál být vzácný.

Vědecký článek byl publikován v The Astrophysical Journal Letters.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] ast.cam.ac.uk
[2] aasnova.org

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Vznik planety, Hvězda Elias 2-27, Akrece


18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »