Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Přibylského hvězda rotuje ze všech nejpomaleji

Přibylského hvězda rotuje ze všech nejpomaleji

Umělecká představa magnetické pekuliární Přibylského hvězdy
Autor: Pobytov/iStock

Evropští astronomové prováděli výzkum tzv. Přibylského hvězdy a zjistili, že potřebuje téměř 200 roků, aby dokončila jednu otáčku kolem vlastní rotační osy. Toto zjištění může mít význam pro porozumění chemickému složení těchto neobvyklých (pekuliárních) hvězd. Výsledky pozorování byly publikovány 19. 4. 2018 v podobě pre-printu na arXiv.

Přibylského hvězda známá též jako HD 101065 je od Země vzdálena 370 světelných roků. Jedná se o neobvyklou oscilující hvězdu typu Ap (tj. chemicky pekuliární hvězdu) ze souhvězdí Kentaura (Centaurus). Hvězda byla již dříve cílem četných pozorování. Astronomy uchvátila především v důsledku svého exotického chemického složení povrchových vrstev.

Avšak přestože bylo při dřívějších výzkumech odhaleno mnoho jejích chemických vlastností, její rotační perioda stále zůstávala záhadou. Jak je všeobecně známo, pekuliární hvězdy typu Ap mohou mít rotační periody v rozmezí od poloviny dne možná až po 300 roků či více.

Nyní tým astronomů, jehož vedoucím byla Swetlana Hubrigová z Leibniz Institute for Astrophysics Potsdam v Německu, prezentoval nové výsledky průzkumu týkajícího se Přibylského hvězdy, který se zaměřil na magnetismus a proměnlivost pulzace této hvězdy. Studie na základě pozorování uskutečněných mezi červnem 2015 a červnem 2017 za použití polarimetru High Accuracy Radial velocity Planet Searcher polarimeter (HARPSpol), který je umístěn na dalekohledu o průměru 3,6 metru nacházejícím se v Chile, bylo zjištěno, že hvězda ještě navíc kromě svého neobvyklého chemického složení je rovněž neobyčejná, pokud se týká její rotace.

Naše analýzy nedávno získaných a také dřívějších historických měření magnetického pole indikují, že Přibylského hvězda je rovněž neobvyklá s ohledem na svoji extrémně pomalou rotaci,“ napsali vědci ve svém článku.

Záznam pozorování Přibylského hvězdy během čtyř nocí Autor: Hubrig et al., 2018
Záznam pozorování Přibylského hvězdy během čtyř nocí
Autor: Hubrig et al., 2018
Vědecký tým pod vedením Swetlany Hubrigové zjistil, že pravděpodobná délka rotační periody Přibylského hvězdy je zhruba 188 roků. Tento hrubý odhad byl odvozen na základě analýzy všech dostupných měření magnetických polí a předpokladu dipolární struktury magnetického pole hvězdy. Nicméně astronomové podtrhují, že jimi provedené odhady jsou předběžné a budou vyžadovat další výzkum k potvrzení této periody. Proto dodávají, že jejich zjištění týkající se rotační periody nemůže být v tuto chvíli považováno za jednoznačný výsledek.

Naše odhady rotační periody hvězdy v délce 188 roků by neměly tudíž být považovány za jediné možné řešení vzhledem k časovému pokrytí dlouhodobých měření magnetického pole v délce 43 roků. Představuje dolní limit skutečné rotační periody hvězdy HD 101065,“ píše se v článku.

Podle astronomů objev velmi dlouhé rotační periody Přibylského hvězdy společně s dřívějším odhalením pomalé rotace u šesti dalších magnetických hvězd typu Ap napovídá na případnou existenci dalších doposud neobjevených pomalu rotujících chemicky pekuliárních Ap hvězd.

Na závěr vědci dodávají, že další pozorování takovýchto hvězd mohou být velmi důležitá pro zlepšování našich znalostí týkajících se jejich vzniku a procesů, které stojí za jejich pomalou rotací. Tyto procesy dosud nejsou astronomy objasněny. Všeobecně se předpokládá, že hvězdy typu Ap rotují velmi pomalu, protože jsou brzděny jejich magnetickým polem a že většina jejich momentu hybnosti se ztratila během jejich vývoje ve fázi před vstupem hvězdy na hlavní posloupnost.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org
[2] sciencealert.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Rotace hvězdy, Pekuliární hvězda, Přibylského hvězda


19. vesmírný týden 2024

19. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 5. do 12. 5. 2024. Měsíc bude v novu a čeká nás extrémně mladý srpek na večerní obloze. Slunce je hodně aktivní, nastaly silné erupce. Oblohu ozdobila slabá polární záře a nečekaně s ní se objevil i deorbitující horní stupeň Falconu 9. Planety jsou v tomto týdnu velmi obtížně viditelné. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Na ranní obloze létají éta Aquaridy. K odvrácené straně Měsíce se vydala čínská sonda Chang’e 6 a na čínské orbitální stanici Tiangong se vyměnily tříčlenné posádky. Před 60 lety se narodil český astronom a popularizátor Václav Knoll. Před 15 lety proběhla poslední oprava vesmírného dalekohledu HST.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

V zajetí barev

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2024 obdržel snímek „V zajetí barev“, jehož autorem je Pavel Váňa   Kdo by neměl rád jaro, kdy po studených zamračených  dnech, skrovně prosvětlených hřejivými slunečními paprsky se příroda začíná probouzet. Zelenající se stromy jsou

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina, známa aj ako Messier 16 alebo NGC 6611, je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov od Zeme a je spojená s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 47031. Hviezdokopa M16 obsahuje približne 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou a na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Hmlovina sa rozprestiera na ploche s priemerom 60 svetelných rokov a je známa svojimi charakteristickými stĺpmi medzihviezdnej hmoty, ktoré sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Zaujímavosťou je, že podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu, Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Starnet++, Adobe photoshop 66x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 7.4. až 14.5.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »