Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Pás asteroidů kolem hvězdy Beta Pictoris

Pás asteroidů kolem hvězdy Beta Pictoris

beta_pic.jpg
Tým japonských vědců, jehož vedoucím je Yoshiko Okamoto z univerzity Kitasato, ohlásil objev prstenců ze silikátového prachu v okolí hvězdy Beta Pictoris. Tato nová pozorování potvrdila již dříve ohlášené dva objevy těchto prstenců. Přítomnost prstenců vede k domněnce, že kolem hvězdy mohou obíhat planetky i planety. Vědci také určili složení prachových zrníček v prstencích a získali tak důkazy, podporující názor, že postupující tvorba planet je zde v počátečním stadiu.

Prach nemůže zůstat trvale v okolí hvězdy. Tlak hvězdného "větru" rychle vyfouká prachová zrníčka do vnějších oblastí vznikající planetární soustavy. Naopak hmotnější částice jsou po spirální dráze přitahovány směrem ke hvězdě. Z toho plyne, že prachové částice musí být v okolí hvězdy neustále doplňovány vzhledem k tomu, že se je zde podařilo detekovat. Možným zdrojem prachu jsou srážky a vzájemné "obrušování" větších objektů, tzv. planetesimál (zárodků planet) v prstencích, nacházejících se v různých vzdálenostech od hvězdy.

Hvězda Beta Pictoris (souhvězdí Malíře) se nachází ve vzdálenosti 63 světelných let od Země a její stáří se odhaduje na pouhých 12 až 20 miliónů roků (stáří Slunce je 4,5 miliardy roků). Astronomové objevili již v roce 1983 pomocí družice IRAS, pozorující vesmír o oboru infračerveného záření, že je tato hvězda obklopena prachovým prstencem. Nová pozorování byla uskutečněna pomocí japonského dalekohledu Subaru Telescope o průměru 8,2 m, který je vybudován na Mauna Kea (Havajské ostrovy).

Z pozorování vyplynulo, že kolem planety existují minimálně 3 prstence, tvořené planetesimálami či planetkami, a to ve vzdálenostech 6,4 AU, 16 AU a 30 AU (1 AU = 1 astronomická jednotka = vzdálenost Země od Slunce). Prstenec ve vzdálenosti 16 AU je zřejmě nakloněn vůči zbývajícím dvěma prstencům. Prstence ve vzdálenosti 16 AU a 30 AU objevili astronomové již dříve, prstenec ve vzdálenosti 6,4 AU byl objeven teprve nyní. Zjištěná nepřítomnost prachu ve vzdálenosti mezi 6,4 AU a 16 AU naznačuje, že by ve vzdálenosti 12 AU od hvězdy mohla obíhat planeta (pro porovnání: planeta Saturn obíhá v naší sluneční soustavě ve vzdálenosti 10 AU od Slunce, planeta Neptun ve vzdálenosti 30 AU).

Zdroj: astronomy.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »