Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Neutronová hvězda s uhlíkovou atmosférou

Neutronová hvězda s uhlíkovou atmosférou

Neutronová hvězda v centru pozůstatku po explozi supernovy Cas A
Neutronová hvězda v centru pozůstatku po explozi supernovy Cas A
Na tomto snímku, který pořídila kosmická observatoř Chandra X-ray Observatory, je zachycena centrální oblast pozůstatku po výbuchu supernovy, označovaného jako Cassiopeia A (zkráceně Cas A), tj. pozůstatku po explozi hmotné hvězdy v naší Galaxii. Byly získány důkazy přítomnosti tenké uhlíkové atmosféry na povrchu neutronové hvězdy, která se nachází v centru již zmiňované mlhoviny. Umělecká představa znázorňuje neutronovou hvězdu, obalenou uhlíkovou atmosférou.

Bodový zdroj rentgenového záření v centru Cas A, objevený na prvním snímku, který družice Chandra pořídila v roce 1999, byl pokládán za neutronovou hvězdu - typický pozůstatek po explozi hvězdy, avšak nečekaně nebyly získány žádné důkazy přítomnosti pulsací v rentgenovém či rádiovém oboru záření během rotace objektu. Podle platných modelů neutronových hvězd obsahujících uhlíkovou atmosféru bylo odvozeno, že oblast emitující rentgenové záření rovnoměrně pokrývá povrch typické neutronové hvězdy. To vysvětluje nepřítomnost rentgenových pulsací, protože zde nedochází k vytváření jakýchkoliv změn intenzity záření během její rotace. Tento závěr také odporuje představě, že zhroucená hvězda obsahuje podivnou kvarkovou látku.

Uhlíková atmosféra neutronové hvězdy Cas A
Uhlíková atmosféra neutronové hvězdy Cas A
Vlastnosti této uhlíkové atmosféry jsou velmi pozoruhodné. Je pouze zhruba 10 cm tlustá, má stejnou hustotu jako diamant a atmosférický tlak na povrchu neutronové hvězdy dosahuje hodnoty více než 10krát vyšší, než jaký se předpokládá ve středu Země. Podobně jako u zemského ovzduší je objem atmosféry neutronové hvězdy přímo úměrný její teplotě a nepřímo úměrný gravitaci na povrchu neutronové hvězdy. Teplota je odhadována na téměř 2 milióny stupňů, což je mnohonásobně vyšší hodnota než u Země. Protože však gravitace na povrchu neutronové hvězdy v mlhovině Cas A je 100miliardkrát vyšší než na Zemi, vyplývá z toho přítomnost neuvěřitelně tenké atmosféry.

Odhadovaná vzdálenost objektu od Země je asi 10 000 světelných roků. Pozorovaný pozůstatek po explozi supernovy má průměr asi 14 světelných let a nachází se v souhvězdí Cassiopeia na severní polokouli. Typická neutronová hvězda má průměr pouhých 10 až 20 km a hmotnost 1,35 až 2,1 hmotnosti Slunce. Snímek vznikl na základě pozorování rentgenového záření o různých vlnových délkách, na které jsou citlivé detektory družice Chandra. Jednotlivým vlnovým délkám byly přiřazeny odlišné barvy. Červená barva odpovídá málo energetickému rentgenovému záření, zelená střední energii a modrá vysokoenergetickému záření X.

Zopakujme si základní informace:

Neutronová hvězda v centru objektu, označovaného jako Cas A, je obklopena mimořádně tenkou uhlíkovou atmosférou.

Tato atmosféra je rovnoměrně rozložena kolem celého povrchu neutronové hvězdy, což vysvětluje, proč u tohoto objektu nebyly detekovány žádné pulsace rentgenového či rádiového záření.

Neutronová hvězda Cas A byla poprvé zaregistrována před více než 10 roky na prvním snímku, který družice Chandra pořídila po svém vypuštění.

Zdroj: chandra.harvard.edu
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »