Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Největší a nejjasnější hvězda

Největší a nejjasnější hvězda

LBV 1806-20 nejvetsi a nejjasnejsi
LBV 1806-20 nejvetsi a nejjasnejsi
Astronomové se snaží objevit nejen nejmenší hvězdy ve vesmíru, ale také rekordmany na opačné straně velikostí či hmotností, tj. co nejhmotnější hvězdy. Dosavadním rekordmanem byla tzv. Pistolová hvězda, objevená v roce 1997. Její jasnost je 5 až 6milionkrát větší než jasnost Slunce, její hmotnost dosahuje zhruba 100 hmotností Slunce. Název Pistolová hvězda je odvozen od tvaru mlhoviny, která hvězdu obklopuje. Astronomové nedávno informovali o objevu ještě větší a jasnější hvězdy ve vesmíru. Hvězda označovaná jako LBV 1806-20 je minimálně 5milionkrát, možná až 40milionkrát, jasnější než Slunce, přinejmenším 150krát hmotnější a 200krát větší než Slunce. Hvězdu objevil tým astronomů, jejichž vedoucím je Dr. Steven Eikenberry, profesor astronomie na University of Florida.

Hvězda LBV 1806-20 se nachází ve vzdálenosti 45 000 světelných let, na opačné straně Galaxie než Slunce. Její pozorování znesnadňují oblaka prachu a plynu v Mléčné dráze. Je pozorována především v oboru infračerveného záření, které podstatně lépe proniká mezihvězdným prostředím, obsahujícím velké množství plynu a prachu. Přesto 90% veškeré energie, kterou hvězda uvolňuje ve viditelném a infračerveném záření, je pohlcováno v mezihvězdném prostředí.

První pozorování hvězdy jsou z devadesátých let minulého století. Pozorovaný charakter změn jasnosti objektu naznačuje, že nemůže jít o hvězdokupu, že se s největší pravděpodobností jedná o samostatnou hvězdu, eventuálně o dvojhvězdu či trojhvězdu. V takovém případě se však jednotlivé hvězdy musí nacházet velmi blízko sebe.

Hmotné hvězdy se však dožívají jen velmi "nízkého" věku. Stáří hvězdy LBV 1806-20 se odhaduje na 2 milióny let. Pro porovnání: stáří Slunce je asi 4,5 miliardy roků, běžné hvězdy se "dožívají" 10 miliard let. Povrchová teplota hvězdy leží někde mezi 18 000° až 36 000° K.

Podle současných teorií nemůže mít hvězda větší hmotnost než 120 hmotností Slunce. V důsledku vysoké teploty uvnitř hvězdy a vysokého vnitřního tlaku je materiál hvězdy natolik vyvrhován z povrchu hvězdy do okolního prostoru, že si hvězda vysokou hmotnost neudrží.

Zdroj: spaceflightnow.com




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »