Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Mladé hvězdy v blízké galaxii

Mladé hvězdy v blízké galaxii

HST: snímek hvězdokupy NGC 602 v MMM.
HST: snímek hvězdokupy NGC 602 v MMM.
Tento snímek, který byl pořízen pomocí Hubblova kosmického dalekohledu HST, zachycuje jasné, modré, nedávno vzniklé hvězdy, které vytvořily dutinu uprostřed oblasti v Malém Magellanově mraku, v níž se postupně rodí hvězdy. V srdci této „hvězdné porodnice“ leží otevřená hvězdokupa NGC 602, jejíž stáří bylo určeno na 5 miliónů roků.

Ze snímku je zřetelné, že hvězdokupa NGC 602 je obklopena prachem a plynem, z něhož se jednotlivé hvězdy vytvořily. Zřetelně viditelné proudy a pásy mezihvězdného materiálu vedou k předpokladu, že intenzivní záření a rázové vlny, vznikající působením obřích hvězd, stlačují okolní prachoplynná oblaka mlhoviny a oblast tvorby hvězd se tak posouvá od středu hvězdokupy do větších vzdáleností. Obrázek zachycuje oblast o velikosti zhruba 200 světelných let. V pozadí jsou vidět galaxie vzdálené několik stovek miliónů světelných let.

Sloupy prachu a plynu soustředěného do podoby vláken jsou zvlášť patrné ve směru k severozápadu (v levém horním rohu mlhoviny) a ve směru k jihovýchodu (v pravém spodním rohu). Sloním chobotům podobné pilíře prachu, směřují k horkým modrým hvězdám, prozrazují vliv probíhajícího rozrušování (eroze). V této oblasti je možné pomocí Hubblova kosmického dalekohledu vystopovat, jak formování hvězd začalo ve středu hvězdokupy a jak se postupně rozšiřuje do vnějších oblastí, a jak ty nejmladší hvězdy stále ještě vznikají podél oblastí nahromaděného prachu a plynů.

Malé Magellanovo mračno se nachází v souhvězdí Tukana (na jižní obloze) a je od Země vzdáleno 200 000 světelných roků. Jeho malá vzdálenost od Země z něj dělá výjimečnou laboratoř pro důkladné studium procesů vzniku hvězd a jejich dalšího vývoje v prostředí, které je poněkud odlišné od podmínek v naší Galaxii.

Trpasličí galaxie, jako je Malé Magellanovo mračno, s výrazně menším počtem hvězd ve srovnání s naší Galaxií, jsou považovány za prvotní stavební bloky velkých galaxií. Výzkum formování hvězd v trpasličích galaxiích je pro astronomy obzvlášť zajímavý. Ve hvězdách je obsaženo jen malé procento těžkých prvků, které byly vytvořeny ve velkých galaxiích až následnou generací hvězd prostřednictvím termojaderných reakcí v jejich nitrech.

Zdroj: hubblesite
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »