Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Hvězda opouštějící naši Galaxii

Hvězda opouštějící naši Galaxii

outcast.jpg
Astronomové z Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics, kteří použili k pozorování dalekohled MMT na observatoři v Tucsonu, oznámili objev hvězdy, která vysokou rychlostí uniká z naší Galaxie. Vzdaluje se od nás rychlostí 2,4 miliónu kilometrů za hodinu (což téměř dvakrát převyšuje únikovou rychlost z Mléčné dráhy).

Podle názoru astronomů byla tato hvězda s největší pravděpodobností urychlena na tak vysokou rychlost při průletu kolem centrální černé díry ve středu naší Galaxie. Nyní se tato hvězda nachází na periferii naší Galaxie a brzy se dostane do mezigalaktického prostředí.

Jedná se o objev první hvězdy, jejíž rychlost pohybu je tak vysoká, že může uniknout z gravitačního pole naší galaktické soustavy. Ve hvězdném katalogu je vedena pod označením SDSS J090745.0+24507. Astronomové předpokládají, že tato hvězda měla v minulosti svého průvodce; jednalo se tedy o dvojhvězdu. Při blízkém průletu kolem centrální černé díry byla jedna složka dvojhvězdy "uvězněna" na oběžné dráze kolem černé díry, zatímco druhá složka byla násilně odmrštěna (podobně jako kámen z praku) a nyní se pohybuje téměř radiálním směrem od středu Mléčné dráhy k jejímu okraji. Astronom Jack Hill navrhl takovýto scénář osudu dvojhvězdy již v roce 1998. Objev "vyhoštěné" hvězdy to jen potvrdil.

Hvězda obsahuje velmi mnoho prvků těžších než vodík a helium, které astronomové souhrnně označují jako "kovy". "Protože hvězda je bohatá na kovy, domníváme se, že vznikla nedávno v podobné oblasti, jaké existují poblíž galaktického centra," říká Warren Brown. Méně než 80 miliónů roků potřebovala na to, aby překonala vzdálenost od středu Galaxie až na její periferii.

Gravitace Galaxie není schopna zastavit pohyb této hvězdy. Podobně jako jsou kosmické sondy vypouštěny ze Země, byla tato hvězda "vypuštěna" z galaktického středu a uvedena na dráhu, která ji bude trvale vzdalovat od naší Galaxie. Do svého rodiště - Mléčné dráhy - se již nikdy nevrátí.

Zdroj: spaceflightnow a spacenews.ru
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »