Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Exploze mladé hvězdy v souhvězdí Orion

Exploze mladé hvězdy v souhvězdí Orion

Exploze ve známé Mlhovině v Orionu
Exploze ve známé Mlhovině v Orionu
Fotografie překvapivé exploze ve známé mlhovině v souhvězdí Orion zachytila tryskající "prsty" materiálu v podobě výtrysků rychle se pohybujícího plynu, jehož rychlosti byly změřeny pomocí soustavy radioteleskopů SMA a zvýrazněny barvou. Modrá barva představuje plyn, který se k nám přibližuje, červená naopak zvýrazňuje oblaka vzdalujícího se plynu. Astronomové jsou přesvědčeni, že ke katastrofické události došlo zhruba před 500 roky v soustavě mladých hvězd.

Mlhovina v Orionu je jedním z nejkrásnějších objektů na noční zimní obloze. Její plyn a prach svítí v důsledku intenzivního ultrafialového záření skupiny velmi mladých hmotných hvězd.

Tato mlhovina, která je od Země vzdálena 1 300 světelných roků, je nejbližší "porodnicí" mladých hmotných hvězd. Při jejich zániku v podobě supernovy se do okolního prostoru rozptýlí materiál bohatý na různé chemické prvky, vytvořené při nukleárních reakcích v jejich nitru včetně prvků, bez nichž by nemohl existovat život.

Mlhovina v Orionu však stále ještě ukrývá velké množství záhad. V blízkosti čtyř jasných hvězd - označovaných jako Trapez - je jasná skupinka tří hmotných hvězd, které vyzařují více světla než 100 000 Sluncí (při pozorování ve viditelném světle jsou zcela zakryty oblakem prachu). Tato soustava je obklopena dlouhými radiálními výtrysky, které sahají do vzdálenosti téměř jednoho světelného roku. Úkaz připomíná hvězdný ohňostroj - je vidět zhruba čtyřicet úzkých výtrysků (filamentů) vyvrženého materiálu, které obsahují plyn vzdalující se rychlostí zhruba 480 000 km/h. Tyto "prsty" vyvrženého materiálu ukazují zpětně na střed události poblíž trojice jasných hvězd. Celkové množství energie této exploze odpovídá energii vyzařované stovkami biliónů Sluncí.

Paul Ho, pracovník Submilliteter Array Observatory, využil se svými spolupracovníky vysoké kvality radioteleskopu SMA (Submillimeter Array) k velmi přesnému změření poloh a rychlostí plynů v tajemných výtryscích v této oblasti. Jejich určení trojrozměrné struktury výtrysků, vzniklých při explozi, vedlo ke zjištění, že se plyn v některých filamentech od nás vzdaluje, v jiných se k nám naopak přibližuje. V neposlední řadě byla objevena souvislost mezi výtrysky a skupinkou tří hvězd, které se velmi rychle pohybují různými směry.

Astronomové dospěli k názoru potvrzujícímu dřívější hypotézu: přibližně před 500 roky mohutná exploze zatím neznámé povahy vedla k destrukci masivní hvězdokupy, což následně vedlo k rozptýlení hvězd a k vyvržení proudů plynného materiálu, které na fotografii připomínají již zmíněné "prsty". Co vyvolalo tuto katastrofu, není zatím zřejmé, avšak pokud je v současné době známo, jedná se úkaz ojedinělý (alespoň co se týká pozorování). Podobné jevy mohou existovat i v jiných galaxiích, které jsou příliš vzdálené na to, abychom je studovali podobně detailně, jako ve známé Mlhovině v Orionu.

Zdroj: www.physorg.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »