Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Astronomové pozorují první etapu formování planet u blízké hvězdy

Astronomové pozorují první etapu formování planet u blízké hvězdy

TW_Hydrae.jpg
Astronom David Wilner z Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics (CfA) s týmem spolupracovníků zjistil, že protoplanetární disk, obklopující hvězdu TW Hydrae, je tvořen mj. obrovským prstencem obsahujícím drobné kamínky, který sahá nejméně do vzdálenosti 1,5 miliardy km. Tyto kamenné zárodky by měly pokračovat v růstu při vzájemných srážkách a vzájemném slepování do té doby, než se z nich nakonec zformuje planeta.

"Pozorujeme průběh formování planet přímo před našimi zraky," říká David Wilner. "Základ byl položen a nyní bude akrece materiálu pokračovat až do vytvoření nového planetárního systému."

VLA-radioteleskopy-1.jpg

Wilner použil radioteleskop VLA (Very Large Array, Socorro, New Mexico) k měření rádiové emise hvězdy TW Hydrae. Podařilo se mu detekovat rádiové záření rozsáhlého chladného prachového disku, které má původ v kamenných oblázcích o velikosti několika cm. Takovéto zárodky jsou nezbytným předpokladem pro vznik planet, kdy se prachové částice shlukují ve stále větší a větší objekty. Během několika miliónů roků mohou "dorůst" do planetárních rozměrů.

"Pozorujeme důležitý krok na cestě od mezihvězdného prachu až k planetám," doplňuje Mark Claussen (NRAO - National Radio Aastronomy Observatory), jeden z autorů objevu. "Nikdy předtím nikdo nic podobného zatím nepozoroval."

Takovýto prachový disk, jaký byl pozorován u hvězdy TW Hydrae, má tendenci "svítit" na rádiových vlnách o délce, odpovídající rozměrům prachových částic v disku. V systému TW Hydrae, jak objasňují astronomové, pozorujeme relativně blízký objekt, a navíc se jedná o mladou hvězdu, což umožňuje určit vztah mezi velikostí prachových částic a převažující vlnovou délkou rádiového záření. Astronomové pozorovali disk kolem mladé hvězdy TW Hydrae pomocí radioteleskopu VLA na vlnové délce několika cm. "Silná emise na vlnové délce několika cm je přesvědčivým důkazem toho, že prachová zrníčka o stejném průměru jsou zde zastoupena v hojné míře," říká Claussen.

Neznamená to pouze důkaz, že kolem hvězdy TW Hydrae pokračuje proces vzniku planet, ale může to být i signál, že se zde již mohla vytvořit minimálně jedna obří planeta. Nuria Calvet (CfA), spolupracovnice Davida Wilnera, vytvořila počítačové simulace disku kolem TW Hydrae na základě dřívějších dat v oboru infračerveného záření. Ukazuje se, že velká mezera mezi hvězdou a vnitřní hranou disku měří 640 miliónů km. To přibližně odpovídá vzdálenosti pásu asteroidů v naší Sluneční soustavě. Takováto mezera se vytvoří v případě, že obří planeta "vysaje" z tohoto prostoru veškerý materiál v jejím gravitačním dosahu.

Hvězda je od Země vzdálena 180 světelných let a nachází se v souhvězdí Hydry (Vodního hada). Stáří hvězdy se odhaduje na 10 miliónů roků a její hmotnost je přibližně 80 % hmotnosti Slunce. Protoplanetární disk obsahuje zhruba jednu desetinu hmotnosti Slunce, což je více než dost na vznik jedné či více planet velikosti Jupitera.

"Hvězda TW Hydrae je unikátní," říká Wilner. "Nachází se poměrně blízko a má ten správný věk pro formování planet. Budeme ji i nadále studovat."

Zdroj: www.nrao.edu
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »