Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Astronomové pozorovali super-erupci na blízkém červeném trpaslíkovi

Astronomové pozorovali super-erupci na blízkém červeném trpaslíkovi

Umělecké ztvárnění vybuchujícího červeného trpaslíka AD Leonis, známého též jako Gliese 388
Autor: National Astronomical Observatory of Japan

Skupina astronomů z Japonska detekovala 12 hvězdných erupcí včetně tzv. super-erupce na hvězdě AD Leonis, což je trpasličí hvězda spektrální třídy M, která se nachází ve vzdálenosti pouhých 16 světelných roků a jejíž poloha se promítá do souhvězdí Lva.

Hvězdné erupce jsou nenadálé exploze, které vystřelují z povrchu hvězd včetně našeho Slunce,“ říká Kosuke Namekata, hlavní autor a vědecký pracovník na Department of Astronomy at Kyoto University. „Ve vzácných příležitostech se objevují extrémně velké super-erupce. Jsou důsledkem masivních magnetických bouří, které když jsou vyslány z našeho Slunce, mohou významně ovlivňovat pozemskou technologickou infrastrukturu.“

Kosuke Namekata se svými spolupracovníky pozoroval vybuchující hvězdu AD Leonis pomocí dalekohledu Seimei Telescope s objektivem o průměru 3,8 metru na Kyoto University, pomocí detektoru NASA s názvem NICER (Neutron Star Interior Composition Explorer) a pomocí astronomického dalekohledu Spectroscopic Chuo-university Astronomical Telescope (SCAT), ve spolupráci s programem OISTER (Optical and Infrared Synergetic Telescopes for Education and Research).

Astronomové detekovali celkem 12 erupcí včetně deseti erupcí ve vodíkové čáře světla (Hα), čtyř v oboru rentgenového záření a čtyř v optickém oboru.

Jedna z těchto eruptivních událostí byla super-erupcí s celkovou energií 2×1033 erg – což je zhruba více než 20× vyšší výkon v porovnání s tím, co vyzařuje naše Slunce.

Z naší analýzy super-erupce vyplynula některá velmi zajímavá data,“ říká Kosuke Namekata. „Světlo z excitovaných vodíkových atomů super-erupce se projevilo množstvím vysoko-energetických elektronů zhruba o jeden řád magnitud vyšší, než jsou typické erupce u Slunce.“

Více informací o těchto základních hvězdných úkazech nám pomůže předpovídat super-erupce a pravděpodobně zmírnit škody způsobené magnetickými bouřemi u nás na Zemi,“ říká Kazunari Shibata, jeden z autorů a vědecký pracovník na Department of Astronomy and the Astronomical Observatory at Kyoto University. „Můžeme dokonce být schopni pochopit, jak tyto emise mohou ovlivňovat existenci – nebo vývoj – života i na jiných planetách.“

Objevy byly publikovány v Publications of the Astronomical Society of Japan.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Super-erupce, Hvězda AD Leonis


18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »