Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Astronomové dostali šanci určit rozměry hnědých trpaslíků

Astronomové dostali šanci určit rozměry hnědých trpaslíků

Binary_brown_dwarf.jpg
Hnědí trpaslíci - nedorostlé hvězdy, které se řadí svými hmotnostmi někde mezi málo hmotné hvězdy a velké planety v širokém spektru vesmírných těles - jsou pro astronomy důležitým klíčem pro pochopení procesu vniku a vývoje hvězd a planet. Bohužel, problém je v tom, že hnědí trpaslíci vyzařují jen velmi málo světla a je tudíž velmi obtížné je vůbec objevit a pokusit se přesně určit jejich parametry.

Nyní však tým astronomů (včetně astronomů z University of Wisconsin-Madison) ohlásil objev dvojice mladých hnědých trpaslíků, kteří obíhají navzájem kolem společného těžiště. Tento objev jim umožnil poprvé v historii výzkumu hnědých trpaslíků přesně určit jejich hmotnosti a změřit jejich průměry. V průběhu 12 let skupina astronomů shromažďovala data o této zajímavé dvojici těles. Během 300 nocí se uskutečnilo 1600 měření pomocí dalekohledů na observatořích Kitt Peak, Cerro Tololo a Gemini South.

Nové objevení hnědí trpaslíci jsou poměrně mladí, jejich stáří zřejmě nepřesahuje 1 milión roků. Nacházejí se ve vzdálenosti 1500 světelných let od Země. Najdeme je v souhvězdí Oriona, ve známé Velké mlhovině v Orionu (Great Nebula), v oblasti velmi bohaté na rodící se hvězdy.

Oba hnědí trpaslíci tvoří tzv. zákrytovou dvojhvězdu. Vzhledem ke "správné" orientaci roviny jejich oběžné dráhy vůči Zemi můžeme pozorovat změny jejich jasnosti v důsledku vzájemného zakrývání obou složek. Z tvaru a charakteru tzv. světelné křivky je pak možné vypočítat jejich hmotnosti a průměry.

Astronomům se tak vůbec poprvé podařilo vypočítat hmotnosti hnědých trpaslíků. Větší z nich má hmotnost 55krát větší než Jupiter, největší planeta ve Sluneční soustavě. Menší hnědý trpaslík svojí hmotností převyšuje 30krát hmotnost Jupitera. Navzdory jejich velkým rozměrům (70 % a 50 % průměru Slunce) však mají oba hnědí trpaslíci jen velice malou hmotnost, odpovídající 5,5 % (respektive 3,5 %) hmotnosti Slunce.

Teorie říkají, že hnědí trpaslíci začínají svoji existenci podobně jako obyčejné hvězdy a vznikají z oblaku mezihvězdného prachu a plynu. Avšak nukleární reakce se v jejich nitrech nemohou zažehnout, neboť zde panují příliš nízké teploty a tlaky v důsledku jejich malé hmotnosti. Hnědí trpaslíci slabě září jen proto, že se díky vlastní gravitaci postupně smršťují.

Aby došlo u hvězdy k zapálení termojaderných reakcí, její hmotnost musí být minimálně 80krát vyšší než hmotnost Jupitera. Pro porovnání hmotnost Slunce je 1000krát větší než hmotnost planety Jupiter. Z rozboru spektra obou objektů určili astronomové také jejich povrchové teploty. Hmotnější hnědý trpaslík má teplotu 2650 K, méně hmotný 2790 K. Opět pro porovnání povrchová teplota Slunce je 5800 K.

Jako hnědé trpaslíky označují astronomové objekty, jejichž hmotnosti leží v intervalu mezi 13 až 80 hmotnostmi Jupitera.

Zdroj: spaceflightnow a hubblesite
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »