Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Život i na planetách s excentrickou dráhou?

Život i na planetách s excentrickou dráhou?

Exoplaneta na eliptické oběžné dráze
Exoplaneta na eliptické oběžné dráze
Zatímco lovci exoplanet pokračují v pátrání po dosud nespatřené "modré planetě" - po tělese, které má přibližně stejné charakteristiky jako Země - nové výzkumy odhalily, že život může být schopen přežívat alespoň na některých z mnoha existujících podivných exoplanet, kroužících kolem mateřských hvězd nejen po kruhových, ale i po značně protáhlých eliptických drahách.

"Když hovoříme o obyvatelných planetách, máme na mysli planety, na jejichž povrchu může existovat voda v kapalném stavu," říká Stephen Kane (NASA Exoplanet Science Institute, California Institute of Technology, Pasadena). "Planety se musí nacházet ve správné vzdálenosti od mateřské hvězdy - nesmí být příliš horké ani příliš studené." Tyto podmínky závisí především na velikosti a teplotě hvězdy; rozmezí vhodně klesajících teplot se vzrůstající vzdáleností pak vymezuje obyvatelnou zónu v okolí hvězdy.

Stephen Kane a jeho kolega Dawn Gelino (Exoplanet Science Institute) vytvořili seznam nazvaný "Galerie obyvatelných zón" (Habitable Zone Gallery). Vypočítali velikosti a vzdálenosti obyvatelných zón pro každou známou cizí planetární soustavu, která byla zatím objevena a ukázali, které planety obíhají uvnitř zóny života a které nikoliv. Galerii obyvatelných zón najdete na adrese www.hzgallery.org. Studie popisující tento výzkum byla publikována v časopise Astrobiology.

Avšak ne všechny exoplanety obíhají kolem mateřských hvězd po kruhových drahách jako Země, na nichž by setrvávaly v téměř konstantní vzdálenosti od svých hvězd. Jedním z neočekávaných odhalení lovců exoplanet je zjištění, že poměrně mnoho planet obíhá po velmi protáhlých eliptických drahách, čímž se velmi výrazně mění nejen jejich vzdálenost od mateřské hvězdy, ale i podmínky na jejím povrchu.

Obyvatelná zóna v okolí hvězdy 16 Cyg s vyznačenou dráhou exoplanety
Obyvatelná zóna v okolí hvězdy 16 Cyg s vyznačenou dráhou exoplanety
"Takovéto planety mohou trávit určitou část svého času (nikoliv celý oběh) uvnitř obyvatelné zóny," říká Stephen Kane. "Mohou tudíž existovat planety, které jsou zahřívány pouze na malém úseku dráhy mezi dlouhými obdobími zimy, nebo naopak mohou existovat planety, které jsou intenzivně zahřívány na větší části své oběžné dráhy."

Ačkoliv podmínky na těchto planetách budou velmi odlišné od podmínek na Zemi, nemůžeme vyloučit, že budou schopné hostit na svém povrchu nějaké živé organismy. "Vědci objevili na Zemi mikroskopické formy života, které mohou přežívat za různých extrémních podmínek," říká Stephen Kane. "Některé organismy mohou na velmi dlouhou dobu v chladném období snížit svůj metabolismus až téměř na nulu. Víme také, že jiné organismy mohou odolávat velmi vysokým teplotám. Byly dokonce studovány účinky nepříznivých podmínek na spory, bakterie a lišejníky, přičemž se ukázalo, že mohou v krutých podmínkách přežít jak na Zemi, tak i v extrémním prostředí kosmického prostoru."

Z výzkumu, který uskutečnili Stephen Kane a Dawn Gelino vyplývá, že obyvatelné zóny v okolí hvězd mohou být větší, než jsme si mysleli, a že planety, které nemohou být domovem pro vyspělý život, mohou být ideálním místem k přežití extremofilních forem života, jako jsou některé bakterie či lišejníky. "I život na Zemi, který se vyvíjel ve velmi raném období formování planety, vznikal za podmínek mnohem drsnějších, než jaké zde panují v současné době."

Stephen Kane vysvětluje, že vhodným místem pro život nemusí být nutně planety, ale například také měsíce velkých plynných planet podobných Jupiteru v naší Sluneční soustavě. "Existuje velmi mnoho obřích planet a všechny mohou mít své měsíce," říká Stephen Kane. "A měsíc planety, která krouží v obyvatelné zóně kolem mateřské hvězdy, se rovněž nachází v obyvatelné zóně."

Stephen Kane zmiňuje jako příklad Titan, největší měsíc planety Saturn, který navzdory husté atmosféře je příliš daleko od Slunce a příliš studený pro život, jak jej známe na Zemi. "Pokud bychom ale Titan přemístili blíže ke Slunci, jeho atmosféra by obsahovala značné množství vodní páry a na jeho povrchu by byly velmi příznivé podmínky pro život." A totéž můžeme říci o některých velkých měsících planety Jupiter.

Zdroj: www.nasa.gov
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: NASA


19. vesmírný týden 2024

19. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 5. do 12. 5. 2024. Měsíc bude v novu a čeká nás extrémně mladý srpek na večerní obloze. Slunce je hodně aktivní, nastaly silné erupce. Oblohu ozdobila slabá polární záře a nečekaně s ní se objevil i deorbitující horní stupeň Falconu 9. Planety jsou v tomto týdnu velmi obtížně viditelné. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Na ranní obloze létají éta Aquaridy. K odvrácené straně Měsíce se vydala čínská sonda Chang’e 6 a na čínské orbitální stanici Tiangong se vyměnily tříčlenné posádky. Před 60 lety se narodil český astronom a popularizátor Václav Knoll. Před 15 lety proběhla poslední oprava vesmírného dalekohledu HST.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

V zajetí barev

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2024 obdržel snímek „V zajetí barev“, jehož autorem je Pavel Váňa   Kdo by neměl rád jaro, kdy po studených zamračených  dnech, skrovně prosvětlených hřejivými slunečními paprsky se příroda začíná probouzet. Zelenající se stromy jsou

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina, známa aj ako Messier 16 alebo NGC 6611, je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov od Zeme a je spojená s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 47031. Hviezdokopa M16 obsahuje približne 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou a na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Hmlovina sa rozprestiera na ploche s priemerom 60 svetelných rokov a je známa svojimi charakteristickými stĺpmi medzihviezdnej hmoty, ktoré sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Zaujímavosťou je, že podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu, Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Starnet++, Adobe photoshop 66x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 7.4. až 14.5.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »