Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Výzkum atmosfér u exoplanet

Výzkum atmosfér u exoplanet

Observatoř Gran Telescopio Canarias
Observatoř Gran Telescopio Canarias
Na úvodním obrázku je pohled na dalekohled Gran Telescopio Canarias, který se nachází na Kanárských ostrovech (Španělsko). S průměrem hlavního zrcadla 10,4 m se jedná o dalekohled s největší sběrnou plochou. Astronomové University of Florida jej použili k analýze záření procházejícího skrz horní vrstvy atmosféry u obří exoplanety HD 80606b, která je od Země vzdálena 190 světelných roků. Podařilo se jim zjistit, že zcela určitě obsahuje draslík.

"Jedná se o znamenitou metodu, která je dobře použitelná pro výzkum exoplanet velikosti Jupiteru," říká Knicole Colón, astronomka na floridské univerzitě. "Nyní pracujeme na uplatnění této metody při pozorování menších planet ve snaze přesně určit složení jejich atmosfér."

Shodou okolností další tým, jehož vedoucím je David Sing (University of Exeter, Devon, Velká Británie), použil stejnou techniku k objevu draslíku v atmosféře exoplanety XO-2b, což je další velká planeta ve vzdálenosti 485 světelných let od Země.

Obě exoplanety patří mezi plynné obry a ve srovnání se Zemí jsou mimořádně horké. Teplota na planetě HD 80606b dosahuje 1 200 °C, na planetě XO-2b pak 930 °C, což je dostatečně vysoká teplota pro vypařování draslíku.

Společně tato pozorování podporují dřívější počítačové modely, které předpovídají, jak by atmosféry takovýchto planet mohly vypadat. Objevy rovněž dokazují význam nové pozorovací techniky, která může jednou pomoci při výzkumu planet, na nichž by mohly být vhodné podmínky pro přítomnost života.

"Nová pozorovací technika byla nazvána úzkopásmová tranzitní spektrofotometrie a její pomocí lze měřit světlo absorbované atomy a molekulami v atmosférách planet," říká Eric Ford (University of Florida).

"Tato nová pozorovací technika byla vypracována pouze pro planety, které při pohledu ze Země přecházejí před kotoučkem mateřské hvězdy. Většina z téměř 500 známých exoplanet tak nečiní, a dokonce velmi málo z nich obíhá kolem hvězd, které jsou dostatečně jasné pro tak přesná pozorování," říká Eric Ford. "Další podmínkou je, že pozorování musí být pečlivě načasována, aby bylo vidět planety jako siluety na pozadí jejich mateřských hvězd."

Tranzitní spektrofotometrie funguje tak, že zatímco planeta je ze zadu osvětlována hvězdou, astronomové měří světlo, které prochází její atmosférou. Přítomné atomy a molekuly pohlcují záření o určitých vlnových délkách (barvách), kterému astronomové dokáží přiřadit konkrétní chemické prvky - v tomto případě draslík.

Astronomové použili k pozorování jeden z nejvýkonnějších dalekohledů světa - Gran Telescopio Canarias. Dalekohled je vybaven objektivem o průměru 10,4 m a nachází se na jednom z nejlepších míst pro pozorování hvězd - na Kanárských ostrovech (La Palma), severozápadně od pobřeží Afriky. University of Florida má k dispozici 5 % pozorovacího času tohoto obrovského dalekohledu, který je schopen zachytit dostatečné množství světla k provedení tranzitní spektrofotometrie, vysvětluje Knicole Colón.

"Počáteční výsledky obou týmů jsou velmi povzbudivé," říká David Sing. "Stále jsme ještě neprozkoumali všechny možnosti této nové metody a mezní hranice přístrojů."

V roce 2002 byl detekován pomocí Hubblova kosmického dalekohledu HST podobný prvek - sodík - v atmosféře obří plynné exoplanety HD 209458b. Od té doby astronomové detekovali sodík pouze u jedné další planety. Knicole Colón plánuje hledání draslíku v atmosférách dalších obřích plynných exoplanet za účelem studia rozmanitosti planetárních atmosfér. Colón doufá, že vesmírní lovci exoplanet, jako je například družice NASA s názvem Kepler, objeví mnohem více planet, které přecházejí přes "tvář" svých mateřských hvězd.

"Družice Kepler je schopna provádět tak přesná měření, že bude schopna objevit mnohem více exoplanet včetně planet velikostí srovnatelných se Zemí," říká Knicole Colón. Astronomové Ford a Colón očekávají rovněž průzkum menších planet podobných Zemi za účelem zjištění přítomnosti takových molekul, jako je metan či vodní pára. Obě chemické látky jsou důvěrně svázány s životem na naší planetě.

Zdroj: www.physorg.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »