Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Vědci identifikovali 121 obřích exoplanet, které mohou vlastnit obyvatelné měsíce

Vědci identifikovali 121 obřích exoplanet, které mohou vlastnit obyvatelné měsíce

Umělecké ztvárnění exoměsíce kroužícího kolem obří plynné exoplanety
Autor: NASA GSFC: Jay Friedlander and Britt Griswold

Hledání života na planetách mimo Sluneční soustavu je velmi obtížné, ale co pozorování jejich měsíců? V článku publikovaném ve vědeckém časopise Astrophysical Journal astronomové z University of California, Riverside a University of Southern Queensland identifikovali více než 100 obřích planet, které mohou potenciálně vlastnit měsíce poskytující vhodné podmínky pro život. Jejich práce bude návodem pro konstrukci budoucích dalekohledů, které by mohly sloužit k detekci těchto možných měsíců a pro pozorování prozrazující signály života (tzv. biomarkery) v jejich atmosférách.

V databázi kosmického teleskopu Kepler, který NASA vypustila v roce 2009, vědci identifikovali již tisíce planet za hranicemi Sluneční soustavy, které označujeme jako exoplanety. Hlavním cílem mise Kepler bylo pátrat po planetách, které se nacházejí v obyvatelných zónách jejich mateřských hvězd. To znamená, že nejsou ani příliš horké, ani příliš studené pro přítomnost kapalné vody – a potenciálně i života – pokud na nich existuje.

Terestrické (kamenné) planety jsou hlavním cílem při pátrání za účelem hledání života, protože některé z nich mohou být geologicky nebo atmosféricky podobné Zemi. Další oblast hledání poskytuje fakt, že během mise družice Kepler bylo identifikováno velké množství plynných obrů. Zatímco samotné obří planety nejsou vhodnými kandidáty pro výskyt jakéhokoliv života, předpokládá se, že planety podobné Jupiteru obíhající v obyvatelné zóně mohou vlastnit dostatečně velké kamenné měsíce, tzv. exoměsíce, na kterých by mohl život existovat.

V současné době známe 175 měsíců obíhajících kolem osmi planet Sluneční soustavy. Zatímco většina z těchto měsíců krouží kolem planet Jupiter a Saturn obíhajících mimo obyvatelnou zónu Slunce, nemusí to být případ jiných planetárních soustav,“ říká Stephen Kane, profesor planetární astrofyziky a člen Alternative Earths Astrobiology Center, UCR (University of California, Riverside). „Zahrneme-li kamenné exoměsíce do našeho pátrání po existenci života ve vesmíru, značně vzroste počet míst, která můžeme studovat.“

Potenciálně obyvatelný exoměsíc v cizí planetární soustavě Autor: NASA GSFC: Jay Friedlander and Britt Griswold
Potenciálně obyvatelný exoměsíc v cizí planetární soustavě
Autor: NASA GSFC: Jay Friedlander and Britt Griswold
Astronomové zatím identifikovali 121 obřích planet obíhajících uvnitř obyvatelných zón jejich mateřských hvězd. Tyto plynné planety s průměrem odpovídajícím více než trojnásobku Země se vyskytují méně často než planety terestrické, avšak u většiny z nich se očekává přítomnost několika velkých měsíců.

Vědci předpokládají, že exoměsíce mohou poskytovat vhodné prostředí pro život, možná dokonce lepší než na Zemi. Avšak až dosud nebyla potvrzena přítomnost žádného exoměsíce.

Nyní jsme vytvořili databázi známých obřích planet v obyvatelných zónách v okolí mateřských hvězd – nejlepších kandidátů na přítomnost potenciálních exoměsíců, což nám může pomoci upřesnit jejich očekávané vlastnosti. Naše navazující studie mohou pomoci formovat konstrukci budoucích dalekohledů tak, abychom mohli vhodné měsíce detekovat, studovat jejich vlastnosti a pátrat po přítomnosti života,“ říká Michelle Hill, absolvent University of Southern Queensland, který spolupracuje se Stephenem Kane z UCR.

Název publikovaného článku je: Exploring Kepler Giant Planets in the Habitable Zone. Kromě již zmiňovaných autorů, kterými byli Stephen Kane a Michelle Hill, se na výzkumu dále podíleli Eduardo Seperuelo Duarte z Instituto Federal do Rio de Janeiro, Brazílie; Ravi K. Kopparapu z NASA Goddard Flight Center, Maryland; Dawn M. Gelino z NASA Exoplanet Science Institute, Caltech a Robert A. Wittenmyer z University of Southern Queensland.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] ucrtoday.ucr.edu
[2] sciencealert.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Obyvatelná zóna, Obyvatelné exoměsíce, Exoplanety


19. vesmírný týden 2024

19. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 5. do 12. 5. 2024. Měsíc bude v novu a čeká nás extrémně mladý srpek na večerní obloze. Slunce je hodně aktivní, nastaly silné erupce. Oblohu ozdobila slabá polární záře a nečekaně s ní se objevil i deorbitující horní stupeň Falconu 9. Planety jsou v tomto týdnu velmi obtížně viditelné. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Na ranní obloze létají éta Aquaridy. K odvrácené straně Měsíce se vydala čínská sonda Chang’e 6 a na čínské orbitální stanici Tiangong se vyměnily tříčlenné posádky. Před 60 lety se narodil český astronom a popularizátor Václav Knoll. Před 15 lety proběhla poslední oprava vesmírného dalekohledu HST.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

V zajetí barev

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2024 obdržel snímek „V zajetí barev“, jehož autorem je Pavel Váňa   Kdo by neměl rád jaro, kdy po studených zamračených  dnech, skrovně prosvětlených hřejivými slunečními paprsky se příroda začíná probouzet. Zelenající se stromy jsou

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina, známa aj ako Messier 16 alebo NGC 6611, je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov od Zeme a je spojená s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 47031. Hviezdokopa M16 obsahuje približne 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou a na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Hmlovina sa rozprestiera na ploche s priemerom 60 svetelných rokov a je známa svojimi charakteristickými stĺpmi medzihviezdnej hmoty, ktoré sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Zaujímavosťou je, že podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu, Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Starnet++, Adobe photoshop 66x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 7.4. až 14.5.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »