Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  SIM PlanetQuest a objev exoplanet velikosti Země

SIM PlanetQuest a objev exoplanet velikosti Země

SIM_graph.jpg
Více než deset let po objevu první planety za hranicemi naší Sluneční soustavy znají astronomové 210 "extrasolárních planet" (zkráceně exoplanet), jak jsou všeobecně nazývány. Vědci použili dosavadní poznatky o vzniku planetárních soustav k definování předpokládaného počtu obyvatelných planet a ve spojení s četnými počítačovými simulacemi vypočítali, jak velké množství těchto obyvatelných planet bude schopna objevit v okolí blízkých hvězd připravovaná kosmická observatoř SIM PlanetQuest (SIM = Space Interferometry Mission - kosmický interferometr).

Tato observatoř, jejíž realizace je naplánována na příští desetiletí (předpokládaný start v roce 2015), bude hledat planety se specifickými zvláštnostmi, které jsou vlastní naší Zemi: tzn. že mají především podobnou hmotnost a jejich oběžná dráha leží v oblasti tzv. zóny života, tj. ani příliš blízko, ani příliš daleko od mateřské hvězdy. Při těchto parametrech se očekává, že na povrchu takovýchto planet může existovat kapalná voda a planety mohou být obklopeny atmosférou - což jsou nezbytné podmínky pro vznik a udržení života.

Vědecký tým nyní předpokládá objev přinejmenším 120 vhodných hvězd, u kterých bude kosmická observatoř SIM PlanetQuest schopna zaregistrovat takovéto planety:

- kolem 6 hvězd planety menší než Země
- kolem 24 hvězd planety do hmotnosti 2krát větší než hmotnost Země
- kolem každé hvězdy planety do hmotnosti 3krát větší než hmotnost Země.

Všechny tyto objevené planety se dostanou na seznam vhodných cílů pro budoucí misi Terrestrial Planet Finder (TPF), která již bude zaměřena na pátrání po přímých důkazech existence obyvatelného prostředí a dokonce i samotného života.

Dále se předpokládá objev asi 2000 planet velikosti Neptuna.

Na seznamu hvězd, u kterých bude kosmická observatoř SIM PlanetQuest pátrat po planetách velikosti Země (pokud tam existují), jsou i některé důvěrně známé hvězdy, jako je Sírius v souhvězdí Velkého psa, Altair v souhvězdí Orla, a také Alfa Centauri.

SIM_mission.jpg

Kosmická observatoř SIM PlanetQuest bude schopna určovat polohy a vzdálenosti hvězd několik setkrát přesněji než předcházející družice. U blízkých hvězd bude schopná objevit přítomnost i málo hmotných planet. Observatoř bude pracovat na principu optického interferometru. Pro NASA ji postaví Jet Propulsion Laboratory ve spolupráci s Northrop Grumman in Redondo Beach, California.

Zdroj: www.nasa.gov
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »