Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  První opravdová fotografie exoplanety

První opravdová fotografie exoplanety

GQ-Lup.jpg
Skupina astronomů, jejíž vedoucím je Ralph Neuhauser z Astrophysical Institute & University Observatory (AIU), pořídila poprvé v historii astronomie skutečnou fotografii blízké hvězdy (A) a kolem ní obíhající planety (b). K vytvoření publikovaného snímku byla použita data, pořízená soustavou dalekohledů VLT Jižní evropské observatoře v Chile, Hubblova kosmického dalekohledu a japonského dalekohledu Subaru.

Na fotografii je zachycena hvězda GQ Lup a její exoplaneta. Soustava se nachází v souhvězdí Vlka (Lupus) na jižní polokouli a od Země ji dělí vzdálenost 400 světelných let. Obíhající exoplaneta má hmotnost rovnající se jedné či dvěma hmotnostem Jupitera, její průměr dvakrát převyšuje průměr planety Jupiter. Hmotnost samotné hvězdy GQ Lup dosahuje zhruba 70 % hmotnosti našeho Slunce. Avšak na rozdíl od našeho Slunce se jedná o velmi mladou hvězdu: její stáří bylo určeno na pouhý 1 milión roků (stáří Slunce je 4,5 miliardy roků).

Teplota obíhající exoplanety je značně vysoká: 1727 °C. Úvahy o případném životě tedy nejsou na místě. Je tomu tak proto, že planeta je velmi mladá, stále se vyvíjí a smršťuje se. Vysoká teplota planety však umožnila její objev. Její jasnost je díky tomu pouze 156krát nižší než jasnost samotné hvězdy. Pokud by se jednalo o chladnou planetu, její slabá záře odraženého světla hvězdy by nebyla detekovatelná současnou technikou. Kromě toho astronomům velice pomohlo to, že exoplaneta obíhá poměrně daleko od samotné hvězdy. Poloměr její oběžné dráhy je přibližně 100krát větší než vzdálenost Země od Slunce.

Je nade vší pochybnost, že vyfotografovaná exoplaneta obíhá kolem hvězdy GQ Lup a nejedná se pouze o náhodnou projekci nějaké slabé hvězdičky. Hvězda byla sledována v období 1999 až 2004 a vzájemná vzdálenost obou objektů se neměnila - oba objekty se pohybují napříč oblohou stejným směrem a stejnou rychlostí. Vzhledem k tomu, že vzdálenost exoplanety od hvězdy 100krát převyšuje vzdálenost Země od Slunce (a více než 3krát vzdálenost Neptuna od Slunce), její oběžná doba činí přibližně 1200 roků. Proto za krátké období pozorování žádné odchylky poloh exoplanety vůči hvězdě nemohly být pozorovány.

Zdroj: spacenews.ru a space.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »