Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Podivná cizí planetární soustava

Podivná cizí planetární soustava

Planetární soustava kolem dvojhvězdy UZ Fornax
Planetární soustava kolem dvojhvězdy UZ Fornax
Tým astronomů, jehož členem byl i Gavin Ramsay (Armagh Observatory), našel důkazy, které naznačují existenci pozoruhodné planetární soustavy. Dvě obří planety, jak se zdá, obíhají v různých vzdálenostech kolem kompaktního binárního systému známého jako UZ For, který se skládá ze dvou malých hvězd obíhajících ve velmi malé vzdálenosti navzájem kolem sebe.

Pokud se to potvrdí, bude se jednat o příklad velmi neobvyklého planetárního systému existujícího kolem dvojhvězdy (planety obíhají kolem dvou sluncí). Obě hvězdy, z nichž jedna je bílý trpaslík a druhá zase červený trpaslík, jsou mnohem menší než Slunce a obíhají tak blízko sebe, že jeden oběh jim trvá pouze několik hodin. Tento hvězdný pár by se ve skutečnosti pohodlně vešel do prostoru velikosti našeho Slunce. Náhodou je tato soustava orientována tak, že při pohledu ze Země se obě hvězdy během oběhu navzájem zakrývají, díky čemuž astronomové získali velmi podrobné informace o vlastnostech této bezesporu zajímavé soustavy.

Avšak astronomové rovněž zaznamenali, že vzájemné zákryty nenastávají vždycky přesně v předpokládaném okamžiku. Místo toho někdy nastávají dříve, jindy zase později. A právě to je přivedlo k předpokladu přítomnosti dvou obřích planet, jejichž gravitační vliv způsobuje, že dráhy obou hvězd se "pohupují" v prostoru, a tak nepatrně mění naměřené časové úseky mezi jednotlivými zákryty. Podle výpočtů astronomů mohou být hmotnosti obou planet přinejmenším 8krát a 6krát větší než hmotnost planety Jupiter. Kolem centrální dvojhvězdy oběhnou za 5, respektive za 16 roků. Tato planetární soustava je však od nás příliš daleko na to, abychom mohli její planety přímo vyfotografovat.

Největší africký dalekohled SALT
Největší africký dalekohled SALT
Tento vzájemně se ovlivňující systém s názvem UZ For (nachází se v souhvězdí Fornax - Chemická pec) vytváří mimořádně nevlídné prostředí pro planety. V důsledku těsné blízkosti obou hvězd dochází k tomu, že mnohem hmotnější bílý trpaslík svojí gravitací neustále "krade" hmotu z povrchu červeného trpaslíka v podobě trvalého proudu. Tento proud hmoty naráží do povrchu bílého trpaslíka, zahřívá jej na teplotu několika miliónů stupňů a následně je celá planetární soustava zaplavována obrovským množstvím smrtícího rentgenového záření.

Objev byl uskutečněn na základě pozorování pomocí dalekohledu SALT (Southern African Large Telescope, průměr objektivu cca 10 m) a na základě porovnání archivních údajů zahrnujících období 27 roků, shromážděných mnoha pozemními i kosmickými astronomickými observatořemi.

Zdroj: www.physorg.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »