Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Planetární soustavy na okraji devastujícího prostředí

Planetární soustavy na okraji devastujícího prostředí

Detail oblasti VV5, kde vznikají nové hvězdy.
Detail oblasti VV5, kde vznikají nové hvězdy.
Některé hvězdy to mají těžké, když nastane okamžik vzniku jejich planet. Nový snímek, pořízený pomocí Spitzerova kosmického dalekohledu (NASA), ukazuje jednu "nešťastnou" skupinu hvězd, která se zrodila v sousedství jedné nebezpečné oblasti. Hvězdy samotné jsou v bezpečí, avšak materiál, který je obklopuje - shluky prachu, které se mohou stát budoucími planetami - může být odfouknut do okolního prostoru.

Riziko v tomto zvláštním zákoutí vesmíru představuje skupina obřích hvězd. Záření a tzv. hvězdný vítr z těchto masivních hvězd (bílá skvrna zhruba uprostřed snímku) doslova bombarduje menší, Slunci podobné hvězdy, čímž odstraňuje z jejich okolí materiál pro tvorbu planet.

"Zaregistrovali jsme vliv hmotných hvězd na hvězdy malé, které se pokoušejí o vytvoření vlastních planet," říká Xavier Koenig, hlavní autor článku o objevu, který byl nedávno publikován v časopise Astrophysical Journal Letters.

Velké množství hvězd a planet opravdu vzniká a přetrvává v nevlídném prostředí v blízkosti hmotných hvězd. Někteří astronomové tvrdí, že naše Slunce, které patří mezi středně staré hvězdy, ačkoliv se nyní nachází v poklidném místě vesmíru, kdysi pobývalo v bouřlivém oblaku se vznikajícími hmotnými hvězdami. V průběhu času se hvězdy z této neklidné oblasti rozptýlily po okolí a strávily pozdější roky v relativní osamělosti.

Nová pozorování pomocí kosmické observatoře Spitzer Space Telescope ukazují, jak nebezpečné mohou být tyto oblasti se vznikajícími masivními hvězdami. Snímky zachycují část mlhoviny s aktivní tvorbou hvězd, označované jako VV5, která se nachází v souhvězdí Kasiopea, ve vzdálenosti 6 500 světelných let od Země. Záření a hvězdný vítr ze čtyř hvězd, z nichž každá je zhruba 20krát hmotnější než Slunce, doslova "svlékají" tři mladé Slunci podobné hvězdy (poblíž středu fotografie), vzdálené asi jeden světelný rok od hmotných sousedek. Připravují je tak o materiál vhodný na tvorbu planet.

Slunci podobné hvězdy jsou přibližně 2 až 3 milióny let staré - což je věk, kdy se kolem hvězd začínají vytvářet planety z prachu a plynu, který v podobě disku mladé hvězdy obklopuje. Prach, unikající z těchto disků, je pozorovatelný pomocí Spitzerova dalekohledu v podobě "kometárních" ohonů, směřujících od pustošivých masivních hvězd.

Spitzerův dalekohled, pozorující vesmír v oboru infračerveného záření, může tento prach, unikající z protoplanetárních disků pozorovat, protože je teplý a vyzařuje infračervené světlo. Od doby, kdy byl před 5 lety kosmický dalekohled Spitzer vypuštěn na oběžnou dráhu kolem Země, identifikoval celou řadu disků, zahřívaných mateřskou hvězdou.

"Z pohledu astronomických časových měřítek jsou tyto události nepochybně docela krátkodobé jevy," dodává Koenig. "Je pravděpodobné, že během jednoho miliónu roků disky kolem hvězd zcela zmizí."

Snímek byl sestaven na základě dat z širokopásmového zobrazovacího fotometru. Modrá barva na fotografii představuje záření o vlnové délce 3,5 mikrometru, zatímco oranžově-červená barva je záření teplého prachu na vlnové délce 24 mikrometry.

Zdroj: www.spitzer
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »