Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Planeta u tří sluncí

Planeta u tří sluncí

Exoplaneta v trojhvězdném systému Gliese 667
Exoplaneta v trojhvězdném systému Gliese 667
Ještě donedávna byli astronomové skeptičtí při úvahách, zda mohou existovat planety ve vícenásobných hvězdných soustavách. Předpokládalo se, že neustále se měnící gravitační síly by nakonec vedly k vyvržení planet mimo planetární systém. Avšak navzdory všem pochybnostem astronomové objevili několik planet právě v takovýchto hvězdných soustavách. Nedávno astronomové oznámili objev planety v systému trojnásobné hvězdné soustavy (trojhvězdy) HD 132563.

Detekce nové planety byla výsledkem komplexního výzkumu trojnásobného hvězdného systému, který probíhal více jak 10 let. Dvě hlavní hvězdy, které jsou součástí celého systému, jsou co do hmotnosti podobné Slunci, ačkoliv obsahují poněkud méně "kovů". Navzájem kolem sebe obíhají ve vzdálenosti zhruba 400 AU. Hlavní hvězda s označením HD 132563A je sama o sobě rovněž dvojhvězdou. Tato skutečnost nebyla dříve známa; informoval o tom tým italských astronomů pod vedením Silvano Desidera z astronomické observatoře v Padově (Itálie). Průvodce hvězdy HD 132563A byl objeven pomocí spektroskopické metody. Jedná se o hvězdu s poloviční hmotností než Slunce, která kolem hvězdy "A" oběhne jednou za 15 let po dráze s excentricitou 0,65.

Nově objevená planeta obíhá kolem druhé hlavní hvězdy s označením HD 132563B a exoplaneta tudíž obdržela označení HD 132563B b. Hmotnost nově objevené exoplanety 1,5krát převyšuje hmotnost Jupiteru, kolem mateřské hvězdy obíhá v průměrné vzdálenosti 2,6 AU, a to po protáhlé eliptické dráze s excentricitou 0,22. Jeden oběh vykoná za 4,2 roku.

Exoplaneta v trojhvězdném systému HD 132563B
Exoplaneta v trojhvězdném systému HD 132563B
Společně s objevem této exoplanety dosáhl celkový počet známých planet mimo Sluneční soustavu, obíhajících kolem vícenásobných hvězdných soustav, čísla 8. Ačkoliv se zatím jedná o malý počet, na jehož základě nemůžeme zatím formulovat žádné závěry, zdá se, že planety mohou v určitém období vývoje obíhat ve větším množství i v systému trojhvězdy. Stáří hvězdného systému se odhaduje na 1 až 3 miliardy roků, a to na základě intenzity hvězdné aktivity a množství lithia v atmosféře hvězdy (jeho obsah s časem klesá). Avšak porovnání hmotnosti a svítivosti s časovým vývojem napovídá, že stáří hvězdy může být až 5 miliard roků (což je nepatrně více než stáří Slunce). Znamená to rovněž, že se jedná o dynamicky velmi stabilní systém.

Kromě toho na základě známých 8 systémů se astronomové rovněž domnívají, že planety v okolí podobně vzdálených složek vícenásobných systémů mohou být docela běžné. Planety mohou obíhat kolem jedné či obou složek dvojhvězdy, které jsou od sebe dostatečně vzdáleny, podobně jako kolem osamělé hvězdy.

Soustava se nachází v souhvězdí Vozky, ve vzdálenosti přibližně 312 světelných roků od Země.

V úvodu článku je ilustrační obrázek, představující exoplanetu v soustavě trojhvězdy Gliese 667.

Zdroj: www.universetoday
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »