Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Objevena mateřská hvězda již známé exoplanety

Objevena mateřská hvězda již známé exoplanety

planet.jpg
Možná právě takto - jako v představě malíře - vypadá soustava OGLE-2003-BLG-235L/MOA-2003-BLG-53L při pohledu zblízka. Ne jen tak obyčejný objev uskutečnili astronomové Ray Villard (Space Telescope Science Institute) v Baltimore a David Bennet (University of Notre Dame) při vyhodnocování fotografií, které pořídil Hubblův kosmický dalekohled (HST). Nakonec se jim podařilo objevit hvězdu, kolem níž obíhá exoplaneta. Zajímavé na tom je fakt, že exoplaneta byla objevena již v roce 2003 - tedy o 2 roky dříve, než byly pořízeny fotografie hvězdy.

Exoplaneta byla objevena pomocí efektu tzv. gravitační mikročočky, což je přírodní úkaz, který nastává tehdy, jestliže se bližší a vzdálenější hvězda dostanou do jedné přímky s pozemským pozorovatelem. Bližší hvězda pak působí jako obří čočka a na určitou dobu zesílí světlo vzdálenější hvězdy. Obíhá-li kolem bližší hvězdy "neviditelná" planeta, také ona může způsobit efekt gravitační mikročočky a rovněž zesílit světlo vzdálenější hvězdy. Z charakteru tohoto zjasnění lze vypočítat základní parametry jinak nepozorovatelné planety.

Tímto způsobem astronomové v roce 2003 zcela evidentně objevili další extrasolární planetu, a také byli schopni říci, kde se ve vesmíru nachází. Nastal však problém: která ze dvou vzdálených hvězd je mateřskou hvězdou objevené exoplanety? Která z pozorované dvojice hvězd je ta bližší? Nebylo tedy možné říci se stoprocentní pravděpodobností, kolem které z nich vlastně obíhá. Jejich světlo se vzájemně překrývalo.

V nedávné době provedli astronomové podrobnou analýzu mnoha snímků, které byly pořízeny pomocí kamery ACS (Advanced Camera for Surveys) na palubě HST. Přesto, že HST pořídil fotografie hvězd téměř 2 roky po objevu exoplanety, vzhledem k pomalým vlastním pohybům jsou obě hvězdy zdánlivě stále ještě blízko sebe. Díky tomu, že fotografie byly pořizovány přes různé filtry, se však astronomům podařilo obě hvězdy rozlišit. Ukázalo se, že při pohledu ze Země jsou nyní od sebe vzdáleny 0,7 obloukové milisekundy a běžnými dalekohledy jsou vidět jako jedna hvězda. Tato vzdálenost se bude s postupem času zvětšovat.

Ta hvězda, která se nachází v popředí, a kolem níž obíhá již dříve objevená planeta, dostala katalogové označení OGLE-2003-BLG-235L/MOA-2003-BLG-53L. Astronomům se také podařilo zjistit, že mateřská hvězda exoplanety je mnohem hmotnější a teplejší, než se očekávalo pro průměrnou hvězdu v naší Galaxii. Její hmotnost činí 63 % hmotnosti Slunce, zatímco hmotnost průměrné hvězdy se odhaduje pouze na 30 % hmotnosti Slunce. Hvězda se nachází ve vzdálenosti 19 000 světelných let. Kolem ní obíhá exoplaneta - plynný obr - o hmotnosti 2,6krát převyšující hmotnost planety Jupiter. Z charakteru změn jasnosti vzdálenější hvězdy bylo také zjištěno, že tato obří planeta obíhá kolem své hvězdy v podobné vzdálenosti, v jaké obíhá Jupiter kolem Slunce.

Zdroj: spacenews.ru a hubblesite
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »