Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Objevena exoplaneta typu mega-země

Objevena exoplaneta typu mega-země

Představa exoplanety Kepler-10c Autor: David A. Aguilar (CfA)
Představa exoplanety Kepler-10c
Autor: David A. Aguilar (CfA)
Astronomové oznámili, že se jim podařilo objevit nový typ exoplanety – kamenné těleso o hmotnosti srovnatelné se 17násobkem hmotnosti Země. Teoretikové se domnívali, že takové planety nemohou vzniknout, protože jakékoliv tak robustní těleso by zachytilo plynný vodík z okolí během svého růstu a vytvořilo by obří plynnou planetu podobnou Jupiteru. Tato planeta je kamenným tělesem a je mnohem větší než doposud objevené „super-země“. Nově objevená exoplaneta dostala přídomek „mega-země“.

„Byli jsme velmi překvapeni, když jsme si uvědomili, co jsme vlastně objevili,“ říká astronom Xavier Dumusque, Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics (CfA), vedoucí analýzy dat a objevitel nové exoplanety.

„Toto je Godzilla mezi planetami podobnými Zemi,“ dodává Dimitar Sasselov, vědecký pracovník CfA, ředitel Harvard Origins of Life Initiative. „Avšak na rozdíl od tohoto monstra má planeta Kepler-10c pozitivní důsledky pro život.“

Nově objevená mega-země s názvem Kepler-10c obíhá kolem hvězdy podobné Slunci v periodě 45 dnů. Od Země je vzdálena 560 světelných roků a její poloha se promítá do souhvězdí Draka. V planetární soustavě se nachází ještě planeta Kepler-10b, která je pouze 3krát hmotnější než Země. Jeden oběh kolem mateřské hvězdy vykoná za 20 hodin. Vzhledem k malé vzdálenosti od hvězdy je její povrch zřejmě pokryt proudy lávy.

Exoplaneta Kepler-10c byla objevena pomocí kosmické observatoře Kepler. Ta pátrá po exoplanetách pomocí metody, která využívá tzv. tranzity, tj. přechody planet před mateřskou hvězdou. V okamžiku, kdy planeta zastíní hvězdu, dojde k nepatrnému – ale měřitelnému – poklesu jasnosti hvězdy. Na základě změřeného poklesu jasnosti mohou astronomové vypočítat průměr planety. Tato pozorování nám však neřeknou, zda se jedná o planetu kamennou či plynnou.

Bylo zjištěno, že průměr planety Kepler-10c zhruba 2,3krát převyšuje průměr Země. Z toho vyplývá, že spadá do kategorie planet označovaných jako „mini-neptun“, které jsou obklopeny hustou plynnou atmosférou.

Výzkumný tým následně použil přístroj HARPS-North na dalekohledu Telescopio Nazionale Galileo (TNG) na Kanárských ostrovech k určení hmotnosti planety Kepler-10c. Astronomové zjistili, že „váží“ 17krát více než Země – tedy mnohem více, než se očekávalo. Z toho vyplývá, že Kepler-10c musí být hustou kamennou exoplanetou nebo složenou z jiných pevných látek.

„Planeta Kepler-10c nemohla postupem času ztratit svoji atmosféru. Je dostatečně hmotná na to, aby si udržela vzdušný obal, pokud by jej vlastnila,“ vysvětluje Xavier Dumusque. „Musela se zformovat v podobě, v jaké ji pozorujeme dnes.“

Teorie vzniku planet jen obtížně vysvětlují, jak se mohlo tak velké kamenné těleso zformovat. Avšak nová pozorování naznačují, že se nejedná o případ ojedinělý.

Astronom Lars A. Buchhave (CfA) objevil korelaci mezi oběžnou periodou planety (dobou oběhu kolem hvězdy) a velikostí, při které se planeta mění z kamenné na plynnou. To znamená, že mohou být objeveny další mega-země, až „lovci exoplanet“ rozšíří pozorovatelská data k delším oběžným periodám exoplanet.

Zjištění, že planeta Kepler-10c je ve skutečnosti mega-země, má také hluboký dopad na historii vesmíru a pravděpodobnost výskytu života. Stáří hvězdy Kepler-10 je přibližně 11 miliard roků, což znamená, že vznikla méně než 3 miliardy roků po velkém třesku.

Mladý vesmír však obsahoval pouze vodík a hélium. Těžké prvky potřebné ke zrodu kamenných planet, jako je křemík a železo, mohly být vytvořeny v nitrech prvních generací hvězd. Když tyto hvězdy explodovaly, rozptýlily klíčové ingredience po okolním vesmíru, odkud mohly být využity při vzniku pozdějších generací hvězd a planet.

Tento proces mohl trvat miliardy roků. Avšak exoplaneta Kepler-10c ukazuje, že vesmír byl schopen vytvořit tak obrovská kamenná tělesa dokonce v době, kdy ještě těžké prvky byly nedostatkovým zbožím.

„Objev exoplanety Kepler-10c naznačuje, že kamenné planety mohly vznikat mnohem dříve, než jsme si donedávna představovali. A jestliže mohly vznikat kamenná tělesa, mohl vzniknout i život,“ dodává Dimitar Sasselov.

Tento výzkum naznačuje, že astronomové nemohou opomíjet staré hvězdy při pátrání po exoplanetách podobných Zemi. A pokud i staré hvězdy mohou hostit planety typu Země, pak máme ještě větší šanci vypátrat obyvatelné planety v blízkém vesmírném okolí.

Zdroj: www.cfa.harvard.edu a kepler.nasa.gov
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »