Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Nová obyvatelná exoplaneta u hvězdy Gliese 163

Nová obyvatelná exoplaneta u hvězdy Gliese 163

Pravděpodobně obyvatelná exoplaneta Gliese 163c
Pravděpodobně obyvatelná exoplaneta Gliese 163c
Nová exoplaneta typu super-Země byla objevena v tzv. obyvatelné zóně v okolí červeného trpaslíka Gliese 163 pomocí evropského spektrometru HARPS. Planeta s označením Gliese 163c o minimální hmotnosti 6,9 hmotností Země oběhne kolem mateřské hvězdy jednou za necelých 26 dnů.

Termínem super-Země jsou označovány exoplanety, jejichž hmotnost leží v rozmezí 2 až 10 hmotností Země a které jsou s největší pravděpodobností kamennými planetami a obsahují vodu. Gliese 163 je blízký červený trpaslík, který je vzdálen od Země 50 světelných roků a jeho poloha se promítá do souhvězdí Mečouna. Další velká exoplaneta Gliese 163b, která byla o něco dříve objevena u stejné hvězdy, obíhá v menší vzdálenosti, přičemž jeden oběh vykoná za 9 dnů. Třetí předpokládaní planeta v tomto systému, jejíž existence zatím nebyla potvrzena, by mohla obíhat ze všech planet nejdále od mateřské hvězdy.

Předpokládaná velikost planety Gliese 163c je mezi 1,8 až 2,4 průměru Země za předpokladu, že je složena především z horniny a vody. Z mateřské hvězdy dostává v průměru asi o 40 % energie více než Země ze Slunce, a proto je teplejší. Pro srovnání, Venuše dostává o 90 % energie více než Země. Zatím neznáme chemické složení atmosféry planety Gliese 163c, avšak předpokládáme, že je zvětšenou verzí zemské atmosféry, a tudíž její povrchová teplota by se mohla pohybovat kolem +60 °C. Většina složek života na naší Zemi (rostliny, zvířata, eventuelně člověk) není schopna přežít teploty vyšší než 50 °C, nicméně mnoho extremofilních mikroorganismů se může rozvíjet i za teplot podstatně vyšších.

Porovnání šesti známých potenciálně obyvatelných exoplanet
Porovnání šesti známých potenciálně obyvatelných exoplanet
Pátrání po obyvatelných exoplanetách je jedním ze základních pozorovatelských úkolů. V současné době je jich známo 6 (včetně tolik diskutované planety Gliese 581g), přičemž většina z nich byla objevena v roce 2011. Čtyři z těchto planet: Gliese 581d, Gliese 667Cc, Gliese 581g a Gliese 163c, obíhají kolem červených trpasličích hvězd spektrální třídy M. Planeta HD 85512b obíhá kolem hvězdy spektrální třídy K (svými parametry leží mezi malým červeným trpaslíkem a Sluncem). Pouze exoplaneta Kepler-22b krouží kolem hvězdy podobné Slunci (spektrální třída G).

Všechny tyto planety jsou větší než Země, ale ještě jsou považovány za potenciálně obyvatelné přinejmenším pro jednoduché formy života. Vědci se pokoušejí zkonstruovat lepší pozemní i kosmické observatoře, které budou v příštím desetiletí schopné detekovat i menší tělesa mnohem podobnější Zemi.

Astronomická družice NASA s názvem Kepler objevila celkem 27 kandidátů na potenciálně obyvatelné planety mezi 2 300 exoplanetami, které čekají na potvrzení. Některé z nich by mohly být velmi podobné Zemi. Bohužel, jsou od nás mnohem dále než Gliese 163c a bude téměř nemožné určit i během dalších pozorování, zda se opravdu jedná o obyvatelné planety. Avšak ze statistických analýz pozorování družice Kepler vyplývá, že takové planety jsou v naší Galaxii docela běžné. Proto lze očekávat, že v blízkém okolí Slunce bude objeveno mnohem více planet podobných Zemi, jako je například Gliese 163c.

Zdroj: phys.org.news a phl.upr.edu
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: NASA, Dalekohled Kepler


19. vesmírný týden 2024

19. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 5. do 12. 5. 2024. Měsíc bude v novu a čeká nás extrémně mladý srpek na večerní obloze. Slunce je hodně aktivní, nastaly silné erupce. Oblohu ozdobila slabá polární záře a nečekaně s ní se objevil i deorbitující horní stupeň Falconu 9. Planety jsou v tomto týdnu velmi obtížně viditelné. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Na ranní obloze létají éta Aquaridy. K odvrácené straně Měsíce se vydala čínská sonda Chang’e 6 a na čínské orbitální stanici Tiangong se vyměnily tříčlenné posádky. Před 60 lety se narodil český astronom a popularizátor Václav Knoll. Před 15 lety proběhla poslední oprava vesmírného dalekohledu HST.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

V zajetí barev

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2024 obdržel snímek „V zajetí barev“, jehož autorem je Pavel Váňa   Kdo by neměl rád jaro, kdy po studených zamračených  dnech, skrovně prosvětlených hřejivými slunečními paprsky se příroda začíná probouzet. Zelenající se stromy jsou

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina, známa aj ako Messier 16 alebo NGC 6611, je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov od Zeme a je spojená s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 47031. Hviezdokopa M16 obsahuje približne 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou a na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Hmlovina sa rozprestiera na ploche s priemerom 60 svetelných rokov a je známa svojimi charakteristickými stĺpmi medzihviezdnej hmoty, ktoré sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Zaujímavosťou je, že podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu, Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Starnet++, Adobe photoshop 66x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 7.4. až 14.5.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »