Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Miniaturní planetární soustavy

Miniaturní planetární soustavy

Planetární disky kolem objektů zvaných planemo.
Planetární disky kolem objektů zvaných planemo.
Nové výzkumy, realizované astronomy University of St Andrews poskytly důkazy, že ve vesmíru může existovat syrový, ještě nespotřebovaný materiál pro vznik „zakrnělých“ verzí naší Sluneční soustavy – vznikající miniaturní planetární systémy.

Ve své studii Alexander Scholz (SUPA Advanced Fellow, University of St Andrews) a Ray Jayawardhana (University of Toronto) vyslovili předpoklad, že jiné planetární soustavy ve vesmíru nemusí nutně vypadat jako naše Sluneční soustava.

Astronomové zjistili, že místa zrození planet se nacházejí nejen v okolí mladých hvězd, ale také kolem objektů, pojmenovaných planemo (zkratka anglického názvu Planetary mass objects – objekty planetárních hmotností), které nejsou větší či hmotnější než nám dobře známá planeta Jupiter. Ty mohou představovat miniaturní planetární soustavy s centrálním objektem o hmotnosti rovnající se 1 % hmotnosti Slunce.

Od jejich objevu v roce 2000 bylo složení a původ těchto záhadných objektů (planemos) horkým tématem – jedná se o miniaturní hvězdy nebo o obří planety, vyhozené z mladých planetárních soustav?

Ve svém výzkumu použili Scholz a Jayawardhana kosmickou infračervenou observatoř Spitzer Space Telescope k pozorování 18 objektů typu planemos ve hvězdokupě v souhvězdí Orion, jejíž stáří je asi 3 milióny roků. V tomto stáří je mnoho mladých hvězd stále ještě obklopeno prachoplynnými disky, z nichž se mohou vyvinout planetární soustavy. Prach v těchto discích „svítí“ v oboru infračerveného záření, a proto může být studován pomocí infračervených kamer.

Nová pozorování ukazují, že přibližně jedna třetina objektů planemos jsou stále ještě obklopeny prachovými disky, a tak tyto relativně malé objekty patrně mohou mít hvězdám podobné „dětství“. Důkaz pro podobný vývoj planemos jako u hvězd byl publikován již dříve jinými autorskými týmy, avšak teprve nová pozorování představují první systematický průzkum a posun našich znalostí o objektech typu planemos.

„Výsledky pozorování ukazují, že dlouhodobě existující prachové disky – oblasti vzniku planet – jsou často objevovány dokonce kolem objektů s extrémně malou hmotností. To může naznačovat, že planetární soustavy mohou vznikat dokonce i v případech, kdy centrální těleso není hvězda, ale objekt typu planemo. Představte si planetární soustavu, kde planety obíhají kolem objektu, jehož hmotnost není o mnoho větší než hmotnost samotných planet,“ vysvětluje Scholz.

Ačkoliv nové objevy nevyřešily původ objektů typu planemo, Dr. Scholz a profesor Jayawardhana jsou přesvědčeni, že nové výsledky nás posunuly o krok blíže k objasnění jejich záhady.

„Jak mrňavé objekty může příroda produkovat stejným způsobem, jakým vytvořila naši Sluneční soustavu? To je velká otázka, motivující náš další výzkum. Odpověď se dozvíme, až prostudujeme procesy vedoucí ke vzniku nejrůznějších typů hvězd, právě tak jako k rozmanitosti planetárních soustav,“ říká profesor Jayawardhana.

Zdroj: spaceref.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »