Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Miliardy planet v naší Galaxii?

Miliardy planet v naší Galaxii?

Předpokládaná planetární soustava u hvězdy Kepler 11
Předpokládaná planetární soustava u hvězdy Kepler 11
Naše Galaxie může obsahovat až 50 miliard planet. K takovému závěru dospěli astronomové na základě zpracování dat z astronomické družice Kepler. Článek o tom byl přijat k publikování v časopise Astrophysical Journal.

Dalekohled na palubě družice pátrá po přítomnosti planet za hranicemi Sluneční soustavy, v okolí blízkých hvězd, a to na základě periodického poklesu jasnosti konkrétní hvězdy. Přechází-li "neviditelná" planeta před kotoučkem hvězdy, na krátkou dobu ji zastíní a astronomové zaregistrují pokles její jasnosti. Při analýze takovýchto napozorovaných úkazů astronomové nezaregistrují pouze samotný fakt přítomnosti exoplanety, ale dovedou určit i její průměr a dobu oběhu kolem mateřské hvězdy. Zatím bylo na základě pozorování družice NASA s názvem Kepler odhaleno 1235 kandidátů na planety.

Vědci předpokládají, že v okolí hvězd podobných Slunci může existovat velké množství planet podobných Zemi a obíhajících v tzv. zóně života. Odhaduje se, že přibližně 1,4 až 2,7 % hvězd podobných Slunci může vlastnit planetu podobnou Zemi. To znamená, že u každé 37. hvězdy (v horším případě u každé 70. hvězdy) může existovat planeta vhodná pro život. Jako podobnou Zemi označují astronomové planetu o velikosti 0,8 a 3 průměry Země. Zónou života je označována oblast v okolí hvězdy, v níž může na povrchu přítomné planety existovat voda v kapalném stavu.

Nově zrozená exoplaneta v představě malíře
Nově zrozená exoplaneta v představě malíře
Autoři nové vědecké práce předpokládají, že za tři roky pozorování může družice Kepler objevit zhruba 12 Zemi podobných exoplanet. A kolem hvězd naší Galaxie může kroužit minimálně 500 miliónů, možná až 50 miliard planet! To je zajisté dobrá zpráva pro existenci pravděpodobného života mimo Zemi.

Od roku 1995, kdy byla objevena první planeta mimo Sluneční soustavu, najdeme v katalogu exoplanet již 539 "úlovků". Jsou mezi nimi mladé, staré, mimořádně horké či ledově chladné exoplanety, ale také terestrické trpasličí planety či plynní obři. Můžeme jen spekulovat, na kolika z nich panují obyvatelné podmínky.

Zdroj: www.space.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »