Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Kosmický dalekohled změřil teplotu atmosféry exoplanety

Kosmický dalekohled změřil teplotu atmosféry exoplanety

pia01938-516.jpg
Americký kosmický dalekohled s názvem Spitzer Space Telescope (SST) uskutečnil první měření teploty denní a noční polokoule planety, nacházející se mimo naši Sluneční soustavu. Tato observatoř, pracující v oboru infračerveného záření, odhalila, že Jupiteru podobná plynná obří planeta obíhá velice blízko své mateřské hvězdy, přičemž jedna její polokoule je horká jako "oheň", zatímco druhá polokoule je studená jako "led".

"Tato planeta má na polokouli, která je přivrácena ke hvězdě, obří horkou skvrnu," říká Dr. Joe Harrington (University of Central Florida, Orlando). Teplotní rozdíl mezi denní a noční polokoulí vypovídá o tom, jak energie proudí v atmosféře planety. V podstatě můžeme říci, že studujeme počasí na této exotické planetě." Připojená kresba ukazuje, jak se tato exoplaneta doslova "koupe" ve žhavých paprscích blízkého "slunce".

Tento objev představuje první případ pozorování povrchu extrasolární planety, tj. planety za hranicemi naší Sluneční soustavy. V dosavadních případech byly popsány pouze základní charakteristiky exoplanet, jako je hmotnost, eventuelně průměr.

"Toto je senzační výsledek," říká Dr. Michael Werner, vědecký projektant kosmické observatoře Spitzer, pracovník Jet Propulsion Laboratory, NASA. "Když jsme družici před mnoha lety konstruovali, vůbec jsme netušili, že by mohla způsobit takovýto převrat ve výzkumu exoplanet."

Astronomové využili kosmickou observatoř Spitzer Space Telescope k určení teplotních změn v atmosféře exoplanety Ypsilon Andromedae b. Jedná se o exoplanetu typu "horký Jupiter", tedy o obří plynnou planetu podobnou Jupiteru, avšak obíhající v periodě 4,6 dne velmi blízko kolem své mateřské hvězdy, která doslova spaluje její povrch.

Vědci jsou přesvědčeni, že exoplaneta má tzv. vázanou rotaci. To znamená, že při své pomalé rotaci přivrací ke hvězdě stále stejnou polokouli. Je to podobný případ, jako když z povrchu Země stále pozorujeme jenom jednu polokouli Měsíce (tu druhou před námi stále schovává). Protože tato exoplaneta je složena z plynů, její vnější vrstvy atmosféry mohou rotovat mnohem rychleji než vnitřní oblasti planety.

Podle vyjádření astronomů dosahuje teplotní rozdíl mezi denní a noční polokoulí exoplanety Ypsilon And b hodnoty 1400 °C. Takto velký teplotní rozdíl napovídá, že atmosféra planety pohlcuje a opět vyzařuje světlo hvězdy tak rychle, že se cirkulující plynné vrstvy velmi rychle ochlazují. Na rozdíl od planety Jupiter, kde jsou teploty vyrovnané.

"Kdybyste se pohybovali napříč planetou z noční na denní polokouli, teplota by vzrostla tak rychle, jak byste se dostali do kráterem sopky," říká Dr. Brad Hansen (University of California, Los Angeles).

Pomocí dalekohledu Spitzer byl hvězdný systém Ypsilon Andromedae periodicky pozorován v průběhu pěti dnů. Bylo zjištěno, že infračervené (tepelné) záření systému je střídavě intenzivnější a slabší v souladu s oběhem exoplanety kolem hvězdy. Tyto změny intenzity infračerveného záření jsou důsledkem toho, že planeta "nastavovala" dalekohledu rozdílné strany svého povrchu v důsledku oběhu kolem planety. Když byla k Zemi přivrácena hvězdou osvětlená část povrchu planety, Spitzer detekoval mnohem vyšší úroveň infračerveného záření systému. Naopak když byla k Zemi přivrácena "noční" polokoule planety, intenzita infračerveného záření značně poklesla. Planeta se sice nedostává do zákrytu za hvězdou, ani před ní nepřechází, avšak rovina její oběžné dráhy stále téměř prochází Zemí.

Exoplaneta Ypsilon Andromedae b byla objevena v roce 1996 a obíhá kolem hvězdy Ypsilon (50) And v souhvězdí Andromedy. Od Země je vzdálena 40 světelných let a je viditelná i pouhým okem (tedy ta hvězda). Z dřívějších pozorování vyplývá, že hmotnost planety je přibližně 0,7 hmotnosti Jupitera a kolem hvězdy krouží ve vzdálenosti 8,8 miliónu km. Kolem hvězdy obíhají ještě další dvě planety o hmotnostech 2,1 a 4,6 hmotnosti planety Jupiter ve vzdálenostech 124 (respektive 374) milióny km.

pia01937-516.jpg

Na dalším obrázku jsou dva grafy. Ten horní představuje změnu infračerveného záření systému hvězdy Ypsilon Andromedae, zjištěné pomocí kosmického dalekohledu Spitzer. Vysvětlením je existence jakési "horké skvrny" v atmosféře denní polokoule exoplanety, zatímco opačná polokoule je velmi studená a tmavá. Spodní graf a připojené kresby planety ukazují, jak by situace vypadala v případě takového rozložení teplot, jaké pozorujeme například u Jupitera.

Zdroj: spitzer.caltech
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »