Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Kamenná exoplaneta velká jako Země

Kamenná exoplaneta velká jako Země

Představa exoplanety Kepler-78b (kresba) Autor: Karen Teramura (UHIfA)
Představa exoplanety Kepler-78b (kresba)
Autor: Karen Teramura (UHIfA)
Kepler-78b je exoplaneta, která by ve skutečnosti neměla existovat. Toto horké těleso pokryté tekutou lávou obíhá kolem své mateřské hvězdy v periodě 8,5 hodiny ve vzdálenosti pouhých 1,5 miliónu km (což je pouhé 1 % vzdálenosti Země od Slunce). Jedná se o jednu z mála známých exoplanet obíhajících v tak těsné blízkosti. Podle současných teorií vzniku planet se nemohla zformovat tak blízko hvězdy – musela zde doputovat z větší vzdálenosti.

„Tato planeta je naprostou záhadou,“ říká astronom David Latham z Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics (CfA). „Nevíme, jak vznikla, ani jak se dostala do současné polohy. Jediné, co víme, je fakt, že zde nebude napořád.“

„Existence exoplanety Kepler-78b se chýlí ke svému konci – myšleno z astronomického hlediska,“ dodává astronom CfA Dimitar Sasselov.

Exoplaneta Kepler-78b je tělesem nejen záhadným. Jedná se o první známou planetu, která má Zemi podobnou velikost, a také hustotu. Je o necelých 20 % větší než Země (její průměr je přibližně 15 300 km), a je téměř 1,7krát hmotnější než Země. Z toho vyplývá průměrná hustota velmi podobná hustotě Země, což znamená, že se jedná o planetu složenou především z kovů a kamene. Teplota na povrchu planety dosahuje podle výpočtů 2330 K.

Velmi blízká oběžná dráha exoplanety vůči mateřské hvězdě staví před astronomy velký problém. V době, kdy tento planetární systém vznikal, mladá hvězda byla větší než dnes. Následkem toho by současná dráha planety Kepler-78b ležela pod povrchem mateřské hvězdy.

„V tomto místě se planeta nemohla vytvořit, protože se nemohla zformovat uvnitř hvězdy. Kromě toho nemohla vzniknout ve větší vzdálenosti a migrovat směrem ke hvězdě, protože by se mohla přesouvat pouze směrem dovnitř hvězdy. Tato planeta je skutečnou záhadou,“ dodává Dimitar Sasselov.

Porovnání velikosti Země a exoplanety Kepler-78b Autor: David A. Aguilar (CfA)
Porovnání velikosti Země a exoplanety Kepler-78b
Autor: David A. Aguilar (CfA)
Podle Davida Lathama je Kepler-78b členem nové třídy planet objevené nedávno na základě dat pořízených kosmickou observatoří NASA s názvem Kepler. Planety této skupiny obíhají mateřské hvězdy v periodách kratších než 12 hodin. Jsou rovněž malých rozměrů srovnatelných s velikostí Země. Kepler-78b je první planetou této nové třídy, u níž se podařilo určit také její hmotnost.

Tým vědců studujících exoplanetu Kepler-78b použil nedávno vyvinutý spektrograf označovaný HARPS-North (High Accuracy Radial velocity Planet Searcher) na observatoři Roque de los Muchachos Observatory, La Palma. Výzkumný tým spolupracoval s astronomy, kteří k pozorování použili spektrograf HIRES (High-Resolution Echelle Spectrometer) ve spojení s dalekohledy Keckovy observatoře na Havajských ostrovech. Porovnání výsledků obou vědeckých týmů vedlo ke zvýšení spolehlivosti naměřených údajů.

Kepler-78b je planetou odsouzenou k smrti. Gravitační síly ji budou přitahovat stále blíže k mateřské hvězdě. Nakonec bude obíhat tak blízko, že ji gravitace hvězdy roztrhá na kousky. Astronomové předpokládají, že planeta přestane existovat asi za 3 miliardy roků.

Je zajímavé, že i v naší Sluneční soustavě mohla existovat planeta jako Kepler-78b. Pokud skutečně existovala, byla již dávno roztrhána a nezůstaly po ní žádné stopy.

Exoplaneta Kepler-78b obíhá kolem hvězdy podobné Slunci (spektrální třídy G), která je od Země vzdálena 400 světelných roků a její poloha se promítá do souhvězdí Labutě. Hmotnost hvězdy odpovídá 84 % hmotnosti Slunce při průměru 0,73 velikosti Slunce. Povrchová teplota hvězdy je asi 5140 K.

Zdroj: www.cfa.harvard.edu a www.ifa.hawaii.edu
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »