Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  HST potvrdil přítomnost vody na 5 exoplanetách

HST potvrdil přítomnost vody na 5 exoplanetách

Vzdálená hvězda prosvětluje atmosféru exoplanety - kresba Autor: NASA, Goddard Space Flight Center
Vzdálená hvězda prosvětluje atmosféru exoplanety - kresba
Autor: NASA, Goddard Space Flight Center
Dvě skupiny astronomů využily mimořádných kvalit Hubblova kosmického dalekohledu HST, přičemž se jim podařilo objevit slabé známky přítomnosti vodní páry v atmosférách pěti vzdálených planet za hranicemi Sluneční soustavy (tzv. exoplanet).

Přítomnost vodní páry v atmosférách byla objevena již dříve u několika exoplanet obíhajících kolem blízkých hvězd, avšak v tomto případě se jedná o první výzkum na základě průkazných měření, porovnání profilů a intenzity spektrálních čar u několika planetárních soustav.

Jedná se o pětici planet – WASP-17b, HD 209458b, WASP-12b, WASP-19b a XO-1b – obíhajících kolem blízkých hvězd. Intenzita spektrálních čar znamenajících přítomnost vody je u jednotlivých planet různá. Nejvíce vodní páry pravděpodobně obsahují exoplanety WASP-17b (což je planeta s mimořádně nafouklou atmosférou) a HD 209458b. Z výzkumů vyplývá, že i zbývající tři exoplanety obsahují v atmosféře vodu.

„Jsme přesvědčeni, že jsme objevili známky přítomnosti vodní páry u pěti exoplanet,“ říká planetolog Avi Mandell (NASA's Goddard Space Flight Center, Greenbelt, Maryland), hlavní autor článku publikovaného v časopise Astrophysical Journal, který popisuje objev vodní páry v atmosférách planet WASP-12b, WASP-17b a WASP-19b. „Tato vědecká práce ve skutečnosti otevírá dveře k porovnání, jak velké množství vody je přítomno v atmosférách různých typů exoplanet, například u horkých a chladných planet.“

Výzkum je součástí studia zaměřeného na atmosféry exoplanet, který vede L. Drake Deming (University of Maryland, College Park). Oba týmy využily kameru Wide Field Camera 3 na palubě HST k detailnímu studiu absorpce světla při průchodu atmosférami exoplanet. Pozorování se uskutečnila v oboru infračerveného záření, kde je přítomnost vodní páry dobře detekovatelná. Astronomové porovnávali profily a intenzity absorpčních čar, a také shodnost signálů, což jim dává jistotu, že se jedná skutečně o vodní páru. Pozorování prokázala, že HST je schopen provádět výzkum atmosfér blízkých exoplanet.

„Objev atmosfér kolem exoplanet je ve skutečnosti mimořádně obtížný úkol. Avšak pomocí HST jsme schopni získat velmi zřetelný signál svědčící o přítomnosti vody,“ říká Drake Deming, jehož tým publikoval závěry výzkumu exoplanet HD 209458b a XO-1b ve stejném časopise. Tento tým použil novou techniku k prodloužení expozice, což umožnilo zvýšit citlivost provedených měření.

Známky přítomnosti vody však byly ve všech případech méně zřetelné, než se očekávalo. Astronomové se domnívají, že je to proto, že všech pět zkoumaných planet zahaluje vrstva mlhy nebo prachu. Tato „pokrývka“ může snížit intenzitu signálů z atmosféry exoplanet stejným způsobem, jakým vrstva mlhy může při fotografování potlačit jednotlivé barvy. Zároveň dojde charakteristickým způsobem ke změně profilu spektrálních čar vodní páry a dalších důležitých molekul.

Všech 5 exoplanet lze zařadit do kategorie tzv. horkých Jupiterů, což jsou poměrně hmotné planety obíhající velmi blízko svých mateřských hvězd. Vědci byli zpočátku překvapeni, že všech pět planet vypadá dost zamlženě. Avšak Drake Deming a Avi Mandell poznamenávají, že i další astronomové nalezli důkazy, že atmosféry některých exoplanet jsou částečně zakaleny.

Princip výzkumu atmosfér exoplanet Autor: NASA, Goddard Space Flight Center
Princip výzkumu atmosfér exoplanet
Autor: NASA, Goddard Space Flight Center
„Avšak tyto výzkumy v kombinaci s dalšími pozorováními pomocí HST ukazují, že existuje překvapivě velký počet planetárních soustav, u kterých jsou spektrální čáry vodní páry velmi slabé nebo nejsou ve spektru vůbec přítomny,“ říká Heather Knutson (California Institute of Technology), která na výzkumu spolupracovala s Drakem Demingem. „Z toho vyplývá, že exoplanety typu horkého Jupitera mohou v mnohem větší míře vlastnit atmosféry obsahující oblačnost či silný zákal a mohou být ve skutečnosti docela běžné.“

Velice výkonná kamera Wide Field Camera 3 na palubě HST je jedním z mála přístrojů schopných nahlížet do atmosfér exoplanet na vzdálenost několika biliónů kilometrů. Tyto výjimečné a náročné výzkumy mohou být realizovány pouze v případě, kdy exoplaneta přechází před nepatrným kotoučkem hvězdy, která tak zezadu prosvítí její atmosféru. Astronomové mohou v tomto případě identifikovat jednotlivé plyny v atmosféře planety na základě zjištění, které vlnové délky světla hvězdy skrz atmosféru planety procházejí a které jsou částečně pohlceny.

Zdroj: hubblesite.org
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »