Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  HST objevil planetu obíhající kolem dvojhvězdy

HST objevil planetu obíhající kolem dvojhvězdy

Exoplaneta obíhající kolem vzdálené dvojhvězdy
Autor: NASA, ESA, and G. Bacon (STScI)

Astronomové využívající Hubbleův kosmický dalekohled HST (NASA) a podstatu optického klamu (gravitační čočky) potvrdili existenci planety obíhající kolem dvojhvězdy v soustavě OGLE-2007-BLG-349, která je od nás vzdálená 8 000 světelných roků ve směru na střed naší Galaxie.

Planeta obíhá kolem dvojice hvězd ve vzdálenosti 480 miliónů kilometrů, což přibližně odpovídá vzdálenosti hlavního pásu asteroidů ve Sluneční soustavě. Jeden oběh kolem dvojhvězdy absolvuje planeta přibližně za sedm let. Dvě hvězdy typu červeného trpaslíka jsou od sebe vzdáleny pouhých 11 miliónů kilometrů, což je zhruba 14 průměrů měsíční dráhy kolem Země.

Pozorování z HST představují první takový systém tří těles, jejichž existence byla potvrzena na základě využití techniky tzv. gravitační mikročočky. K výskytu gravitační mikročočky dojde v případě, když gravitace hvězdy v popředí (blíže k Zemi) zakřiví a zesílí světlo hvězdy v pozadí (vzdálenější vůči Zemi), která se na okamžik dostane do jedné přímky s bližší hvězdou. Specifický charakter zesílení světla může odhalit klíč k podstatě bližší hvězdy a případných planet.

Trojice objektů byla objevena v roce 2007 v rámci mezinárodní spolupráce pěti různých skupin: Microlensing Observations in Astrophysics (MOA), Optical Gravitational Lensing Experiment (OGLE), Microlensing Follow-up Network (MicroFUN), Probing Lensing Anomalies Network (PLANET) a Robonet Collaboration. Tato pozemní pozorování odhalila hvězdu a planetu, avšak detailní analýzy rovněž ukázaly třetí těleso, které astronomové nebyli schopni s konečnou platností rozlišit.

Pozemní pozorování naznačují dva možné scénáře pro systém tří těles: planeta o hmotnosti Saturnu obíhá kolem dvojice blízkých hvězd a nebo dvě planety – jedna o hmotnosti Saturnu a druhá o hmotnosti Země – obíhají kolem osamělé hvězdy,“ vysvětluje David Bennett z NASA Goddard Space Flight Center in Greenbelt, Maryland, hlavní autor článku. Ostré snímky kosmického dalekohledu umožnily vědeckému týmu odlišení vzdálené a čočkující hvězdy z jejího sousedství ve velmi přeplněném hvězdném poli. „Model se dvěma hvězdami a jednou planetou je jediný odpovídající údajům z HST,“ dodává David Bennett.

Vědecký tým Davida Bennetta uskutečnil další pozorování prostřednictvím kamery Wide Field Planetary Camera 2 (WFPC2) na palubě HST. „Mohli jsme tak analyzovat téměř ideální uspořádání dvojhvězdy v popředí se vzdálenější hvězdou, která při tomto postavení výrazně zvýšila svoji jasnost a umožnila nám pozorovat záření dvojice hvězd,“ vysvětluje David Bennett.

Astronomická observatoř Kepler objevila deset dalších planet obíhajících kolem těsných dvojic hvězd, avšak tyto exoplanety obíhají mnohem blíže mateřských dvojhvězd, než je tomu v případě soustavy OGLE-2007-BLG-349.

Nyní, když vědecký tým ukázal, že „mikročočkování“ může úspěšně detekovat planety obíhající kolem binárního hvězdného systému, Hubbleův kosmický dalekohled může poskytnout nezbytnou roli v této nové oblasti nepřetržitého pátrání po exoplanetách.

Uvedené závěry vědeckého týmu byly přijaty k publikování v časopise The Astronomical Journal.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] hubblesite.org

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: OGLE-2007-BLG-349, HST, Exoplaneta, Gravitační čočka


19. vesmírný týden 2024

19. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 5. do 12. 5. 2024. Měsíc bude v novu a čeká nás extrémně mladý srpek na večerní obloze. Slunce je hodně aktivní, nastaly silné erupce. Oblohu ozdobila slabá polární záře a nečekaně s ní se objevil i deorbitující horní stupeň Falconu 9. Planety jsou v tomto týdnu velmi obtížně viditelné. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Na ranní obloze létají éta Aquaridy. K odvrácené straně Měsíce se vydala čínská sonda Chang’e 6 a na čínské orbitální stanici Tiangong se vyměnily tříčlenné posádky. Před 60 lety se narodil český astronom a popularizátor Václav Knoll. Před 15 lety proběhla poslední oprava vesmírného dalekohledu HST.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

V zajetí barev

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2024 obdržel snímek „V zajetí barev“, jehož autorem je Pavel Váňa   Kdo by neměl rád jaro, kdy po studených zamračených  dnech, skrovně prosvětlených hřejivými slunečními paprsky se příroda začíná probouzet. Zelenající se stromy jsou

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina, známa aj ako Messier 16 alebo NGC 6611, je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov od Zeme a je spojená s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 47031. Hviezdokopa M16 obsahuje približne 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou a na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Hmlovina sa rozprestiera na ploche s priemerom 60 svetelných rokov a je známa svojimi charakteristickými stĺpmi medzihviezdnej hmoty, ktoré sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Zaujímavosťou je, že podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu, Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Starnet++, Adobe photoshop 66x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 7.4. až 14.5.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »