Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Exoplanetární spojenci vytvářejí kuriózní dvojici

Exoplanetární spojenci vytvářejí kuriózní dvojici

Dvě exoplanety v soustavě Kepler-36
Dvě exoplanety v soustavě Kepler-36
Většina z nás již mnohokrát pozorovala Měsíc v úplňku vycházející nad vzdáleným obzorem. Podívaná je to zcela jistě zajímavá, zvláště když se nám zdá Měsíc těsně nad obzorem poněkud větší. Nyní si představte místo Měsíce obří plynnou planetu o průměru 3krát větším, která se objeví nad obzorem planety, jejíž povrch je pokryt žhavou lávou. Tato cizí vyhlídka se nachází v nově objevené planetární soustavě Kepler-36, kterou od nás dělí vzdálenost 1 200 světelných roků.

"Tyto dvě planety pravidelně absolvují blízká setkání," říká Josh Carter, Hubble Fellow, Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics (CfA).

"Jsou k sobě nejblíže ze všech planet ve známých planetárních soustavách, které jsme zatím ve vesmíru objevili," dodává spoluautor vědecké práce Eric Agol, University of Washington.

Josh Carter a Eric Agol objevili společně se svými spolupracovníky tyto planety v datech, která získala americká astronomická družice Kepler. Ta je schopna detekovat planety přecházející před kotoučkem mateřské hvězdy, přičemž krátce zastíní její světlo. Nastane krátkodobý pokles jasnosti sledované hvězdy, jehož průběh umožní astronomům identifikovat obíhající planetu.

Tato nově objevená soustava obsahuje dvě planety obíhající kolem hvězdy podobné Slunci, která je však poněkud starší. Vnitřní planeta s označením Kepler-36b je kamenným tělesem 1,5krát převyšujícím průměr Země. Její hmotnost byla odhadnuta na 4,5násobek hmotnosti Země. Kolem mateřské hvězdy oběhne jednou za necelých 14 dnů v průměrné vzdálenosti téměř 18 miliónů km.

Vzdálenější planeta pojmenovaná Kepler-36c je plynnou planetou 3,7krát větší než průměr Země a s hmotností 8krát větší. Tato planeta typu "horkého Neptunu" vykoná jeden oběh kolem mateřské hvězdy za 16,2 dne ve vzdálenosti 19,3 miliónů km. Rozdíly jejích průměrných hustot odpovídají zhruba stavu mezi Zemí a Saturnem.

Tyto dvě planety se dostávají do konjunkce v průměru každých 97 dnů. V tom okamžiku jsou od sebe vzdáleny méně než 5 vzdáleností Země-Měsíc. Protože exoplaneta Kepler-36c je mnohem větší než náš pozemský Měsíc, představuje velkolepou podívanou na místní obloze sousední planety. (Naopak menší planeta Kepler-36b by vypadala při pohledu z povrchu planety Kepler-36c stejně velká jako Měsíc.) Takovéto těsné přiblížení vyvolává obrovské slapové (přílivové) síly, které střídavě stlačují a natahují obě planety kroužící kolem hvězdy Kepler-36.

Astronomové se intenzivně snaží pochopit, jak se tyto dvě velmi odlišné planety dostaly na tak velmi blízké oběžné dráhy. Uvnitř naší Sluneční soustavy obíhají kamenné planety v blízkosti Slunce (tzv. vnitřní planety), zatímco obří plynné planety krouží ve velkých vzdálenostech.

Ačkoliv je Kepler-36 první objevenou planetární soustavou, v níž dochází k tak těsnému přiblížení dvou planet, nepochybně nebude poslední.

"Zajímali jsme se, jak mnoho si jsou tyto planety podobné," říká Eric Agol.

"Zjistili jsme to velmi brzy," dodává Josh Carter. "Zkombinovali jsme průběžná data z družice Kepler a pokusili se vypátrat něco dalšího."

Tato představa pravděpodobného vzhledu planetární soustavy byla vypracována ve spolupráci s astroseismology. Astroseismologie zkoumá hvězdy na základě pozorování jejich vlastních oscilací. Slunci podobné hvězdy rezonují podobně jako hudební nástroje zásluhou zvukových vln v jejich nitru. Tyto zvukové vlny způsobují, že hvězdy nepatrně dýchají - rozpínají se a smršťují - neboli oscilují.

Spoluautor objevu Bill Chaplin (University of Birmingham, UK) poznamenává: "Hvězda Kepler-36 vykazuje zjevné oscilace. Na základě jejich měření jsme byli schopni určit velikost, hmotnost a stáří hvězdy s vynikající přesností. Bez astroseismologie by nebylo možné zjistit tak přesné vymezení vlastností planet."

Výzkum financovala NASA, Space Telescope Science Institute a National Science Foundation.

Zdroj: www.cfa.harvard
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »