Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Exoplaneta brzy spáchá sebevraždu

Exoplaneta brzy spáchá sebevraždu

Exoplaneta WASP-18b v představě malíře
Exoplaneta WASP-18b v představě malíře
Téměř nepravděpodobný objev nové planety mimo Sluneční soustavu, která by mohla po spirální dráze spadnout na svoji mateřskou hvězdu asi za 500 000 roků, se podařil skotským astronomům. Na objevu se podílel mezinárodní tým astronomů včetně University of St Andrews.

Nově nalezená obří planeta obíhá kolem mateřské hvězdy, která se nachází ve vzdálenosti 400 světelných roků od Země v souhvězdí Fénix na jižní obloze. Byla objevena v rámci britského projektu WASP, na kterém se podílí i univerzita St Andrews. Pozorování se uskutečnila pomocí dalekohledů na Kanárských ostrovech a v Jihoafrické republice.

Nová exoplaneta obdržela označení WASP-18b. Je to planeta tak hmotná a obíhá tak blízko mateřské hvězdy, že zcela určitě zanikne při pádu na hvězdu, k níž se blíží po spirální dráze.

Astronomové z University of St Andrews rovněž vypočítali, že vzájemná gravitační interakce mezi hvězdou a planetou nakonec způsobí naprosté přiblížení planety ke hvězdě a tím její zánik. Planeta se může srazit s hvězdou a stát se součástí její atmosféry, případně může být ještě před definitivním přiblížením do těsné blízkosti gravitací hvězdy "roztrhána" a kolem hvězdy se vytvoří prstenec podobný útvaru, jaký můžeme pozorovat kolem planety Saturn. V každém případě není osud exoplanety záviděníhodný.

Andrew Collier Cameron, profesor University of St Andrews, říká: "Toto je další z neobvyklých exoplanet, objevených v rámci projektu WASP. Situace je zde analogická slapovému tření, které v soustavě Země-Měsíc způsobuje postupné zpomalování rotace Země, v důsledku čehož se Měsíc po spirální dráze nepatrně od Země vzdaluje.

"Avšak v případě exoplanety WASP-18b je situace opačná. Protože rychlost rotace hvězdy je pomalejší než rychlost oběhu exoplanety, rotace hvězdy se postupně zvyšuje a planeta se po spirální dráze přibližuje k jejímu povrchu."

Podobně jako Měsíc (společně se Sluncem) způsobuje na Zemi příliv a odliv, exoplaneta WASP-18b způsobuje na povrchu hvězdy posouvající se výduť, vysokou desítky km nad rovníkem hvězdy, čímž urychluje její rotaci. Sama se přitom neustále blíží k povrchu hvězdy.

Exoplaneta WASP-18b je 10krát hmotnější než Jupiter a kolem mateřské hvězdy oběhne za dobu kratší než jeden pozemský den (zhruba za 22,5 hodiny) ve vzdálenosti pouhé 3 milióny km (pro porovnání: planeta Merkur obíhá kolem Slunce ve vzdálenosti 58 miliónů km). Nově objevená exoplaneta patří do velmi početné skupiny exoplanet, označovaných jako "horký jupiter" - jedná se o hmotné planety, které se zformovaly poměrně daleko od své hvězdy, avšak postupem času migrovaly do vnitřních oblastí planetárních soustav, do těsné blízkosti mateřské hvězdy.

Stáří její mateřské hvězdy WASP-18 je zhruba 1 miliarda roků. Profesor Cameron pokračuje: "Zatím nevíme, jak dlouho bude ještě planeta existovat, protože jsme doposud zcela neporozuměli tomu, jakým způsobem slapové síly působí na Slunce a další hvězdy. Může to být půl miliónu roků, nebo také půl miliardy let. Avšak pokud je změna její spirální dráhy rychlá, budeme schopni tyto odchylky zaznamenat již během následujících pěti až deseti let."

Zdroj: www.physorg a sciencenow
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »