Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Družice COROT objevila svoji první exoplanetu

Družice COROT objevila svoji první exoplanetu

Kresba přechodu exoplanety, objevené družicí COROT, přes kotouček hvězdy.
Kresba přechodu exoplanety, objevené družicí COROT, přes kotouček hvězdy.
Evropská astronomická družice COROT poskytla první informace o obří planetě, obíhající kolem jiné hvězdy než Slunce a první „špetku“ mimořádně přesných seismických informací o vzdálené – Slunci podobné hvězdě. Neočekávaná přesnost ještě nezpracovaných dat naznačuje, že družice COROT bude schopna objevit kamenné planety – snad dokonce tak malé jako Země – a možná poskytne i hrubé informace o jejich chemickém složení.

Astronomická družice COROT, která je společným projektem organizací CNES a ESA, má dva vědecké cíle. Prvním úkolem je hledání planet mimo naši Sluneční soustavu. Družice poskytuje široké možnosti objevování planet jako je Země. Výzkum také poskytne doposud nejkomplexnější informace o vnitřní stavbě jiných hvězd, než je Slunce. Obou cílů bude dosaženo analýzou světelné křivky pozorované hvězdy.

Světelná křivka hvězdy, získaná družicí COROT, na jejímž základě byla objevena exoplaneta.
Světelná křivka hvězdy, získaná družicí COROT, na jejímž základě byla objevena exoplaneta.

První exoplaneta, detekovaná družicí COROT, byla objevena na základě náhlého poklesu intenzity světla pozorované hvězdy, když planeta opakovaně přecházela před hvězdou a částečně ji svým „tělem“ zakrývala. Výzkum hvězdného nitra pomocí tzv. astroseismologie byl uskutečněn analýzou oscilací světelného záření hvězdy. Oscilace jsou způsobovány konvekčními proudy uvnitř hvězdy a jsou ovlivňovány vnitřní stavbou hvězdy a její rotací.

Hlavní význam družice COROT spočívá v nepřetržitém pozorování vybraných cílů na určené části oblohy. Pozorování byla zahájena před 60 dny. Další výhodou družice je přesnost, s jakou je schopna změny jasnosti hvězd měřit.

První exoplaneta, kterou družice COROT objevila, obdržela označení „COROT-Exo-1b“. Jedná se o velmi horkou plynnou obří planetu (takové planety označujeme termínem „horký Jupiter“), jejíž průměr 1,78krát převyšuje průměr planety Jupiter. Obíhá kolem žlutého trpaslíka podobného Slunci, jehož průměr dosahuje 1,2 průměru našeho Slunce. Oběžná doba planety je však velice krátká: jeden oběh vykoná za 1,5 dne! Hvězda se nachází ve vzdálenosti přibližně 1500 světelných let v souhvězdí Jednorožce. Za využití pozemních spektroskopických pozorování bylo zjištěno, že hmotnost exoplanety odpovídá 1,3násobku hmotnosti Jupitera.

„Data, která jsme nyní publikovali, nejsou ještě zpracovaná, avšak jsou správná,“ říká Malcolm Fridlund z ESA. „Ukazují, že palubní systémy družice pracují lépe, než jsme očekávali – v některých případech až 10krát lépe, než činila předstartovní očekávání. To bude mít mimořádný dopad na výsledky celé mise.“

Všechny zdroje šumu a poruch nemohly ještě být vzaty v úvahu při zpracování napozorovaných dat. Tato první exoplaneta však byla detekována během jedné hodiny sledování s chybou pouhých 5 stotisícin. Až budou všechny korekce zapracovány do změřené světelné křivky, pak chyba klesne na jednu stotisícinu. Z toho je zřejmé, že planety velikosti Země – 3krát menší než se původně předpokládalo – budou zcela jistě v dosahu družice COROT. Družice může být také schopná – za určitých okolností – registrovat jemné variace ve světle hvězdy, způsobené osvětlením hvězdy odraženým světlem planety. Analýza těchto nepatrných variací může poskytnout určité náznaky chemického složení exoplanety.

Také kvalita astro-seismických dat je velmi vysoká. Vynikající data o „hvězdotřesení“ byla získána během prvních 60 dnů pozorování s minimální chybou menší než jedna milióntina.

Družice COROT také pozorovala jasnou Slunci podobnou hvězdu nepřetržitě po dobu 50 dnů. Pozorování ukázala velké neočekávané variace svítivosti v časové škále několika dnů. Tyto variace mohou mít souvislost s magnetickou aktivitou hvězdy. Družice COROT tak dosáhla maximálního výkonu pro dalekohled daného průměru.

Předběžná analýza oscilací svítivosti hvězdy zřetelně ukazuje na seismické znaky, typické pro Slunce. Tato analýza může nakonec vědcům pomoci usoudit na vnitřní stavbu hvězd a jejich věk.

Družice COROT byla vypuštěna 27. 12. 2006 pomocí ruské rakety Sojuz z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu. Byla navedena na téměř kruhovou polární oběžnou dráhu kolem Země ve výšce 895 až 906 km nad zemským povrchem. Vědecká pozorování družice zahájila 3. února letošního roku.

Zdroj: www.esa.int
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »