Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Astronomové pátrají po miniaturních planetárních soustavách

Astronomové pátrají po miniaturních planetárních soustavách

solarsystem.jpg
Astronomové použili kombinaci pozemních dalekohledů a astronomických družic na oběžné dráze kolem Země k pátrání po "nedorostlých" málo hmotných hvězdách, jejichž hmotnosti jsou menší než 1/100 hmotnosti Slunce. Chtějí také zjistit, zda při jejich zrodu vznikají rovněž planetární soustavy. V tomto případě se jedná o nejmenší známé hvězdám podobné objekty, kolem nichž mohou vznikat protoplanetární disky z prachu, plynů a kamení, z nichž jednoho dne snad mohou vzniknout malé planety, které tak vytvoří miniaturní planetární systém.

Vedoucím týmu astronomů, pátrajícího po hnědých trpaslících, je Kevin Luhman, profesor astronomie a astrofyziky Penn State University. Jimi objevený hnědý trpaslík má hmotnost, která maximálně 8krát převyšuje hmotnost planety Jupiter. Hmotnosti hnědých trpaslíků jsou tak malé, že v jejich nitrech nemůže dojít k zažehnutí termojaderných reakcí, které probíhají například v nitru našeho Slunce.

"Naším cílem je zjistit, zda i malá "slunce" mohou mít svůj planetární systém," říká Luhman. "Objevili jsme hvězdu, která je svým průměrem srovnatelná s planetami. Je otázkou, jak nazývat tělesa vzniklá v protoplanetárním disku kolem této malé hvězdy: planety nebo měsíce?"

Jestliže podmínky v protoplanetárním disku umožní vznik planet, vytvoří se zde miniaturní verze Sluneční soustavy - s centrální hvězdou (sluncem - hnědým trpaslíkem) a planetami, jejichž oběžné dráhy jsou mnohem blíže než například v naší Sluneční soustavě.

Tým astronomů objevil hnědého trpaslíka o hmotnosti 8krát převyšující hmotnost planety Jupiter, kolem něhož existuje protoplanetární disk. Hnědý trpaslík obdržel označení Cha 110913-773444. K jeho objevu použili astronomové družice Spitzer Space Telescope a Hubble Space Telescope, a dále dva pozemní dalekohledy v chilských Andách: Blanco Telescope na Cerro Tololo (průměr objektivu 4 m) a Gemini South Telescope (průměr objektivu 8 m).

Hnědý trpaslík Cha 110913-773444 se nachází ve vzdálenosti 500 světelných roků, v souhvězdí Chameleona. Jeho stáří bylo určeno na pouhé 2 milióny roků (stáří Slunce je 4,5 miliardy roků). Protoplanetární prachoplynný disk kolem hnědého trpaslíka byl zaregistrován pouze pomocí Spitzerova kosmického dalekohledu. V průběhu dalšího vývoje zde mohou vzniknout planety.Dříve objevený hnědý trpaslík OTS 44 o hmotnosti 15 hmotností Jupitera je rovněž obklopen protoplanetárním diskem. Objev byl učiněn rovněž na základě pozorování pomocí Spitzerova kosmického dalekohledu.

Na připojeném obrázku je porovnání hypotetické planetární soustavy kolem hnědého trpaslíka Cha 110913-773444 (vpravo nahoře) s planetární soustavou kolem hvězdy 55 Cancri (v souhvězdí Raka), jejíž hmotnost je srovnatelná s hmotností Slunce. Doposud byly u této hvězdy objeveny 4 planety, nelze vyloučit ani přítomnost několika menších planet zemského typu.

Hmotnost hnědého trpaslíka Cha 110913-773444 je srovnatelná s hmotností některých v nedávné době objevených exoplanet, obíhajících kolem blízkých hvězd, podobných Slunci. Astronomové se domnívají, že i kolem málo hmotných objektů - hnědých trpaslíků - mohou vzniknout plynné planety (malí plynní "obři") a několik kamenných planet zemského typu.

Zdroj: www.science
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



45. vesmírný týden 2024

45. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 11. do 10. 11. 2024. Měsíc dorůstající do první čtvrti je na večerní obloze. Kometa C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS) je stále viditelná alespoň triedrem nebo větším dalekohledem. Venuše je krátce po západu vidět velmi nízko nad jihozápadem, Saturn brzy vrcholí nad jihem, Jupiter je výše až kolem půlnoci a Mars zůstává nejlépe viditelný nad ránem. Slunce zdobí několik větších skvrn. Na čínské stanici došlo k výměně posádek a po rekordně dlouhém pobytu přistála loď Šen-čou 18. Každý týden probíhá několik startů Falconu 9 se Starlinky, což se na obloze projevuje viditelností vláčků teček. Devadesát let uplynulo od narození významného amerického astrofyzika a popularizátora Carla Sagana.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Čiastočné zatmenie Mesiaca nad Dómom Sv. Alžbety

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2024 obdržel snímek „Čiastočné zatmenie Mesiaca nad Dómom Sv. Alžbety“, jehož autorem je Robert Barsa.     18. září 2024 v ranních hodinách se nad jednou z nejvýznamnějších památek východního Slovenska, Dómem svaté Alžběty v

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 1499 Kalifornia

Hmlovina Kalifornia (NGC 1499) je difúzna hmlovina v súhvezdí Perzeus. Svoj názov dostala podľa svojho podlhovastého vzhľadu, ktorý môže pripomínať Kalifornský polostrov. Pozorovania Hmlovina sa nachádza v južnej časti súhvezdia severne od hviezdy 4. magnitúdy s názvom ξ Perseus (Xie Perseus). Na oblohe má pretiahnutý tvar, smeruje od severozápadu na juhovýchod a jej rozmery sú 4° × 1,5°. Tieto rozmery má však len na fotografiách a vizuálne sa pozoruje veľmi ťažko, pretože má nižšiu povrchovú jasnosť ako väčšina ostatných emisných hmlovín. Jasnejšia časť hmloviny, ktorú možno vidieť ďalekohľadom, má rozmery 160′×40′. Na veľmi tmavej oblohe ju možno vidieť v náznaku voľným okom. História pozorovania Túto hmlovinu objavil Edward Emerson Barnard 3. novembra 1885 pomocou šesťpalcového ďalekohľadu (priemer 150 mm). O šesť rokov neskôr ju pozoroval aj Friedrich Simon Archenhold, ktorý ju nezávisle od neho spoluobjavil 27. októbra 1891. Barnard hmlovinu niekoľkokrát fotografoval a v roku 1895 publikoval jeden jej podrobný šesťhodinový snímok. Hmlovina bola objavená len niekoľko rokov pred vydaním Nového všeobecného katalógu, v ktorom je uvedená pod poradovým číslom 1499. Vlastnosti Hmlovina leží vo vzdialenosti 1 340 svetelných rokov od Zeme a jej skutočná veľkosť je približne 100 svetelných rokov. Pravdepodobne ju ožaruje hviezda ξ Persei, modrobiela hviezda hlavnej postupnosti, ktorej bola pridelená spektrálna klasifikácia O7e. Táto hviezda patrí do združenia OB s názvom Perseus OB2, ktorého najjasnejším členom je hviezda ζ Persei (Zeta Persei). Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 323x120 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 82x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 90 flats, master darks, master darkflats 24.10. až 4.11.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »