Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  SpaceShipOne - jednička v kosmické turistice

SpaceShipOne - jednička v kosmické turistice

SpaceShipOne.jpg
V den stého výročí prvního letu letadla bratří Wrightů (17. 12. 1903) zvláštní letoun SpaceShipOne (SS-1) neobyčejného tvaru předvedl, že realizovat nadzvukový let je v silách malé soukromé společnosti, která funguje bez státní podpory. Dne 17. prosince 2003 se uskutečnil již osmý zkušební let dopravního prostředku, který zkonstruovala společnost Scaled Composites za účelem účasti v soutěži o získání Ceny X (X-Prize). Jednalo se o první zkušební let s použitím raketového motoru.

Jedná se o zcela mnohonásobně použitelný dvoustupňový dopravní prostředek. V prvním stupni je použit turboreaktivní dopravní letoun s názvem White Knight (Bílý rytíř). Na jeho palubě se nacházeli Peter Siebold (pilot - zkušební letec) a Cory Bird (druhý pilot - palubní inženýr). Druhý stupeň bude mít v budoucnu za úkol dopravit cestující do požadované výšky přes 100 km. Při posledním letu se na jeho palubě nacházel pilot Brian Binnie. Celá sestava startovala z letiště v Mojave (Kalifornie, USA). Ve výšce 14,6 km došlo k oddělení druhého stupně, podvěšeného pod letounem, při rychlosti 207 km/h.

Virgin globalflyer.jpg
V okamžiku, kdy druhý stupeň raketoplánu klesl do výšky 13,5 km a nacházel se v klouzavém letu při rychlosti M = 0,55, Binnie zvedl "nos" letounu pod úhlem 60° a zažehl jeho hybridní raketový motor. Přetížení dosáhlo krátkodobě hodnoty 3 G. Již 10 sekund po zážehu motoru byla překročena rychlost zvuku. Po 15 sekundách činnosti byl motor automaticky vypnut. Letoun dosáhl rychlosti 1490 km/h (M = 1,2) a výšky 20,7 km. (Při plánovaném suborbitálním letu bude raketový motor v činnosti 51 sekund.)

V nejvyšším bodě dráhy letu se pilot nacházel prakticky v beztížném stavu - krátkodobě na palubě letounu panovaly podmínky, které budou po dobu několika minut provázet plánované suborbitální (balistické) lety. Zhruba po jedné minutě volného pádu změnil pilot ve výšce 10,7 km konfiguraci křídla a zahájil přistávací manévr. Při přistávání došlo k drobnému poškození části přistávacího podvozku levého kola a letoun sjel mimo přistávací dráhu. Doba letu prvního stupně činila 1 h 12 min, doba samostatného letu druhého stupně 18 min 10 s (z toho 12 minut činil klouzavý let při přistávacím manévru).

Vedoucím společnosti Scaled Composites je známý letecký konstruktér Burt Rutan. Projekční práce na prvním stupni raketoplánu byly zahájeny v dubnu 1996, první zkušební let se uskutečnil 1. 8. 2002. První klouzavý let druhého stupně se konal 7. 8. 2003.

Aby soukromá společnost zvítězila v soutěži o tzv. Cenu X, musí vypustit jakýkoliv dopravní prostředek do výšky přes 100 km a na jeho palubě se musí nacházet 3 cestující. Let je nutno zopakovat během dvou týdnů. Scaled Composites neinformovala o svých dalších plánech, avšak experti jsou toho názoru, že postačí ještě jeden až dva zkušební lety a ještě v roce 2004 může být realizován suborbitální let.

Prezident Nadace Ceny X Peter Diamandis prohlásil v interview pro časopis New Scientist, že z 27 účastníků soutěže o cenu v hodnotě 10 miliónů dolarů jediná společnost Scaled Composites zatím uskutečnila zkušební pilotovaný let svého dopravního prostředku. V "závěsu" jsou maximálně tři společnosti, které ještě mají alespoň minimální šanci v soutěži obstát.

V současné době byly ve Scaled Composites zahájeny letové zkoušky dalšího letounu. Jedná se o jednomístné letadlo s názvem Virginia GlobalFlyer, jehož úkolem bude uskutečnit nonstop let kolem zeměkoule bez mezipřistání a bez doplňování paliva. První zkušební let se uskutečnil 5. 3. 2004 na letišti v Mojave. Letadlo pilotoval zkušební pilot Jon Karkow.

Zdroj: Podle Novosti kosmonavtiki 2/2004




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



51. vesmírný týden 2024

51. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 12. do 22. 12. 2024. Měsíc po úplňku je vidět v druhé polovině noci a bude koncem týdne v poslední čtvrti. Na večerní obloze září nejvýrazněji Venuše nad jihozápadem a Jupiter nad východem. Nad jihem je ještě slabší Saturn a později večer vychází Mars. Vidět jsou i slabší planety Uran a Neptun. A protože ráno je nyní jitřenkou Merkur, máme možnost vidět všechny planety. Byly vydány podrobnosti, jak přesně došlo k havárii vrtulníčku Ingenuity na Marsu. SpaceX letos láme rekordy na všech stranách. Před 40 lety započala mise sondy Vega 2, dvojice sond, které zkoumaly Venuši a Halleyovu kometu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa Tschuchinshan-ATLAS nad Spišským hradom

Titul Česká astrofotografie měsíce za listopad 2024 obdržel snímek „Kométa Tschuchinshan-ATLAS nad Spišským hradom“, jehož autorem je slovenský astrofotograf Róbert Barsa.   Listopadové kolo soutěže „Česká astrofotografie měsíce“ vyhrál opět snímek komety Tschuchinshan-ATLAS. Ostatně,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC1909 Hlava čarodejnice

Veríte v čarodejnice? Lebo ja som Vám hlavu jednej takej vesmírnej čarodejnice aj vyfotil. NGC 1909, alebo aj inak označená IC 2118 (vďaka svojmu tvaru známa aj ako hmlovina Hlava čarodejnice) je mimoriadne slabá reflexná hmlovina, o ktorej sa predpokladá, že je to starobylý pozostatok supernovy alebo plynný oblak osvetľovaný neďalekým superobrom Rigel v Orióne. Nachádza sa v súhvezdí Eridanus, približne 900 svetelných rokov od Zeme. Na modrej farbe Hlavy čarodejnice sa podieľa povaha prachových častíc, ktoré odrážajú modré svetlo lepšie ako červené. Rádiové pozorovania ukazujú značnú emisiu oxidu uhoľnatého v celej časti IC 2118, čo je indikátorom prítomnosti molekulárnych mrakov a tvorby hviezd v hmlovine. V skutočnosti sa hlboko v hmlovine našli kandidáti na hviezdy predhlavnej postupnosti a niektoré klasické hviezdy T-Tauri. Molekulárne oblaky v IC 2118 pravdepodobne ležia vedľa vonkajších hraníc obrovskej bubliny Orion-Eridanus, obrovského superobalu molekulárneho vodíka, ktorý vyfukovali vysokohmotné hviezdy asociácie Orion OB1. Keď sa superobal rozširuje do medzihviezdneho prostredia, vznikajú priaznivé podmienky pre vznik hviezd. IC 2118 sa nachádza v jednej z takýchto oblastí. Vetrom unášaný vzhľad a kometárny tvar jasnej reflexnej hmloviny silne naznačujú silnú asociáciu s vysokohmotnými žiariacimi hviezdami Orion OB1. Prepracovaná verzia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 209x240 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, master bias, 90 flats, master darks, master darkflats 4.11. až 7.11.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »