
22. ročník Astronomické olympiády v kategorii AB již zná své vítěze. Ve dnech 26. až 28. března 2025 proběhlo na Fyzikálním ústavu Slezské univerzity v Opavě ústřední kolo Astronomické olympiády v kategorii AB. Vítězem se stal Alex Faivre z Gymnázia J. A. Komenského v Uherském Brodě. Prvních pět nejlepších dostane možnost v srpnu letošního roku reprezentovat Českou republiku na 18. Mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice v indickém městě Bombaj.

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 31. 3. do 6. 4. 2025. Měsíc bude v první čtvrti a projde skrz hvězdokupu Plejády. Venuše se polehounku stává Jitřenkou ranní oblohy. Na večerní obloze jsou Uran, Jupiter a Mars. Aktivita Slunce se zvýšila a zažili jsme i nejsilnější erupci X. Čeští studenti, kandidát na astronauta Aleš Svoboda a další osobnosti si vyzkoušeli Zero-G let. Raketa Spectrum německé společnosti Isar Aerospace brzy po startu z Norska havarovala. Před 60 lety byla vynesena první geosynchronní telekomunikační družice Intelsat-1 a před 20 lety bylo objeveno druhé nejjasnější těleso za Neptunem, Makemake.

Jarní zatmění po dlouhých třech letech nebylo příliš výrazné a na našem území ho z velké části zakrývala oblačnost. V článku najdete odkazy na nejdůležitější informace a živé přenosy a samozřejmě galerii fotografií od našich čtenářů. Děkujeme.

Čtyřhlavý tým složený z vědců a umělců představí (2.4.) v Bike Jesus poprvé na klubové scéně unikátní sonifikační projekt s názvem 4.5Ga~24h. Projekt si klade za cíl vyjádřit celou historii planety Země pomocí zhudebnění vědeckých dat.

Dvě různé skupiny astronomů objevily kyslík v nejvzdálenější známé galaxii JADES-GS-z14-0. Objev, o němž informovaly dvě samostatné studie, byl učiněn díky observatoři ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array), jejímž partnerem je Evropská jižní observatoř (ESO). Tento rekordní objev nutí astronomy přehodnotit jak rychle se galaxie v raném vesmíru formovaly.

U příležitosti konání 35. podzimního knižního veletrhu v Havlíčkově Brodě Česká astronomická společnost udělí prestižní cenu Littera Astronomica, která je určena k ocenění osobnosti, jež svým literárním dílem významně přispěla k popularizaci astronomie a souvisejících oborů v České republice. Nominace osobností lze Výkonnému výboru České astronomické společnosti podávat do konce dubna 2025.

24. 3. 2025 jsme měli po delší odmlce možnost opět spatřit spirálovitou mlhovinu kolem horního stupně rakety Falcon 9, která předtím vynesla tajný vojenský náklad z kosmodromu na Floridě. Šťastlivci, kteří měli protrhanou oblačnost spatřili jasný bod, kolem nehož se šířila oblaka ve tvaru spirály. Děkujeme za zaslané snímky.

Jak bezpečně pozorovat Slunce aniž byste si poškodili zrak? Společně s Janem Zahajským ze společnosti SUPRA dalekohledy jsme sestavili praktický návod.

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 24. 3. do 30. 3. 2025. Měsíc bude v novu a nastane částečné zatmění Slunce. Venuše a Merkur jsou v dolní konjunkci se Sluncem. Na večerní obloze zůstal už jen Mars, Jupiter a Uran. Pozorovat můžeme také slabé zvířetníkové světlo. Aktivita Slunce není příliš vysoká, ale každá i střední erupce může znamenat jasné polární záře. Na konci týdne nám změní čas o hodinu dopředu na letní. Blue Ghost na Měsíci zaznamenal velkolepý západ Slunce. První stupeň rakety Falcon 9 startující z Kalifornie obsloužil dvě mise v devíti dnech. Na Zemi přistála posádka Crew-9 z ISS.

Zajímáte se o vesmír? Baví vás astronomie, fyzika nebo kosmonautika? Rádi byste o těchto tématech informovali ostatní? Web České astronomické společnosti (www.astro.cz) hledá nové autory a spolupracovníky. Pro všechny zájemce o spolupráci pak pořádá 12. dubna 2025 workshop, na kterém proběhne školení s redakčním systémem a mnoho rad ohledně výběru témat, způsobu psaní článků nebo např. ověřování informací.

Cygnus X-1 je jednou z nejznámějších rentgenových dvojhvězd v naší Galaxii. Tato soustava se skládá z masivního modrého nadobra a neviditelného společníka, který je považován za černou díru. Dvojhvězda je sledována dlouhodobě celou řadou přístrojů. Maïmouna Brigitte z Oddělení galaxií ASU studovala jednotlivé složky akretujícího systému na základě nové sady pozorování v optické i rentgenové oblasti spektra.

V sobotu 29. března 2025 se odehraje zatmění Slunce pozorovatelné ze střední Evropy. Bude jen částečné, ale provázejí jej velmi příznivé pozorovací podmínky. Česko se bude nacházet na okraji zóny úkazu, který bude pozorovatelný v severovýchodní Americe, prakticky celé Evropě a v části Asie. Na našem území bude zatmění viditelné okolo poledne ve výšce více než 40° nad obzorem a při maximální fázi bude Měsíc zakousnutý až do 22 procent průměru slunečního disku (severozápad Čech).

V pondělí 17. března 2025 oslavil český Discord server AstroConnect dva roky od svého založení. Tento online prostor vznikl s cílem propojit nadšence do astronomie, kosmonautiky a vesmíru jako takového. Mnoho z nich totiž nemá ve svém okolí hvězdárnu nebo planetárium, kde by mohli svůj zájem sdílet a rozvíjet s ostatními, a právě proto byl AstroConnect před dvěma lety vytvořen. Česká astronomická společnost tento server od počátku velmi podporuje a je ráda, že jeho správci navíc pomáhají s šířením informací na sociálních sítích, jako je například Instagram.

RNDr. Jiří Grygar CSc. se narodil 17. března 1936 v Dziewietlicích v Polsku (tehdy Heinersdorf = Pruský Jindřichov, Německo). Dnes tedy slaví narozeniny. A my plníme jedno z jeho přání, s úctou k číslu 16 000. To je totiž počet hodin, které strávil sestavením tohoto obřího díla. Přednášky Žeň objevů každoročně po celé republice navštívilo mnoho set, možná tisíců posluchačů. Nyní jsme zprovoznili web, který Žně objevů zpřístupňuje každému a zdarma.

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 17. 3. do 23. 3. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer končí viditelnost planety Venuše, zůstává Uran, Jupiter a Mars. Aktivita Slunce je středně vysoká. Kotouč Slunce v souhvězdí Ryb překročí 20. března nebeský rovník a začne astronomické jaro. Sonda Blue Ghost vyfotila Zemi a Slunce během zatmění z povrchu Měsíce. Na ISS dorazila posádka mise Crew-10. Při misi Transporter 13 bylo vyneseno 74 družic. Americké výzkumné mise SPHEREx a PUNCH vynesl také Falcon 9, který si v týdnu připsal pět startů. Před 60 lety vystoupil poprvé do volného kosmu Alexej Leonov.

V březnu 2025 přistála v lunárním Moři nepokojů sonda Blue Ghost od Firefly Aerospace. Čím je toto místo zajímavé? A jak je to s přírodním mostem, který se tam údajně nachází? To vše (a ještě víc) se dozvíte v novém videu z Lunární dílny.

Pohled na noční oblohu v nás může vyvolávat různé otázky. Díky moderní vědě známe na možná až překvapivě velkou část z nich velmi přesnou odpověď. Astronomie, astrofyzika a kosmonautika jsou v současné době jedněmi z nejrychleji se rozvíjejících vědních oborů. Přednáškový cyklus Okno do vesmíru umožní studentům nahlédnout na aktuální dění v těchto zajímavých vědeckých oblastech a představí významné české vědce, kteří se jejich studiem zabývají.

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2025 obdržel snímek
„Měsíc a Mars“, jehož autorem je astrofotograf Miloš Žák
9. února 2025 se na noční obloze odehrál opět jeden pozoruhodný astronomický úkaz – těsná konjunkce Marsu a Měsíce. Tento jev, kdy se dvě nebeská tělesa z pohledu pozorovatele na obloze úhlově přiblíží, poskytl fascinující podívanou jak pro astronomy, tak i pro ostatní obdivovatele noční oblohy.

Středisko pro meziplanetární hmotu Mezinárodní astronomické unie právě publikovalo ve třech zprávách objev 128 nových měsíců planety Saturn. Na objevech se podílely dalekohledy CFHT a Subaru na Havajských ostrovech. Planeta Saturn dlouhodobě drží rekord v počtu známých měsíců. Do 11. března jich bylo oficiálně 146. Nyní se počet měsíců této planety rozrostl na 274.

Staňte se Alenkou v říši divů kosmu a navštivte „Vesmír za zrcadlem“! Vchod do něj se skrývá na Hvězdárně a planetáriu Brno. Stačí se zanořit do jejího podzemí a vstoupit do sálu exploratoria, jehož prostor vyplňuje výjimečná expozice o skrytých podobách našeho vesmíru. Podobách, které prozatím vnímáme jen v hrubých konturách nebo pouze tušíme. A přitom už víme, že hrají zásadní roli v minulosti i budoucnosti celého univerza.