1. vesmírný týden 2015
Autor: Martin Gembec
Měsíc bude v úplňku. Nízko na jihozápadě je zvečera Venuše a Mars. Po osmé večer už vychází taky Jupiter. Ráno je vidět Saturn. Aktivita Slunce je nižší. Nastává maximum meteorického roje Kvadrantid.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 31. prosince v 18:00 SEČ.
Obloha:
Měsíc bude v úplňku až 5. ledna, ale tím pádem je nyní ideální období k večernímu pozorování povrchových útvarů.
Planety:
Venuše (−4 mag) se objevuje jen brzy po západu Slunce, nyní asi kolem 16:45 je vidět jen tam, kde je výhled až k jihozápadnímu obzoru. Mars (1 mag) se nachází večer kolem 17:30 asi 15° nad jihozápadem.
Jupiter (−2,1 mag) je slušně vidět už po 21. hodině. Níže jsou úkazy GRS a měsíčků.
Ráno už se dá pozorovat také Saturn (0,5 mag). V 6:30 je 10° nad jihovýchodem.
| Přechody GRS | Úkazy měsíců | |||
|---|---|---|---|---|
| 31. 12. | 2:00, 22:50 | 29. 12. | Kallisto zatmění zač. 23:47 | |
| 2. 1. | 3:35, 23:25 | 1. 1. | Ganymed zatmění zač. 4:19 Europa zatmění zač. 5:00 Io přechod stínu 5:26–7:43 Io přechod měsíc 6:15–8:32 |
|
| 4. 1. | 5:15 | 2. 1. | Io zatmění zač. 2:39 Io zákryt konec 5:46 |
|
| 3. 1. | Europa přechod stínu (23:37)–2:32 Io přechod stínu (23:54)–2:11 Europa přechod měsíc 1:14–4:09 Io přechod měsíc 0:41–2:58 |
|||
| 4. 1. | Ganymed přechod měsíc 21:20–(0:58) Io přechod měsíce končí 21:24 Ganymed přechod stínu končí 21:56 Europa zákryt končí 22:38 |
|||
| Časy jsou v SEČ. | ||||
Aktivita Slunce je nižší, neboť zapadly výrazné aktivní oblasti se skvrnami. Mírné změny nastaly s víkendem, ale aktivita je prozatím nízká. Vývoj skvrn můžeme sledovat na aktuálním snímku SDO.
Meteorický roj Kvadrantid má tradičně maximum kolem 4. nebo 5. ledna a toto maximum také není tak ploché jako například u prosincových Geminid. Naopak, trvá jen několik hodin. Proto je důležité, když vyjde na dobu, kdy je u nás noc a když je radiant vysoko nad obzorem. V případě, když toto je splněno a nesvítí Měsíc, jde o jeden z těch nejhezčích meteorických rojů, ovšem právě nižší pravděpodobnost souhry těchto okolností, včetně jasné oblohy, často zapříčiní, že žádné Kvadrantidy nejsou k vidění. A jak to vypadá letos? Situace je téměř ideální. Maximum je předpovězeno 4. ledna na 3 hodiny našeho času. To je tedy ideální stav. Výrazně do toho zasáhne Měsíc, který je v úplňku, ale i tak bychom mohli vidět až několik desítek meteorů za hodinu. Měsíc bude vhodné schovat za nějakou překážku a koukat na jinou stranu oblohy. Meteory zdánlivě vyletují z bývalého souhvězdí zedního kvadrantu, to jest někde mezi seskupením Velkého vozu a souhvězdím Pastýře.
Kosmonautika:
- 23. prosince proběhl dlouho očekávaný test nové výkonné ruské rakety Angara V. Na geostacionární dráhu byl vynesen modul Briz-M a maketa telekomunikační družice. Tato raketa by se měla stát nástupcem rakety Proton, která mimochodem také úspěšně startovala tento týden s telekomunikační družicí Astra 2G.
Výročí:
- 30. prosince 1934 (80 let) se narodil český astronom, čestný člen ČAS a nositel ceny Littera Astronomica z roku 2006, RNDr. Oldřich Hlad. Byl to mimo jiné učitel a známý popularizátor astronomie. S jeho dílem jsme se mohli potkávat například u Přehledu astronomie, nebo u map, jako byl např. Atlas coeli novus 2000.0.
- 30. prosince 1934 (80 let) se narodil americký astrofyzik John N. Bahcall. Proslavil se především v oblasti tzv. Standardního modelu Slunce, tedy představy, jak Slunce vyrábí energii slučováním vodíku na hélium. Při reakci jsou také uvolňována neutrina, která narozdíl od energie mohou ihned unikat pryč ze Slunce. Bahcall podporoval stavbu podzemního detektoru ve zlatém dole v Jižní Dakotě, ovšem tento detektor dokázal zachytit jen třetinu očekávaného počtu neutrin. Teprve 30 roků nato se podařilo tento problém vysvětlit tím, že neutrina mění za letu svou podobu, ale předchozí experimenty dokázaly zachytit jen jeden ze tří typů neutrin.
- 31. prosince 1864 (150 let) se narodil americký astronom Robert Grant Aitken, který je spjat především s Lickovou observatoří. Pozoroval zde dvojhvězdy a počítal dráhy komet a měsíců planet. Jeho nejvýznamnějším počinem byl obří katalog dvojhvězd, které převážně sám nalezl mezi roky 1900 a 1915. V roce 1932 vydal rozsáhlý katalog dvojhvězd pod názvem New General Catalogue of Double Stars within 120 degrees of the North Pole.
- 2. ledna 1900 (115 let) se narodil americký amatérský astronom Leslie Peltier. Známý je především jako pozorovatel proměnných hvězd a v 25 letech se mu také podařilo objevit svou první kometu. Nakonec má na kontě 12 komet.
- 2. ledna 1920 (95 let) se narodil americký spisovatel ruského původu Isaac Asimov. Jeho jméno na poli sci-fi literatury netřeba představovat a přesahuje i do astronomie, kde se po něm jmenuje kráter na Marsu i asteroid.
Výhled na příští týden:
- kometa Lovejoy na večerní obloze
- Dragon k ISS
- Výročí: objev Eris
- Výročí: objev měsíčku Elara
- Výročí: Sakigake
- Výročí: Galileovy objevy u Jupiteru
Mapa oblohy s úkazy v lednu ke stažení v PDF,
Interaktivní online planetárium,
Mapa oblohy online.
O autorovi
Martin Gembec
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.
