Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  1. vesmírný týden 2015

1. vesmírný týden 2015

Mapa oblohy 31. prosince 2014 v 18:00 SEČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 31. prosince 2014 v 18:00 SEČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 29. 12. 2014 do 4. 1. 2015

Měsíc bude v úplňku. Nízko na jihozápadě je zvečera Venuše a Mars. Po osmé večer už vychází taky Jupiter. Ráno je vidět Saturn. Aktivita Slunce je nižší. Nastává maximum meteorického roje Kvadrantid.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 31. prosince v 18:00 SEČ.

Obloha:

Měsíc bude v úplňku až 5. ledna, ale tím pádem je nyní ideální období k večernímu pozorování povrchových útvarů.

Planety:
Venuše (−4 mag) se objevuje jen brzy po západu Slunce, nyní asi kolem 16:45 je vidět jen tam, kde je výhled až k jihozápadnímu obzoru. Mars (1 mag) se nachází večer kolem 17:30 asi 15° nad jihozápadem.
Jupiter (−2,1 mag) je slušně vidět už po 21. hodině. Níže jsou úkazy GRS a měsíčků.
Ráno už se dá pozorovat také Saturn (0,5 mag). V 6:30 je 10° nad jihovýchodem.

 

Přechody GRS   Úkazy měsíců
31. 12. 2:00, 22:50   29. 12. Kallisto zatmění zač. 23:47
2. 1. 3:35, 23:25   1. 1. Ganymed zatmění zač. 4:19
Europa zatmění zač. 5:00
Io přechod stínu 5:26–7:43
Io přechod měsíc 6:15–8:32
4. 1. 5:15   2. 1. Io zatmění zač. 2:39
Io zákryt konec 5:46
      3. 1. Europa přechod stínu (23:37)–2:32
Io přechod stínu (23:54)–2:11
Europa přechod měsíc 1:14–4:09
Io přechod měsíc 0:41–2:58
      4. 1. Ganymed přechod měsíc 21:20–(0:58)
Io přechod měsíce končí 21:24
Ganymed přechod stínu končí 21:56
Europa zákryt končí 22:38
Časy jsou v SEČ.

Aktivita Slunce je nižší, neboť zapadly výrazné aktivní oblasti se skvrnami. Mírné změny nastaly s víkendem, ale aktivita je prozatím nízká. Vývoj skvrn můžeme sledovat na aktuálním snímku SDO.

Meteorický roj Kvadrantid má tradičně maximum kolem 4. nebo 5. ledna a toto maximum také není tak ploché jako například u prosincových Geminid. Naopak, trvá jen několik hodin. Proto je důležité, když vyjde na dobu, kdy je u nás noc a když je radiant vysoko nad obzorem. V případě, když toto je splněno a nesvítí Měsíc, jde o jeden z těch nejhezčích meteorických rojů, ovšem právě nižší pravděpodobnost souhry těchto okolností, včetně jasné oblohy, často zapříčiní, že žádné Kvadrantidy nejsou k vidění. A jak to vypadá letos? Situace je téměř ideální. Maximum je předpovězeno 4. ledna na 3 hodiny našeho času. To je tedy ideální stav. Výrazně do toho zasáhne Měsíc, který je v úplňku, ale i tak bychom mohli vidět až několik desítek meteorů za hodinu. Měsíc bude vhodné schovat za nějakou překážku a koukat na jinou stranu oblohy. Meteory zdánlivě vyletují z bývalého souhvězdí zedního kvadrantu, to jest někde mezi seskupením Velkého vozu a souhvězdím Pastýře.

Kosmonautika:

  • 23. prosince proběhl dlouho očekávaný test nové výkonné ruské rakety Angara V. Na geostacionární dráhu byl vynesen modul Briz-M a maketa telekomunikační družice. Tato raketa by se měla stát nástupcem rakety Proton, která mimochodem také úspěšně startovala tento týden s telekomunikační družicí Astra 2G.
     

Výročí:

  • 30. prosince 1934 (80 let) se narodil český astronom, čestný člen ČAS a nositel ceny Littera Astronomica z roku 2006, RNDr. Oldřich Hlad. Byl to mimo jiné učitel a známý popularizátor astronomie. S jeho dílem jsme se mohli potkávat například u Přehledu astronomie, nebo u map, jako byl např. Atlas coeli novus 2000.0.
     
  • 30. prosince 1934 (80 let) se narodil americký astrofyzik John N. Bahcall. Proslavil se především v oblasti tzv. Standardního modelu Slunce, tedy představy, jak Slunce vyrábí energii slučováním vodíku na hélium. Při reakci jsou také uvolňována neutrina, která narozdíl od energie mohou ihned unikat pryč ze Slunce. Bahcall podporoval stavbu podzemního detektoru ve zlatém dole v Jižní Dakotě, ovšem tento detektor dokázal zachytit jen třetinu očekávaného počtu neutrin. Teprve 30 roků nato se podařilo tento problém vysvětlit tím, že neutrina mění za letu svou podobu, ale předchozí experimenty dokázaly zachytit jen jeden ze tří typů neutrin.
     
  • 31. prosince 1864 (150 let) se narodil americký astronom Robert Grant Aitken, který je spjat především s Lickovou observatoří. Pozoroval zde dvojhvězdy a počítal dráhy komet a měsíců planet. Jeho nejvýznamnějším počinem byl obří katalog dvojhvězd, které převážně sám nalezl mezi roky 1900 a 1915. V roce 1932 vydal rozsáhlý katalog dvojhvězd pod názvem New General Catalogue of Double Stars within 120 degrees of the North Pole.
     
  • 2. ledna 1900 (115 let) se narodil americký amatérský astronom Leslie Peltier. Známý je především jako pozorovatel proměnných hvězd a v 25 letech se mu také podařilo objevit svou první kometu. Nakonec má na kontě 12 komet.
     
  • 2. ledna 1920 (95 let) se narodil americký spisovatel ruského původu Isaac Asimov. Jeho jméno na poli sci-fi literatury netřeba představovat a přesahuje i do astronomie, kde se po něm jmenuje kráter na Marsu i asteroid.
     

Výhled na příští týden:

  • kometa Lovejoy na večerní obloze
  • Dragon k ISS
  • Výročí: objev Eris
  • Výročí: objev měsíčku Elara
  • Výročí: Sakigake
  • Výročí: Galileovy objevy u Jupiteru

Mapa oblohy s úkazy v lednu ke stažení v PDF,
Interaktivní online planetárium,
Mapa oblohy online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Oldřich Hlad, Asimov


13. vesmírný týden 2025

13. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 24. 3. do 30. 3. 2025. Měsíc bude v novu a nastane částečné zatmění Slunce. Venuše a Merkur jsou v dolní konjunkci se Sluncem. Na večerní obloze zůstal už jen Mars, Jupiter a Uran. Pozorovat můžeme také slabé zvířetníkové světlo. Aktivita Slunce není příliš vysoká, ale každá i střední erupce může znamenat jasné polární záře. Na konci týdne nám změní čas o hodinu dopředu na letní. Blue Ghost na Měsíci zaznamenal velkolepý západ Slunce. První stupeň rakety Falcon 9 startující z Kalifornie obsloužil dvě mise v devíti dnech. Na Zemi přistála posádka Crew-9 z ISS.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M53 a NGC 5053

Messier 53 (známa aj ako M53 alebo NGC 5024) je guľová hviezdokopa v súhvezdí Vlasy Bereniky. Objavil ju Johann Elert Bode v roku 1775. M53 je jednou z odľahlejších guľových hviezdokôp, ktorá je od centra Galaxie vzdialená približne 60 000 svetelných rokov (18,4 kpc) a takmer v rovnakej vzdialenosti (približne 58 000 svetelných rokov (17,9 kpc)) od Slnečnej sústavy. Táto hviezdokopa sa považuje za hviezdokopu chudobnú na kovy a svojho času sa predpokladalo, že je to najchudobnejšia hviezdokopa v Mliečnej ceste. Merania početnosti členov kopy na vetve červených obrov ukazujú, že väčšina z nich sú hviezdy prvej generácie. To znamená, že nevznikli z plynu recyklovaného z predchádzajúcich generácií hviezd. Tým sa líšia od väčšiny guľových hviezdokôp, v ktorých prevládajú hviezdy druhej generácie. Hviezdy druhej generácie v NGC 5024 sú viac koncentrované v oblasti jadra. Celkovo je hviezdne zloženie členov kopy podobné zloženiu členov hala Mliečnej cesty. Hviezdokop sa vyznačuje rôznymi slapovými vlastnosťami vrátane zhlukov a vlnoviek okolo hviezdokop a chvostov pozdĺž dráhy hviezdokop v smere východ - západ. Zdá sa, že štruktúra podobná slapovému mostu spája M53 s blízkou, veľmi difúznou susednou NGC 5053, ako aj obálka obklopujúca obe zhluky. To môže naznačovať, že medzi oboma zhlukmi došlo k dynamickej slapovej interakcii, čo je v rámci Mliečnej dráhy pravdepodobne ojedinelý jav, keďže v galaxii nie sú známe žiadne binárne zhluky. Okrem toho je M53 kandidátom na člena slapového prúdu trpasličích galaxií v Strelcovi. NGC 5053 je označenie guľovej hviezdokopy v severnom súhvezdí Vlasy Bereniky podľa Nového všeobecného katalógu. Objavil ju nemecko-britský astronóm William Herschel 14. marca 1784 a katalogizoval ju ako VI-7. Vo svojom skrátenom zápise ju opísal ako „extrémne slabú hviezdokopu s mimoriadne malými hviezdami s rozlíšiteľnou hmlovinou s priemerom 8 alebo 10′ ". Dánsko-írsky astronóm John Louis Emil Dreyer v roku 1888 uviedol, že hviezdokopa sa javí ako „veľmi slabá, dosť veľká, nepravidelného okrúhleho tvaru, v strede sa veľmi postupne zjasňuje“. Ide o kopu chudobnú na kovy, čo znamená, že hviezdy majú nízke zastúpenie iných prvkov ako vodíka a hélia - čo astronómovia nazývajú metalicita. Ešte v roku 1995 bola považovaná za guľovú hviezdokopu v Mliečnej dráhe, ktorá je najchudobnejšia na kovy. Chemické zastúpenie hviezd v NGC 5053 sa viac podobá hviezdam v trpasličej galaxii Sagittarius Dwarf Spheroidal Galaxy ako v hale Mliečnej cesty. Spolu s kinematikou guľovej kopy to naznačuje, že NGC 5053 mohla byť vyčlenená z trpasličej galaxie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Starizona Nexus 0,75x komakorektor QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 75x60 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C (Starizona), 129x120 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C (Baader), master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 30.1.2025 až 22.3.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »