Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Jasný bolid 9. 12. 2014 - aktualizováno

Jasný bolid 9. 12. 2014 - aktualizováno

Bolid 9. 12. 2014 ze sítě EDMONd Autor: Jakub Koukal
Bolid 9. 12. 2014 ze sítě EDMONd
Autor: Jakub Koukal
V úterý večer bylo na řadě míst ČR jasno a tak hlášení o pádu jasného meteoru, přesněji bolidu, máme zprávy opravdu od Lobendavy na severu Čech až po jižní Moravu. Čas pádu je znám podle kamer 17:16:45 SEČ. Podívejme se na první informace, které nám laskavě rychle zaslal Jakub Koukal díky snímkům ze středoevropské bolidové sítě EDMONd.

Bolid byl zaznamenán na 4 stanicích:
Kroměříž_ENE, Valašské Meziříčí N, Otrokovice N (pouze exploze - odraz), Maruška SW (pouze exploze, na kraji zorného pole, přes mraky).
Dráha počítána ze stanic Kroměříž ENE a Valašské Meziříčí N, zaznamenáno spektrum z počáteční fáze.

Stanice Kroměříž ENE Stanice Valašské Meziříčí N - spektrograf

Stanice Otrokovice N Stanice Maruška SW

 

Co už můžeme předběžně říci?

Rojová příslušnost: DSA (prosincové delta Arietidy)
Délka trvání na stanicích: 2,24 s
Celkový odhad délky 6,4 s.
Odhad vizuální magnitudy z Kroměříže: -14 mag

Absolutní magnituda z prvních 2,24 sec. letu: -3,3 mag

2D projekce atmosférické dráhy - pouze první část (2,24 s) Projekce dráhy ve Sluneční soustavě

Orbitální elementy:

Velká poloosa (a) 2,3 AU, vzdálenost perihelia (q) 0,668 AU, excentricita (e) 0,705 AU, délka argumentu perihelia (peri) 257,3o, délka výstupního uzlu (node) 257,3o, sklon dráhy 3,1o, geocentrická rychlost (vg) 19,2 km/s.

Připomínáme: jedná se o předběžnou dráhu!

 

Spektrální analýza - aktualizace:

Spektrum bolidu bylo ovlivněno rozpadající se nízkou oblačností, část spektra byla zaznamenána v okamžiku, kde se již samotné těleso nacházelo mimo zorné pole spektrografu (chybějící 0. řád spektra). Z tohoto důvodu bylo prozatím vyhodnoceno spektrum pouze z jednoho snímku (snímek FR99), což odpovídá na časové ose 2,96 s od začátku úkazu. Rozlišení analyzovaného spektra, závislé na hustotě čar difrakční mřížky (500 čar/mm) a na rozlišení CCD čipu (720x576 px) je 30,4 Å/px, spektrum není prozatím kalibrováno na citlivost použitého CCD čipu (ICX 673AKA. Výsledné spektrum obsahuje emisní čáry prvků v následujícím zastoupení – železo (FeI, FeO), hořčík (MgI), sodík (NaI), mangan (MnI), chrom (CrI), křemík (SiI, SiII) a také poměrně slabé čáry vápníku (CaI, CaII). Poměr emise prvků náležejících ionizované atmosféře Země vůči hořčíku (N2/Mg, O/Mg) je nízký, neboť toto nezávisí na hmotnosti tělesa, ale na jeho rychlosti. Toto znamená, že množství emise těchto prvků je přímo úměrné hmotnosti tělesa, ovšem koeficient úměry se zvyšuje s rychlostí meteorů. Pro pomalé DSA (prosincové delta Arietidy) je tedy zastoupení těchto prvků výrazně nižší než např. pro Leonidy. Emisní čáry multipletů FeI jsou naopak výrazně zastoupeny, nejvíce pro maximum na vlnové délce 4906 Å (pozorovaná vlnová délka), což odpovídá emisním čárám 318 FeI (4891, 4892 a 4903 Å – laboratorní vlnová délka), vedlejší maximum na vlnové délce 4279 Å pak odpovídá 152 FeI (4271 Å), 42 FeI (4272 Å), 71 FeI (4282 Å), 597 FeI (4285 Å), 41 FeI (4294 Å), přičemž součástí tohoto maxima jsou i emisní čáry chromu 1 CrI (4275 a 4290 Å). Nejvyšší relativní intenzitu emisních čar v tomto snímku má triplet 2 MgI (260), pozorovaný na vlnové délce 5182 Å (laboratorní vlnové délky tripletu 2 MgI jsou 5167, 5173 a 5184 Å), následovaný emisními čarami 15 FeI (5270 Å) a 37 FeI (5270 Å) s relativní intenzitou 235 na pozorované vlnové délce 5275 Å. Dublet sodíku 1 Na pozorovaný na vlnové délce 5901 (5891 a 5894 Å) dosahuje relativní intenzity 199. Zajímavá je také vysoká intenzita emisní čáry hořčíku MgI a chromu CrI (4353 Å) a také samostatného hořčíku MgI (5533 a 6307 Å). Vysokou intenzitou emisních čar hořčíku MgI během této fáze letu lze vysvětlit intenzivní modrou až modro-zelenou barvu bolidu.

Spektrální analýza bolidu - snímek FR99

Video spektra bolidu - stanice Valašské Meziříčí N

 

Realizační tým projektu:

Ing. Jakub Koukal

Mgr. Sylvie Gorková

 

Hlášení o pádu můžete vkládat do databáze ASÚ AV ČR, prosíme hlavně pozorovatele, kteří jsou schopni popsat podrobněji vzhled a chování bolidu.

 




O autorovi

Jakub Koukal

Jakub Koukal

Narodil se v roce 1977 v Kroměříži (kde také začal v roce 1991 navštěvovat astronomický kroužek při Gymnáziu Kroměříž), vystudoval VUT FAST v Brně. Od roku 1991 se věnuje vizuálnímu pozorování meteorů, od roku 2010 pak videopozorování meteorů. Je členem Společnosti pro meziplanetární hmotu (SMPH), kde má na starosti koordinaci pozorování meteorů. V současné době působí na Hvězdárně Valašské Meziříčí jako astronom a v UFCH JH AVČR jako technik projektu. Kontakt: j.koukal@post.cz

Štítky: Bolid, EDMOND


48. vesmírný týden 2025

48. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 24. 11. do 30. 11. 2025. Měsíc bude v první čtvrtiNa večerní obloze je dobře vidět Saturn, během noci je vysoko Jupiter. Setkání Venuše s Merkurem na ranní obloze bude pro pozorovatele obtížné vidět. Aktivita Slunce je nyní zatím nízká. SpaceX čelí problému při testech Super Heavy, Blue Origin mezitím připravuje lander pro Artemis a vylepšuje raketu New Glenn. ESA má vrcholný meeting, na němž se proberou plány pro příští roky. K ISS startuje Sojuz MS-28 s tříčlennou posádkou. Před 110 lety byla publikována Obecná teorie relativity Alberta Einsteina.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kométa 3I/ATLAS

3I/ATLAS – medzihviezdna kométa na návšteve Medzihviezdna kométa 3I/ATLAS patrí medzi veľmi vzácnu skupinu objektov, o ktorých vieme, že do našej Slnečnej sústavy prileteli z iného hviezdneho systému. Pohybuje sa po silno hyperbolickej dráhe, takže ju pri ďalšom obehu už znovu neuvidíme – len raz preletí okolo Slnka a opäť zmizne do medzihviezdneho priestoru. Na zábere z ranných hodín 28. 11. 2025 dominuje zelenkastá kóma kométy v spodnej časti obrazu. Jemný prachový chvost sa rozlieva šikmo nahor medzi hviezdami, ktoré ostávajú ostré a nehybné – pekná pripomienka toho, že sledujeme rýchleho hosťa na pozadí vzdialeného hviezdneho poľa našej Galaxie. Aj keď 3I/ATLAS na oblohe nepatrí k najjasnejším kométam, možnosť zachytiť medzihviezdnu návštevníčku je výnimočná. Každý takýto objekt prináša jedinečný pohľad na materiál a históriu iných planetárnych systémov – a táto fotografia je malou “pamiatkou” na jej krátku zastávku v našej kozmickej „štvrti“. Už z voľby kompozície je jasné že som čakal trocha výraznejší chvost ???? Technické údaje: Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton 200/800 (200/600 F3) + Starizona Nexus 0.75×, Touptek ATR585M mono, AFW-M + Touptek LRGB filtre, Gemini EAF, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, PixInsight, Adobe Photoshop. Expozície: L 20x60s, RGB 12×90 s, master bias, flats, darks, darkflats. Gain 150, Offset 300. 28.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »