Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Philae na kometě: den poté

Philae na kometě: den poté

Philae na povrchu - první panorama s modelem orientace landeru Autor: ESA/Rosetta/Philae/CIVA
Philae na povrchu - první panorama s modelem orientace landeru
Autor: ESA/Rosetta/Philae/CIVA
Zatímco včera jsme mohli zvěstovat radostnou novinu, že Philae přistál úspěšně na povrchu komety, nikdo netušil, jaký je jeho další osud. Dnes už víme více a můžeme se na to v krátkém shrnutí podívat.

Především je třeba říci, že mise se zdařila. Philae je nyní v klidu na povrchu a komunikuje s Rosettou. Také víme jistě, že solární panely nebyly poškozeny, ovšem množství energie, které dodávají je výrazně nižší, než se očekávalo. Důvodem je právě místo přistání, v kterém se Philae nyní nachází. Animace z přístroje OSIRIS na sondě Rosetta odhalila, že modul Philae správně rotoval a byl připraven k dosednutí podobně jako kočka (ale na všechny tři nohy). Vybrané místo k přistání trefil perfektně. Níže uvedený snímek ukazuje Philae jako malou tečku jak klesá na jádro komety.

Kometa ze 40 metrů Autor: ESA/Rosetta/Philae/ROLIS/DLR
Kometa ze 40 metrů
Autor: ESA/Rosetta/Philae/ROLIS/DLR
Souhrn známých informací

  • Philae přistál na kometě v podstatě třikrát
  • Místo přistání je známo pouze přibližně
  • Data z modulu proudí normálně
  • Podařilo se vyfotografovat okolí Philae
  • Modul sedí na povrchu našikmo, jednou nohou volně v prostoru
  • Další aktivity se omezí na vše, co nemůže způsobit převržení sondy
  • Máme detailní snímky povrchu i z původně plánovaných míst

Již včera jsme mohli vidět úchvatně detailní snímky povrchu jádra komety s rozlišením kolem jednoho centimetru (40 sekund před přistáním). Povrch je zasypaný prachem a úlomky všech možných velikostí. Také některé kameny jsou zčásti posypány prachem. Není ale jasné, zda z předchozí aktivity komety, nebo pomalou sublimací hmoty. To platí pro původní místo přistání. V nynějším je situace známa jen podle detailních záběru sondy.

Předpokládané místo přistání Philae modrá oblast Autor: ESA
Předpokládané místo přistání Philae modrá oblast
Autor: ESA
K místu přistání: Philae se poprvé trefil přesně do vyhlédnuté oblasti Agilkia (místo J), ovšem nepodařilo se mu zde udržet a odrazil se rychlostí asi 0,38 m/s a vyskočil asi 450 metrů nad povrch komety po dobu asi dvou hodin. Mezitím poskočil do jiného místa, mimochodem poblíž lokality vybrané k přistání pod písmenem B. Zde se ještě jednou odrazil rychlostí 0,03 m/s a ještě 7 minut trvalo, než definitivně dosedl do míst, kde je teď. Podle všeho je v okrajových partiích kráteru, jak je naznačeno modře na obrázku.

Přistávací modul nesedí zcela rovně a není pevně ukotven. Jedna přistávací noha visí volně do prostoru a dvě jsou podepřeny, ale modul sedí poměrně šikmo.
Nedaleko modulu jsou vidět jakési svahy nebo útesy, které způsobují, že modul je ve stínu mnohem delší dobu, než bylo plánováno pro běžný průběh mise. Solární panely dodávají proud správně, ale pouze po dobu 90 minut.

Je zřejmé, že není možné nyní vykonat všechny plánované operace. Poloha přistávacího modulu není známa zcela přesně, nohy nejsou možná stabilně podepřeny a především není modul ukotven, aby například mohl provést plánované vrty. Nelze použít ani jiné mechanismy k jeho nadzvednutí a neplánuje se ani případné vystřelení harpun. Zkrátka vše, co by mohlo ohrozit Philae se prozatím odkládá. Důležité je poznat blíže okolí a stabilitu a podle toho případně v budoucnu jednat. Nyní se bude dělat alespoň ta věda, která neohrozí stabilitu sondy.

Jak bylo řečeno na tiskové konferenci: „Není to zkrátka o množství chyb, které se staly, ale o množství úspěchů, které se podařily“.

Zdroje a doporučujeme:
ESA
Twitter ESA




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Modul Philae


39. vesmírný týden 2024

39. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 9. do 29. 9. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Večer je jen velmi nízko u obzoru Venuše, celou noc je viditelný Saturn, v druhé polovině noci Mars a Jupiter. Aktivita Slunce se dočasně snížila. Kometa C/2023 A3 zřejmě opravdu chystá velkolepé představení. Sestava Super Heavy Starship pro pátý zkušební let je již sestavena na startovním stolu a už se testuje Starship pro šestý test, přesto se neletí. Sojuz MS-25 přistane s posádkou po rekordně dlouhém pobytu na ISS. Před 380 lety se narodil Ole Christensen Rømer, který poprvé zkusil spočítat rychlost světla na základě pozorování úkazů Jupiterových měsíců.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Slunce

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2024 obdržel snímek „Slunce“, jehož autorem je Jakub Lieder.   Známe jej všichni. Ráno, zosobněné bohem Slunce Heliem, vyráží se svým spřežením od východu na západ a přináší Zemi blahodárné světlo. Na západě se jeho koně napojí a napasou a

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Sh2-101 Tulipán

Sharpless 101 (Sh 2-101) je emisná hmlovina v oblasti H II, ktorá sa nachádza v súhvezdí Labuť. Niekedy sa nazýva aj Tulipánová hmlovina, pretože pri fotografickom zobrazení sa zdá, že pripomína obrys tulipánu. Katalógoval ju astronóm Stewart Sharpless vo svojom katalógu hmlovín z roku 1959. Nachádza sa vo vzdialenosti približne 6 000 svetelných rokov (5,7 × 1016 km; 3,5 × 1016 míľ) od Zeme. Sh 2-101, aspoň v oblasti pozorovanej zo Zeme, sa nachádza v tesnej blízkosti mikrokvazaru Cygnus X-1, miesta jednej z prvých predpokladaných čiernych dier. Cygnus X-1 sa nachádza asi 15′ západne od Sh 2-101. Sprievodca hviezdy Cygnus X-1 je superobor spektrálnej triedy O9.7 Iab s hmotnosťou 21 hmotností Slnka a 20-násobkom polomeru Slnka. Perióda dvojhviezdy je 5,8 dňa a dvojicu od seba delí 0,2 astronomickej jednotky. Čierna diera má hmotnosť 15 hmotností Slnka a Schwarzschildov polomer 45 km. Rázová vlna (Bowhock) je vytváraný prúdom energetických častíc z čiernej diery pri ich interakcii s medzihviezdnym prostredím. Vidno ho ako slabý oblúk na pravom okraji mojej fotografie. Prepracovaná verzia s pridanými snímkami. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, Baader Mark III komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, IDAS NB3 filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 175x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 118x600 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, 83x600 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez IDAS NB3, master bias, 420 flats, master darks, master darkflats 9.7. až 21.9.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »