Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Událost roku: přistání na kometě

Událost roku: přistání na kometě

Rosetta - philae 12. 11. 2014 přistání na kometě 67P Autor: ESA/Martin Gembec
Rosetta - philae 12. 11. 2014 přistání na kometě 67P
Autor: ESA/Martin Gembec
12. listopad 2014 se zapíše do historie dobývání kosmických dálav. Poprvé totiž přistane lidmi vyrobené těleso na povrchu komety. Sonda Rosetta uvolní modul Philae, který by se měl dotknout povrchu jádra komety těsně po 17. hodině našeho času. K této významné události pro vás portál kosmonautix.cz připravil online reportáž, kde najdete pravidelně aktualizované informace.

Portál astro.cz si klade za cíl celou událost propagovat co nejširšímu okruhu čtenářů. Proto si můžete nechat článek na webu kosmonautix.cz otevřený a vše se vám bude pravidelně aktualizovat. U nás pak budeme zprávy také zveřejňovat a zůstanou archivní vzpomínkou na tuto hisotrickou událost.

Článek byl průběžně aktualizován, poslední aktualizace: 22:00 SEČ.


22:00
Dnešek je historickým milníkem v kosmonautice. Lidstvo používá nové oči, jsou to oči robotů, kteří brázdí sluneční soustavou a přináší nám úžasné poznatky o nových světech. A takovýma očima jsou i Rosetta a Philae. Dnes jsme se prostřednictvím Philae mohli podívat zblízka na povrch komety. Přistávací modul funguje a jak všichni doufáme, podaří se brzy přenést další vědecká data a fotografie přímo z povrchu. Gratulujeme Evropské vesmírné agentuře, že se jí tento husarský kousek podařil. Děkujeme všem přízivcům, kteří četli náš online přenos, ať už zde, nebo na jiných webových stránkách.

Z českých stránek určitě stojí za zmínku server Kosmonautix.cz, který byl hlavním partnerem našeho živého zpravodajství a až na výjimky byl zdrojem všech informací zde uvedených.

Pokud jste ještě nečetli, potom určitě doporučujeme také velmi podrobné zpravodajství na portálu Technet.iDnes.cz.


20:40
Zajímavá čísla #29: Přistáním Philae na povrchu jádra nic nekončí. Hlavní mise Philae je plánována do března 2015 a mise Rosetty až do prosince 2015.


20:22
Pro dnešek končíme naši reportáž. Pokud se již dnes neobjeví nové snímky nebo informace, najdete další článek zítra odpoledne. Další tisková konference je plánována na 14:00 SEČ.


20:20
Zajímavá čísla #28: Kometa na délku měří 4,1 km a váží 10 000 000 000 tun, její hustota je pak 0,4 g/cm3.


20:15
Modul Philae opravdu není ukotven v povrchu harpunami a neví se přesně proč. Je možné, že ačkoli byl modul při přistání dobře zbržděn, došlo poté k rotaci a snad i nadskočení modulu. Vědci to komentují tak, že jsme možná nepřistáli jednou, ale dvakrát. Vše jsou stále tak trochu spekulace a uvidí se dál. Zítra ráno snad bude známo více.


20:10
Tiskovka běží a začala vtipně: We have landed and Philae survived the landing. We have landed in the right place on the right comet./ Přistáli jsme a Philae přežil přistání. Přistáli jsme na správném místě a určitě na správné kometě.


20:08
Zajímavá čísla #27: Před Rosettou se k různým kometám vydalo 11 sond z USA, Ruska, Evropy a Japonska.


20:05
Už známe přibližné místo přistání, jak je patrné z následujícího obrázku složeného ze snímků z různých výšek. Kompozici vytvořil známý český nadšenec do úprav snímků kosmických sond a mapování těles Sluneční soustavy Daniel Macháček.


20:02
Zajímavá čísla #26: Kometa 67P/C-G byla objevena v roce 1969.


20:00
Netrpělivě očekáváme tiskovou konferenci ESA. Už byla přesunuta z 19:30 na 20:00 a vypadá to na další odklad, snad dokonce až na 20:20?


19:35
Zajímavá čísla #25: Philae odebere vzorky z hloubky 23 cm.


19:30
Twitterem proběhl snímek, který evokuje detail povrchu komety z Philae, ovšem ve skutečnosti jde zřejmě o testovací fotografii z laboratoří na Zemi.


19:25
Zajímavá čísla #24: Kromě Rosetty kometu 67P/C-G neustále pozoruje přes 70 pozemních observatoří, které svá měření porovnávají se sondou.


19:20
Máme tu další, teď už hodně detailní záběr povrchu jádra komety 67P. Zřejmě fotografie těsně před přistáním Philae.

20:02
Zajímavá čísla #23: V tuto chvíli se každou sekundu z povrchu komety do okolního prostoru vypařují průměrně 3 litry vody.


18:45
Snímek jádra komety 67P z výšky 3 km pořídil během přistávacího manévru přístroj ROLIS na pouzdře Philae.


18:35
Zajímavá čísla #22: Mezi lety 2011 a 2014 strávila Rosetta 957 dní v hluboké hibernaci.


18:30
Spojení Philae s Rosettou je přerušované. Probíhají analýzy.


18:19
Co nyní víme určitě, je, že šrouby v nohách by měly být zavrtány v povrchu. Řídícímu týmu nějakou dobu potrvá zjistit, jak moc je Philae stabilní, ale prozatím všechno funguje perfektně.


18:16
Vědecké přístroje sbírají data a Philae je posílá Rosettě.


18:15
Zajímavá čísla #21: Průměrná povrchová teplota komety je –70 °C.


17:59
Díky malému odpružení přistávacích nožiček víme, že Philae má za sebou velmi měkké přistání.


17:55
Zajímavá čísla #20: Plocha přistávací oblasti Agilkia je 1 km2.


17:50
Zprávy jsou nyní poněkud zmatené, co tedy oznámil tým na Twitteru? “Telemetrie naznačuje, že harpuny nebyly vystřeleny, jak jsme se původně domnívali. Tým zvažuje druhý pokus.”


17:42
ESA potvrzuje, že jak Rosetta, tak Philae jsou v pořádku. Modul Philae přistál měkce, ale tryska, která jej měla přitlačit k povrchu komety, nepracovala. To znamená, že dříve zmíněný problém nebyl v čidle, ale přímo v trysce.


17:40
Sekvence vědeckých operací začala 15 sekund po [předpokládaném] bezpečném ukotvení.


17:34
Zajímavá čísla #19: Pozemní týmy měli 2 měsíce na rozhodnutí, kde Philae přistane, a to na tělese, o kterém před 12 měsíci nevěděli téměř nic. Ani to, jak vypadá!


17:30
ESA nyní vysílá projevy. Je třeba dát prostor i politikům, přeci jenom je to mimořádný okamžik v historii výzkumu Sluneční soustavy.


17:29
Zajímavá čísla #18: V roce 2008 Rosetta proletěla jen 803 km od planetky Šteins, v roce 2010 pak 3 162 km od planetky Lutetia, nyní je asi 30 km od jádra komety 67P..


17:09
Řídící středisko potvrzuje, že přistávací modul Philae je na povrchu, komunikuje, harpuny jsou zaraženy, takže se nepohybuje. JSME NA KOMETĚ.


17:03
Řídící středisko se rozeznělo potleskem, to je nadějné.


16:54
Signál z Philae proletěl kolem Marsu...


16:42
V těchto chvílích je už Philae s největší pravděpodobností na povrchu jádra komety. O tom, v jakém je stavu, se dozvíme za pár minut.


16:36
Tweet, který by normálně zaujal: Meanwhile elsewhere in the galaxy... @ESA's #ATV5 spacecraft pushes #ISS out of the way of space debris. / Mezitím v jiné galaxii… Loď ATV5 postrčila ISS aby se vyhnula vesmírnému smetí.


16:33
Na palubě Philae je i vrták SD2, který pronikne 23 cm pod povrch, kde odebere vzorky a přepraví k analyzátorům (hlavně Ptolemy, COSAC a CIVA). Díky tomu bude možné prozkoumat nejen materiál z povrchu jádra, který může být poznamenaný například slunečním zářením. Podpovrchový materiál ukáže původní složení jádra. Přístroj obsahuje 26 platinových pecí pro zahřívání vzorků. Deset z nich pracuje do teploty 180°C, zbylých 16 zahřeje vzorky až na 800°C. Jedna speciální pec pak slouží k očištění vrtáku pro další použití.


16:23
Zajímavá čísla #17: Baterie Philae vydrží podporovat vědeckou činnost až 64 hodin.


16:17
Všechny palubní systémy landeru se chystají na přistání.


16:12
Probíhají poslední kontroly systémů Philae.


16:10
Očekávané okno pro přistání se otevírá v 16:22 našeho času. Nemůžeme čekat obdržení dat dříve než v 17:02 SEČ.


16:05
Kamery CIVA začínají snímat místo přistání. Za pár minut se k nim přidá i kamera ROLIS – jejím úkolem je snímat sestup k jádru a nafotit panoramatické snímky míst, kde budou pracovat další přístroje. Na rozdíl od přístroje CIVA, bude ROLIS pořizovat detailnější fotky.


15:59
Zajímavá čísla #16: Philae dopadne na povrch komety rychlostí 1 m/s.


15:55
Skvělý detailní snímek přistávacího modulu Philae právě prezentoval tým kamery OSIRIS. Fotografie landeru není jen pro potěšení oka, ale je také velmi důležitá, abychom se ujistili, že jsou vyklopeny přistávací nožičky a anténa přístroje CONSERT.


15:50
Paní Světlana Gerasimenková, spoluobjevitelka komety, hovoří pro živý přenos ESA.


15:32
Čas přistání byl upřesněn na 16:40.


15:26
Zajímavá čísla #15: Aby se Rosetta vůbec dostala ke kometě, musela 3x proletět kolem Země a 1x kolem Marsu, aby využila jejich gravitace.


15:25
Fotografie Rosetty z modulu Philae krátce poté, co se od ní oddělil. V protislunci toho moc vidět není. Snímku dominuje jeden z dlouhých solárních panelů sondy. Fotografie je neostrá i vlivem rotace Philae kolem vlastní osy pro lepší stabilizaci při přistávacím manévru.


14:58
Zajímavá čísla #14: Philae se od Rosetty odpojil rychlostí 0,18 m/s.


14:52
Kreslený komixový online přenos: http://www.xkcd.com/1446/


14:45
V řídícím centru ESOC (European Space Operations Centre) sledují přistání také autoři nejlepšího klipu v klání Wake up Rosetta a autor názvu přistávací oblasti Agilkia.


14:25
Právě probíhá zpracování fotografií.


14:21
Zajímavá čísla #13: Rosettská deska, podle které je Rosetta pojmenována, byla objevena v roce 1799.


14:00
První balíček vědeckých dat byl stažen.


13:39
Zveřejnění fotografií je očekáváno v 15:15.


13:35
Zajímavá čísla #12: Rosetta je dnes vzdálena od Země 510 000 000 km.


13:07
V současné době by měla být stahována první data získaná po oddělení včetně vzájemných fotografií Philae a Rosetty.


12:55
Zajímavá čísla #11: Tělo Rosetty měří 2,8 x 2,1 x 2 m a každý ze dvou jejích solárních panelů má délku 14 m! Philae má (bez přistávacích nožiček) rozměry 1 x 1 x 1 m.


12:44
Kamera ROLIS umístěná na spodní straně Philae začne jádro komety fotit z výšky 3 km a první snímky by k nám mohli dorazit kolem 18:00.


12:20
Přistávací nožičky landeru byly roztaženy.


12:08
Rosetta obnovila spojení se Zemí. Spojení mezi Rosetou a Philae je také v pořádku a řídící středisko dostává telemetrická data z landeru.


11:47
Zajímavá čísla #10: Kometa 67P/C-G se kolem své osy otočí za 12,4 hodiny a kolem Slunce oběhne za 6,5 roku.


11:31
Zajímavá čísla #9: Rosetta se i s kometou vzhledem ke Slunci pohybuje rychlostí 18,3 km/s.


11:18
Pohled do řídícího střediska:


11:05
Philae se otočil o 14° a zaujal tak stabilní polohu pro přistání. Všechny procesy oddělovací sekvence by měly být dokončeny.


10:55
Rosetta a Philae pořídili své vzájemné fotografie. Publikovány by mohly být kolem 13. hodiny.


10:45
Philae a Rosetta nyní pořizují vzájemné fotografie.


10:36
ESA právě potvrdila, že se úspěšně probudil přístroj CONSERT – dvoudílný radarový experiment pro studium interiéru jádra. První část tohoto experimentu najdeme na sondě Rosetta, druhou na pouzdru Philae. Díky vysílání a zachycování radarových vln budou oba přístroje zkoumat, jak jsou vlny ovlivněny průchodem přes jádro.


10:29
Rosetta se podle plánu dostala do zákrytu, takže není možná její komunikace se Zemí. Spojení by se mělo opět navázat okolo 11:58 SEČ. Během této doby zažehne Rosetta své motory a provede úhybný manévr.


10:26
Zajímavá čísla #8: Celková cena mise se vyšplhala na 1 400 000 000 Euro.


10:14
Rosetta a Philae spolu byli více než 10 let. Teď se od sebe konečně oddělili.


10:07
Philae se oddělil od Rosetty!


10:00
Jeden z kroků k přípravě na přistání je příprava dusíkové nádrže pro trysku landeru. Tato tryska směřuje vzhůru a zabraňuje případnému odražení landeru od povrchu během přistání. Během přípravy tohoto systému musí jehla prorazit voskovou membránu nádrže. Philae má k dispozici dvě nezávislé jehly a s každou byly uskutečněny dva pokusy o proražení membrány. Řídící středisko ale doposud nezaznamenalo změnu tlaku v nádrži, kterou má proražení membrány doprovázet. Pokud membrána doopravdy nebyla penetrována, musí se Philae během přistání spolehnout pouze na harpuny a šrouby.

Možností však stále zůstává, že problém není s jehlami ale s tlakovým senzorem. Manažer mise Fred Jansen se však k této možnosti nepřiklání. Naopak Paolo Ferri sdělil, že pravděpodobnější je selhání senzoru.

Proč tedy Philae dostal povolení přistát? Pravděpodobnost selhání jehel po čtyřech pokusech je menší než 1 %. Kdyby bylo přistání odloženo, byla by snížena celková pravděpodobnost jeho úspěchu (mimo jiné kvůli zvyšování kometární aktivity).


09:57
Philae a Rosetta začali připravovat všechny mechanické systémy starající se o oddělení.


09:56
Philae se přepnul na své interní baterie.


08:26
K oddělení Philae od Rosetty má dojít v 9:35 našeho času. Signálu k nám dorazí v 10:03.


08:25
ROMAP již zasílá první naměřená data na Zemi.


08:14
Korekční manévr proběhl úspěšně. Máme GO! pro oddělení.


08:12
Během dne Vás budeme průběžně seznamovat s jednotlivými přístroji na pouzdru Philae. Prvním z nich je ROMAP – soubor senzorů, které měří lokální magnetické pole a vzájemnou interakci jádra se solárním větrem. Během přibližování komety ke Slunci bude zajímavé sledovat, jak se na jádru projeví silnější intenzita solárního větru.


08:10
Problém se systémem trysky studeného plynu je vyřešen. Závada byla na tlakovém čidle.


07:54
Třetí hlasování GO/NOGO3 bylo zpožděno kvůli nalezenému problému v systému, který nahoru směřující tryskou vypustí plyny v okamžiku přistání. Síla této trysky je 20 N a zajistí, aby byl Philae přitlačen k povrchu než bude zajištěn harpunami a šrouby. Zatím se neví, zdali je problém v samotném systému nebo v nějakém čidle. Všechny ostatní systémy obou sond jsou v pořádku a „GO“ bylo uděleno.


07:48
Čtvrté hlasování proběhne už za chvíli. Pokud by se stalo, že řídící týmy nepovolí pokračovat v přistání, další pokus proběhne nejdříve za 2 – 3 týdny.


07:33
Zajímavá čísla #7: Rádiový signál z Rosetty k nám dnes putuje rychlostí světla celých 1 700 sekund. To je 28 minut a 20 sekund.


07:22
Šestiminutový zážeh před oddělením Philae, který Rosetta právě provádí, umístí sondu na správnou trajektorii pro odpojení landeru. Všechno musí proběhnout s maximální přesností, aby k oddělení došlo nejen na správném místě, ale také v přesně stanoveném čase, při té správné rychlosti a ve správné výšce nad kometou. Pokud by některý z těchto faktorů nebyl v pořádku, Philae mine přistávací oblast a s největší pravděpodobností ztroskotá.
Víte, že aby Rosetta poslala Philae na kometu, musí se sama navést na kolizní dráhu? Philae totiž nemá svůj vlastní pohonný systém a tak se spoléhá pouze na gravitaci komety a dráhu, na kterou jej umístí Rosetta. Aby Rosetta nedopadla na jádro komety, bude muset 40 minut po oddělení provést úhybný manévr. Tímto manévrem se také zároveň navede na oběžnou dráhu, která je výhodná pro komunikaci s Philae.


07:19
Rosetta zahájila manévr, který změní její oběžnou dráhu tak, aby mohla doručit Philae do přistávací oblasti Agilkia.


07:14
Ačkoli se stále nic neděje a to nejlepší teprve přijde, přímý přenos z téměř prázdné řídící místnosti ESOCu sleduje přes 30 000 lidí. Tady u nás už jsme zaregistrovali přes 1 700 Vašich návštěv!


07:11
Čtvrté a poslední hlasování GO/NOGO4 proběhne už za 30 minut.


06:56
Zajímavá čísla #6: Philae na Zemi sice váží 100 kg, ale na kometě 67P/C-G to je pouhý 1 gram!


06:46
Celé události v ESOCu přihlíží také jeden z objevitelů komety 67P – Klim Čurjumov. On a jeho kolegyně Světlana Gerasimenko poprvé pozorovali kometu na astrofyzickém institutu v Alma-Atě v Kazachstánu. Klim Čurjumov a Světlana Gersimenko pocházejí z Ukrajiny a po tom, co byla jejich kometa v roce 2003 vybrána za cíl Rosetty, celou misi velmi podrobně sledují.


06:18
Zajímavá čísla #5: Rosetta při startu vážila 2 900 kg. Z toho 1 670 kg tvořilo palivo a 165 kg vědecké přístroje. Philae váží 100 kg a jeho vědecké přístroje 26,7 kg.


05:37
Philae začíná zahřívat své baterie.


05:34
Rosetta začala vykonávat první příkazy související s přípravou k oddělení Philae.


05:25
Zajímavá čísla #4: Na stavbě Rosetty se podílelo více než 50 kontraktorů ze 14 evropských zemí.


05:13
Řídí centrum ESOC (European Space Operation Centre) v německém Darmstadtu – středobod kosmonautiky dnešního dne. Odtud probíhá řízení celé operace. Živý přenos z řídícího centra můžete sledovat zde. Jak můžete vidět, v tuto brzkou ranní hodinu se toho zatím moc neděje.


05:05
Philae začíná zapínat své vědecké přístroje. První přišel na řadu ROMAP.


04:36
Zajímavá čísla #3: Do dnešního dne Rosetta urazila 6 550 000 000 km. To je téměř 44x vzdálenost Země – Slunce.


04:34
ESA odhaduje pravděpodobnost úspěšného přistání někde mezi 70 – 80 %. Jinak na tom ale je vedoucí vědeckého týmu Rosetty Matt Taylor.

GuacamoleFire: „Jak moc jste si jistý, že Philae přistane bezpečně?“
Matt Taylor: „Natolik jistý, že jsem si to nechal vytetovat na nohu.“


04:21
Kritickou roli během přistání samozřejmě hraje komunikace mezi Zemí a Rosettou. Ta se uskutečňuje pomocí evropské sítě ESTRACK a vypomáhá také americká DSN (Deep Space Network), aby byla zajištěna rezerva pro jakýkoli případ. Kvůli zemské rotaci se jednotlivé sledovací stanice během dne střídají a navzájem se překrývají. Hlavní podíl během přistání Philae nese parabola o průměru 35 metrů stanice New Norcia v západní Austrálii.


03:48
Zajímavá čísla #2: Rosetta odstartovala před více než 10 lety! Přesně to bylo 2. 3. 2004 v 08:17 SEČ.


03:34
GO/NOGO3 proběhlo úspěšně. Philae je připraven a byly mu zaslány příkazy pro fázi SDL – Separation, Descend & Landing (odpojení, sestup a přistání). Další důležité hlasování přijde kolem půl osmé, kdy dojde k finálnímu rozhodnutí o přistání.


03:15
Výledek hlasování GO/NOGO 2 je pozitivní. Příkazy pro řízení sekvence odpojení landeru jsou připraveny a telemetrie sondy napovídá, že je vše v pořádku a můžeme pokračovat.


02:52
Celý den Vás budeme kromě aktualizací zásobovat také zajímavostmi. Tady je první z nich:
Zajímavá čísla #1: Na palubě Rosetty je umístěno 11 vědeckých experimentů. Philae jich nese 10.


00:30
Během noci se v našem přenosu objeví pouze pár novinek z posledních hodin. Naplno spustíme přidávání příspěvků okolo osmé hodiny ráno. Do té doby si můžete pustit informační videa, nebo prohlížet časovou osu celého dne.


00:20
Rosetta včera prošla prvním klíčovým hlasováním o její připravenosti. Odborníci kontrolovali, zda je na správné oběžné dráze, která je nutná ke správnému uvolnění pouzdra Philae.


00:13
Vítáme všechny čtenáře, kteří se rozhodli, že budou na našem portálu sledovat největší kosmonautickou událost roku. Za celý tým redaktorů, který se na zajištění přenosu podílí, Vám přeji příjemné sledování, které snad bude na konci završeno úspěšným přistáním.


Přistání modulu Philae na kometě 67P/Čurjumov-Gerasimenko je bezesporu vrcholem kosmonautiky pro letošní rok. Tuto historickou událost dnes můžete sledovat krok za krokem díky našemu mimořádnému článku, který je během celého dne postupně aktualizován a doplňován o všechny  důležité informace. Najdete zde mnoho informací o průběhu přistání, podrobnou časovou osu celé události či doplňková videa. Kdykoli se během dne k tomuto článku vrátíte, narazíte na další aktualizace. Náš redaktorský tým se bude celý den starat o to, abychom Vám přinesli co nejčerstvější informace a vy tak díky našemu portálu budete mít všechno přehledně na jednom místě a navíc ihned. Celý den také budeme připraveni odpovídat na Vaše otázky v komentářích.

Na následujících dvou videích si můžete celou událost prohlédnout - od oddělení, přes sestup a přistání, až po vědecké práce na povrchu.

Pro ty z vás, kteří umí anglicky, doporučujeme velmi podrobný presskit, který vám poskytne nejlepší možné souhrnné informace o celé misi spolu se všemi fakty, čísly, fotografiemi a videy nejen o Rosettě a Philae ale také o kometě 67P/Čurjumov-Gerasimenko.

ČASOVÝ HARMONOGRAM PŘISTÁNÍ

Kometa 67P/Čurjumov-Gerasimenko je v době přistání od Země vzdálena 511 milionů kilometrů. Zpoždění rádiového signálu tudíž činí 28 minut a 20 sekund. Časové údaje v tomto harmonogramu jsou uvedeny ve středoevropském času. Uvedené časy se mohou měnit.

Legenda:
GO/NOGO - hlasování zda pokračovat či nikoli
lander - přistávací modul Philae

11. listopadu
15:00:00
- Řídící tým v ESOCu zjišťuje přesné parametry oběžné dráhy Rosetty, aby mohl provést přesné korekce.
19:33:20 - Philae je zapnut. Na Rosettě je zapnut elektrický podpůrný systém starající se komunikaci s Philae.
20:05:20 - Zahřívání baterií. Otevření nádrže ADS (Active Descent System), která poskytne plyn pro trysku směřující vzhůru, díky čemuž udrží lander na povrchu těsně po přistání.
20:25:20 - Chlazení baterií po dobu 28 minut.
20:30:00 - GO/NOGO1 - zjištění přesných parametrů posledního oběhu. Řídící tým potvrzuje, že správnost trajektorie.
21:03:00 - Rosetta se začíná přesouvat do výšky, která bude předcházet odpojení landeru (očekávaná ztráta signálu.)
21:43:00 - Konec přesunu.
21:52:20 - Roztočení gyroskopů landeru, které budou poskytovat stabilitu během sestupu.

12. listopadu
01:00:00 - GO/NOGO2(a) - příkazy pro řízení sekvence odpojení landeru jsou připraveny.
01:00:00 - GO/NOGO2(b) - ESOC potvrzuje připravenost Rosetty.
02:03:20 - Philae generuje poslední telemetrická data před hlasováním o jeho odpojení od Rosetty.
02:35:00 - GO/NOGO3 - potvrzení připravenosti Philae pro přistání
05:03:20 - Start fáze SDL - Separation, Descent & Landing (odpojení, sestup a přistání). Zapínání vědeckých experimentů landeru. První je zapnut ROMAP (měření magnetického pole.)
05:28:20 - Nejbližší možný čas pro orientaci Rosetty před manévrem pro sestup.
05:34:20 - Začátek zahřívání baterií Philae na teplotu pro oddělení landeru.
07:03:20 - Nejbližší možný čas pro sestupný manévr (očekávaná ztráta signálu.) Korekční zážeh bude trvat 6 minut a změna rychlosti bude činit 0,46 m/s.
07:35:00 - Nejbližší možný čas pro GO/NOGO4 - finální rozhodnutí před přistáním.
08:03:20 - Nejzazší možný čas pro sestupný manévr. Řídící tým ihned po ukončení provede zběžné vyhodnocení výsledků manévru.
08:35:00 - Nejzazší možný čas pro GO/NOGO4 - finální rozhodnutí před přistáním.
08:49:20 - Zapnutí experimentu MUPUS (víceúčelová měření.)
08:52:20 - MUPUS začíná pracovat. Zapnutí CIVA (mikrokamery pro panoramatický snímek) a ROLIS (kamera pro sestup umístěná ve spodní části landeru.)
08:55:20 - CIVA a ROLIS začínají pracovat. Zapnutí SESAME (prachový detektor.)
09:04:20 - SESAME začíná pracovat.
09:46:20 - Zapnutí MMS (Mechanical Support System) - systém který se postará o oddělení Philae od Rosetty.
09:46:20 - Zapnutí separačních motorků.
09:49:20 - Zapnutí CONSERT (měření rádiových vln) na Rosettě.
09:50:20 - Zapnutí CONSERT na Philae.
09:51:20 - Začátek automatické sekvence MMS (viz 09:46:20.)
09:53:20 - Philae přechází na své vlastní baterie.
10:03:20 - Oddělení Philae.

10:04:12 - CIVA pořizuje první snímky Rosetty.
10:12:17 - Vzdálenost Philae od Rosetty je přibližně 100 metrů. Roztažení přistávacích nožiček a vyklopení antény experimentu ROMAP (měření magnetického pole.)
10:25:50 - Philae se otáčí o 14°, aby zaujal stabilní polohu pro přistání.
10:43:20 - Rosetta provádí úhybný manévr (očekávaná ztráta spojení.)
10:47:17 - Dokončení všech aktivit fáze odpojení Philae od Rosetty.
11:53:20 - Opětovné získání signálu z Rosetty.
12:59:20 - Začátek stahování dat z Rosetty a Philae.

15:58:57 - Zapnutí kamer CIVA a ROLIS, odjištění harpun.
16:01:57 - Zahájení snímkování přistávací oblasti. Aktivace ADS (Active Descent System.)
16:17:15 - Všechny palubní systémy landeru se chystají na přistání.
16:22:20 - Počátek přistávací okna.
17:02:20 - OČEKÁVANÉ PŘISTÁNÍ a přijetí signálu (+/- 40 minut.) Okamžité zahájení přistávacích operací - 1. tryskou ADS bude unikat studený plyn, který zabrání odrazu landeru od povrchu; 2. Dvě harpuny jsou vystřeleny do povrchu a kotví lander na místě; 3. gyroskopy jsou vypnuty.
17:07:12 - Pořízení panoramatické fotografie z místa přistání.
17:17:14 - Ptolemy a COSAC začínají sbírat vědecká data.
17:39:39 - Lander ukončuje fázi SDL (viz. 05:03:20) a nahrává všechna data na Rosettu.
18:49:07 - Lander zahajuje první vědeckou sekvenci, která bude trvat přibližně 7 hodin.
20:03:00 - Konec spojovacího okna pro Philae. Rosetta mizí za horizontem.

Časová osa vědeckých experimentů prováděných na povrchu.
Časová osa vědeckých experimentů prováděných na povrchu.
Zdroj: http://blogs.esa.int/




O autorovi

Dušan Majer

Dušan Majer

Narodil se roku 1987 v Jihlavě, kde bydlí po celý život. Po maturitě na všeobecném soukromém gymnáziu AD FONTES vstoupil do regionální televize, kde několik let pracoval jako redaktor. Ve volném čase se věnoval kosmonautice. Postupně zjistil, že jej baví o tomto tématu nejen číst, ale že mnohem zajímavější je předávat tyto informace dál. Na podzim roku 2009 udělal dva velké kroky – jednak na internetu zveřejnil své první video o kosmonautice a navíc založil diskusní fórum o tomto oboru. Postupem času fórum rozrostlo o další služby a vznikl specializovaný zpravodajský portál kosmonautix.cz, který informuje o dění v kosmonautice. Rozběhla se i jeho tvorba videí na portálu Stream.cz. Pořad Dobývání vesmíru má sledovanost v desítkách tisíc a nasbíral již několik cen od Akademie věd za popularizaci vědy.

Štítky: Modul Philae


51. vesmírný týden 2024

51. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 12. do 22. 12. 2024. Měsíc po úplňku je vidět v druhé polovině noci a bude koncem týdne v poslední čtvrti. Na večerní obloze září nejvýrazněji Venuše nad jihozápadem a Jupiter nad východem. Nad jihem je ještě slabší Saturn a později večer vychází Mars. Vidět jsou i slabší planety Uran a Neptun. A protože ráno je nyní jitřenkou Merkur, máme možnost vidět všechny planety. Byly vydány podrobnosti, jak přesně došlo k havárii vrtulníčku Ingenuity na Marsu. SpaceX letos láme rekordy na všech stranách. Před 40 lety započala mise sondy Vega 2, dvojice sond, které zkoumaly Venuši a Halleyovu kometu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa Tschuchinshan-ATLAS nad Spišským hradom

Titul Česká astrofotografie měsíce za listopad 2024 obdržel snímek „Kométa Tschuchinshan-ATLAS nad Spišským hradom“, jehož autorem je slovenský astrofotograf Róbert Barsa.   Listopadové kolo soutěže „Česká astrofotografie měsíce“ vyhrál opět snímek komety Tschuchinshan-ATLAS. Ostatně,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC1909 Hlava čarodejnice

Veríte v čarodejnice? Lebo ja som Vám hlavu jednej takej vesmírnej čarodejnice aj vyfotil. NGC 1909, alebo aj inak označená IC 2118 (vďaka svojmu tvaru známa aj ako hmlovina Hlava čarodejnice) je mimoriadne slabá reflexná hmlovina, o ktorej sa predpokladá, že je to starobylý pozostatok supernovy alebo plynný oblak osvetľovaný neďalekým superobrom Rigel v Orióne. Nachádza sa v súhvezdí Eridanus, približne 900 svetelných rokov od Zeme. Na modrej farbe Hlavy čarodejnice sa podieľa povaha prachových častíc, ktoré odrážajú modré svetlo lepšie ako červené. Rádiové pozorovania ukazujú značnú emisiu oxidu uhoľnatého v celej časti IC 2118, čo je indikátorom prítomnosti molekulárnych mrakov a tvorby hviezd v hmlovine. V skutočnosti sa hlboko v hmlovine našli kandidáti na hviezdy predhlavnej postupnosti a niektoré klasické hviezdy T-Tauri. Molekulárne oblaky v IC 2118 pravdepodobne ležia vedľa vonkajších hraníc obrovskej bubliny Orion-Eridanus, obrovského superobalu molekulárneho vodíka, ktorý vyfukovali vysokohmotné hviezdy asociácie Orion OB1. Keď sa superobal rozširuje do medzihviezdneho prostredia, vznikajú priaznivé podmienky pre vznik hviezd. IC 2118 sa nachádza v jednej z takýchto oblastí. Vetrom unášaný vzhľad a kometárny tvar jasnej reflexnej hmloviny silne naznačujú silnú asociáciu s vysokohmotnými žiariacimi hviezdami Orion OB1. Prepracovaná verzia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 209x240 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, master bias, 90 flats, master darks, master darkflats 4.11. až 7.11.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »