Je to hezká hříčka přírody, když se kotouč Měsíce přibližuje na své pouti mezi hvězdami také planetám. Většinou se jim uctivě vyhne a my jsme rádi alespoň za pěknou konjunkci. Ale když se mu to podaří, je to opravdu hezká podívaná. Měsíc se 4. ledna 2025 přesouval zdánlivě přes planetu Saturn, ovšem k naší smůle se přesouvala i oblačnost. Byla však místa, kde se nakonec něco pozorovat dalo.
Popularizátor pilotovaných letů Milan Halousek je současně předsedou vzdělávacího spolku Kosmos-news a také předsedou Astronautické sekce České astronomické společnosti.
Budeme si tedy převážně povídat o tom, spíše se jen dotýkat toho, jak lidé začali dobývat kosmos od počátku až po dnešek. První významné lety do vesmíru, výpravy Apolla na Měsíc, Skyleb, raketoplány, současná ISS, Tiangong a jiné.
Krásné divadlo si nachystala obloha na Nový rok 1. ledna 2025. Původce novoročních polárních září je ale ještě ve starém roce, v silných erupcích na Slunci mezi 29. a 30. prosincem. Oblaka hustšího plazmatu postupně dosáhla zemské magnetosféry a především 1. ledna večer byla vidět slabší polární záře.
Jsme ve vesmíru sami? To je filozofická otázka, kterou si ve svém životě položil snad každý z nás. A rozhodně my v dnešní době nejsme jediní, kteří přemýšlí nad tím, zdali jsme jediná civilizace v celém vesmíru, nebo jestli je kromě nás stovky milionů dalších civilizací. Tuto otázku už si položili filozofové v dobách antiky. V nedávné minulosti se podobnou otázkou zabýval italský fyzik Enrico Fermi, jehož paradox o zdánlivě pustém vesmíru, ačkoli by měl být plný civilizací, jste již zřejmě také zahlédli. Proč jsme ještě nějaké civilizace nepotkali? Článek je zamyšlením studenta nad těmito problémy a kdo ví, třeba se jednou ukáže, že se zcela mýlíme a důvody jsou úplně jiné.
Novou kometu zpozoroval v noci ze 24. na 25. prosince 2024 vědec Martin Mašek z Fyzikálního ústavu AV ČR nad západním obzorem v Argentině. Dalekohled přitom ovládal online z Liberce. Jde tak o první český objev komety, při kterém pozorovatel nebyl v observatoři fyzicky přítomen, a zároveň je prvním českým objevem z jižní polokoule. Kometa dostala 31. 12. v cirkuláři Minor Planet Centra jméno C/2024 Y1 (Mašek). Jde o poměrně slabý objekt a nad naším obzorem se kometa objeví až na přelomu února a března.
Vánoční svátky nám často připomínají tzv. Betlémskou hvězdu, pod kterou si představíme kometu. V tomto díle nám naše známá dvojice fyziků řekne spoustu historických i vědeckých zajímavostí o pradávné kometě, a dalších kusech velkých vesmírných balvanů. Bližší seznámení s kometami snad pomůže Samuelu Kováčikovi překonat jeho obavy.
Rok 2024 byl po delší odmlce úspěšný pro českého astronoma Martina Maška z Liberce, který opět dokázal jako první znovunalézt dvě komety Jupiterovy rodiny komet, což poté vedlo k upřesnění jejich drah a definitivnímu označení. Nález takové komety je věc nejistá, protože dráha je známa pouze přibližně a kometa se klidně může nacházet trochu jinde na obloze. A ne při každém dalším návratu ke Slunci mohou být vhodné podmínky k jejímu pozorování. Právě to je dobrá příležitost i pro amatérské astronomy, kteří někdy dokáží předběhnout i velké prohlídky oblohy.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 30. 12. 2024 do 5. 1. 2025. Měsíc po novu se vynoří na večerní obloze, kde potká Venuši a zakryje Saturn. Kromě výrazné Venuše je nad východem večer i další výrazný objekt, Jupiter, a u obzoru na severovýchodě Mars. Vidět lze večer i Uran a Neptun a ráno končí viditelnost planety Merkur. Aktivita Slunce je vysoká. Nastává maximum meteorického roje Kvadrantid. Český astronom Martin Mašek pravděpodobně objevil kometu na jižní obloze. 30. prosince připomínáme 90 let od narození významného českého astronoma Oldřicha Hlada.
Rok 2024 nám pomalu končí a z hlediska komet byl velmi povedený. Hned dvě komety se dostaly alespoň na hranici viditelnosti pouhým okem a několik dalších jsme mohli pozorovat v binokulárech. Zatím to vypadá, že rok 2025 ani zdaleka tak úspěšný nebude, ale komety jsou nevyzpytatelné, stát se tedy může prakticky cokoliv. Začněme však souhrnem roku letošního.
Borůvkové galaxie jsou relativně blízké galaxie, ale protože jsou drobné, jejich světlo dokáží pořádně zachytit až nejmodernější astronomické přístroje. Celkově v sobě tyto galaxie ukrývají desítky až stovky milionů hvězd, což je ale pořád tisíckrát méně, než má naše Mléčná dráha. Řadí se tak mezi takzvané trpasličí galaxie. Tím, že jsou kompaktní a mají namodralou barvu, vypadají v optických dalekohledech jako malé modré kuličky. Z toho dostaly také svůj název "borůvkové". Podobně jako se jejich vzdálenějším příbuzným, které jsou nazelenalé, říká hráškové galaxie. Nápadná svítivost v jedné barvě je právě to, co je na těchto galaxiích zajímavé.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 30. 12. 2024 do 5. 1. 2025. Měsíc po novu se vynoří na večerní obloze, kde potká Venuši a zakryje Saturn. Kromě výrazné Venuše je nad východem večer i další výrazný objekt, Jupiter, a u obzoru na severovýchodě Mars. Vidět lze večer i Uran a Neptun a ráno končí viditelnost planety Merkur. Aktivita Slunce je vysoká. Nastává maximum meteorického roje Kvadrantid. Český astronom Martin Mašek pravděpodobně objevil kometu na jižní obloze. 30. prosince připomínáme 90 let od narození významného českého astronoma Oldřicha Hlada.
Titul Česká astrofotografie měsíce za listopad 2024 obdržel snímek „Kométa Tschuchinshan-ATLAS nad Spišským hradom“, jehož autorem je slovenský astrofotograf Róbert Barsa. Listopadové kolo soutěže „Česká astrofotografie měsíce“ vyhrál opět snímek komety Tschuchinshan-ATLAS. Ostatně,
Zákryt Saturnu Měsícem, bohužel obloha nebyla zcela jasná.
