Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Pozorování meteorů z vesmíru

Pozorování meteorů z vesmíru

meteory z vesmíru Autor: NASA
meteory z vesmíru
Autor: NASA
Laická veřejnost, tedy lidé, kteří se rádi podívají na nebeské divadlo, jakým jsou Perseidy v srpnu či Geminidy v prosinci, asi často neuvažují o tom, odkud tato tělíska pocházejí a že mohou představovat pro lidstvo velké nebezpečí. Vědci však o tomto možném problému vědí a neustále se snaží přijít na to, jak mu předejít.

Meteory jsou pozůstatky po rozpadu komet a asteroidů obíhajících kolem Slunce. Když tato tělesa protnou dráhu naší Země, můžeme je na obloze pozorovat jako světelný jev, který nazýváme meteor. Někdy se stane, že část tělesa dopadne za povrch a pak hovoříme o takzvaném meteoritu. Údaje získané z nové kamery pomohou vědcům lépe porozumět tomu, která mateřská tělesa by mohla v podobě meteoritů představovat hrozbu pro Zemi.

Nová kamera na ISS

pozorování meteorů z vesmíru Autor: Nasa
pozorování meteorů z vesmíru
Autor: Nasa
Právě z tohoto důvodu byla minulý týden nainstalována speciální kamera na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS). Ta bude po dva roky sledovat stopy meteorických rojů v zemské atmosféře. Zařízení Meteor pomůže vědcům lépe pochopit složení asteroidů a komet, které křižují zemskou dráhu, a zjistit, jaký vliv mají tyto objekty na naši planetu. To může v budoucnosti ochránit Zemi před možnou kolizí s asteroidem či jiným tělesem z vesmíru.


Proč pozorovat meteory z vesmíru?

Pozorování touto metodou nabízí mnoho výhod oproti tradičnímu pozorování, ať už pozemnímu či v letadlech. Pozorování z vesmíru totiž není ovlivněno oblačností či rušeno atmosférou. Zatímco přístroje na Zemi mají jen omezenou pozorovací dobu a malé zorné pole, kamera namontovaná na vesmírné stanici může meteory zaznamenávat přibližně 560 minut denně. Tedy po celou dobu, kdy je kamera společně se stanicí na noční straně dráhy.

Jak zařízení funguje?

Po instalaci bude tato kamera pracovat většinu času v automatickém režimu. Hlavní vedoucí projektu Michael Fortenberry dodává, že posádka bude muset jen zaostřit objektiv a zajistit výměnu pevných disků pro ukládání obrazového záznamu. Analýzu dat budou provádět dodatečně vědci až na Zemi. Vědci pak mohou využít tyto záznamy k získání informací o velikosti těles na základě jeho zaznamenané světelné křivky. Kromě identifikace meteorů a monitorování jejich aktivity je hlavním úkolem přístroje určení chemického složení meteoroidů. K tomu slouží difrakční mřížka, která rozloží procházející světlo do různých vlnových délek. Tedy jednoduše řečeno, poskytne nám spektrum meteoru. Spektra nám pak poskytnou informace o zastoupení jednotlivých prvků v meteoroidech.

Kamera má za úkol zaznamenat 12 nejznámějších meteorických rojů během roku. Dalším cílem je samozřejmě i zaznamenání činnosti slabých rojů. Je zde také šance najít nové roje, či pozorovat meteory z neočekávaných zdrojů, jako je například kometa Ison.

Výzkum, který bude realizován zařízením Meteor, bude také zaměřen na monitorování meteoroidů mimo atmosféru Země, například prostřednictvím Crew Earth Observations (CEO).

Výzkum u nás a na Slovensku

Výzkum meteorických rojů neprobíhá pouze v USA, ale také profesionální a amatérští astronomové v České a Slovenské republice se snaží o získání většího množství informací o složení meteoroidů, o drahách těchto drobných tělísek, ale také o případném riziku dopadu meteoritů na Zemi.

Databáze EDMOND

Velký podíl na sledování meteorů u nás a na Slovensku (a tedy následné přiřazení meteorů k příslušnému roji a zjištění drah meteoroidů) mají kamery zaznamenávající meteory patřící do sítě CEMENT. Ta je součástí celosvětové databáze EDMOND. Ta vznikla v roce 2010 spojením národních sítí a neustále se rozšiřuje.

Pozorování meteorů ze stratosféry

svetelne znecisteni Autor: SOSA
svetelne znecisteni
Autor: SOSA

Během maxima meteorického roje Lyrid, tedy 22.4. v nočních hodinách, byla v rámci projektu SDS (Společně do stratosféry) v gondole stratosférického balonu společně s dalšími experimenty vypuštěna kamera sítě CEMeNT, která měla za úkol zachytit meteory ze stratosféry. Jednalo se o projekt Hvězdárny Valašské Meziříčí a slovenské organizace SOSA (Slovenská organizácia pre vesmírne aktivity). Kromě jiného zaznamenala kamera také světelné znečištění, viz obrázek níže. Další podobná akce se plánuje na prosinec, tedy na maximum Geminid.

Nový spektrograf na hvězdárně Valašské Meziříčí

Spektrograf Autor: Sylvie Gorková
Spektrograf
Autor: Sylvie Gorková

V červenci 2014 byla namontována na jižní budovu Hvězdárny ve Valašském Meziříčí v pořadí již třetí kamera na meteory, která bude sloužit jako spektrograf. Kamera je vybavena difrakční mřížkou s hustotou 500 čar/mm a rozlišení v rámci analýzy spektra meteoru je 3 nm/px. Jak jsem již psala dříve, v případě zaznamenání spektra meteoru jsme schopni určit jeho složení a také jeho dráhu ve Sluneční soustavě. Tyto informace nám pomohou identifikovat původ, popř. mateřské těleso těchto nejmenších tělísek vyskytujících se ve Sluneční soustavě. Kameru vybavenou spektrografem má pouze vědecké pracoviště ASÚ AVČR Ondřejov. V blízké budoucnosti se však bude montovat kamera se spektrografem také na hvězdárně ve Zlíně.

Závěrem

Takže až se příště budete dívat na meteory, můžete si toto vesmírné divadlo užít bez obav, jelikož profesionální a amatérští vědci z celého světa na to bedlivě dohlížejí.


Zdroj:

http://phys.org/news/2014-08-meteor-showers-space.html

Související a doporučujeme:

/clanek/6253

/clanek/6388




O autorovi

Sylvie Gorková

Sylvie Gorková

O astronomii se zajímá od svých 15 let. Pochází z Kroměříže. Zde se také na místní hvězdárně zapojila do aktivního pozorování meteorů. Je členkou Společnosti pro meziplanetární hmotu (SMPH).V současné době pracuje jako odborný pracovník Hvězdárny Valašské Meziříčí. Od roku 2012 publikuje články na stránkách SMPH, od roku 2014 pak také na astro.cz a na stránkách hvězdárny Valašské Meziříčí.

Štítky: Destiny


51. vesmírný týden 2024

51. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 12. do 22. 12. 2024. Měsíc po úplňku je vidět v druhé polovině noci a bude koncem týdne v poslední čtvrti. Na večerní obloze září nejvýrazněji Venuše nad jihozápadem a Jupiter nad východem. Nad jihem je ještě slabší Saturn a později večer vychází Mars. Vidět jsou i slabší planety Uran a Neptun. A protože ráno je nyní jitřenkou Merkur, máme možnost vidět všechny planety. Byly vydány podrobnosti, jak přesně došlo k havárii vrtulníčku Ingenuity na Marsu. SpaceX letos láme rekordy na všech stranách. Před 40 lety započala mise sondy Vega 2, dvojice sond, které zkoumaly Venuši a Halleyovu kometu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa Tschuchinshan-ATLAS nad Spišským hradom

Titul Česká astrofotografie měsíce za listopad 2024 obdržel snímek „Kométa Tschuchinshan-ATLAS nad Spišským hradom“, jehož autorem je slovenský astrofotograf Róbert Barsa.   Listopadové kolo soutěže „Česká astrofotografie měsíce“ vyhrál opět snímek komety Tschuchinshan-ATLAS. Ostatně,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC1909 Hlava čarodejnice

Veríte v čarodejnice? Lebo ja som Vám hlavu jednej takej vesmírnej čarodejnice aj vyfotil. NGC 1909, alebo aj inak označená IC 2118 (vďaka svojmu tvaru známa aj ako hmlovina Hlava čarodejnice) je mimoriadne slabá reflexná hmlovina, o ktorej sa predpokladá, že je to starobylý pozostatok supernovy alebo plynný oblak osvetľovaný neďalekým superobrom Rigel v Orióne. Nachádza sa v súhvezdí Eridanus, približne 900 svetelných rokov od Zeme. Na modrej farbe Hlavy čarodejnice sa podieľa povaha prachových častíc, ktoré odrážajú modré svetlo lepšie ako červené. Rádiové pozorovania ukazujú značnú emisiu oxidu uhoľnatého v celej časti IC 2118, čo je indikátorom prítomnosti molekulárnych mrakov a tvorby hviezd v hmlovine. V skutočnosti sa hlboko v hmlovine našli kandidáti na hviezdy predhlavnej postupnosti a niektoré klasické hviezdy T-Tauri. Molekulárne oblaky v IC 2118 pravdepodobne ležia vedľa vonkajších hraníc obrovskej bubliny Orion-Eridanus, obrovského superobalu molekulárneho vodíka, ktorý vyfukovali vysokohmotné hviezdy asociácie Orion OB1. Keď sa superobal rozširuje do medzihviezdneho prostredia, vznikajú priaznivé podmienky pre vznik hviezd. IC 2118 sa nachádza v jednej z takýchto oblastí. Vetrom unášaný vzhľad a kometárny tvar jasnej reflexnej hmloviny silne naznačujú silnú asociáciu s vysokohmotnými žiariacimi hviezdami Orion OB1. Prepracovaná verzia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 209x240 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, master bias, 90 flats, master darks, master darkflats 4.11. až 7.11.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »